Měl to být hit, který nahradí panelový byt o velikosti 3+1. Montovaný domek, který v roce 1959 navrhl slavný architekt Karel Hubáček, ale nakonec úspěšný nebyl, lidé technologii nevěřili. "Nenašel se nikdo, kdo by patent převzal a dům začal nabízet, a tak zůstalo jen u prototypu," říká šéf libereckého muzea Jiří Křížek o skromné kostce z panelů, do níž se Hubáček po neúspěchu nastěhoval s rodinou.
Vystudoval práva, nejvíc se cítil být výtvarníkem, avšak proslul hudbou a divadlem. Jiří Šlitr, od jehož narození tento čtvrtek uplyne 100 let, složil písně Krajina posedlá tmou, Klokočí, Malé kotě či Včera neděle byla. Po boku Jiřího Suchého založil Divadlo Semafor, jedno z center pražské kultury 60. let minulého století. Zemřel předčasně v roce 1969, bylo mu 45 let. Nově ho připomíná kniha.
Na okraji slovenského města Dubnica nad Váhom se v blízkosti zahrádkářské osady nachází malý hřbitov, který střeží mohutné lípy. Místo má zvláštní atmosféru, některé hroby jsou zachovalé a udržované. Jeden detail však ukazuje, že něco není v pořádku. Data úmrtí na náhrobcích končí v 70. letech 20. století. Tehdy byli vystěhováni poslední obyvatelé Lieskovce.
Pořízením amerických letounů F-35 vstupuje česká armáda do nové éry a do první ligy evropských členů NATO, řekla ministryně obrany Jana Černochová po podpisu memoranda s americkým velvyslancem v Česku. Stroje přijdou do roku 2035, nahradí pronajaté švédské Gripeny. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz na výběr dalších stíhacích letounů, které používalo československé a české letectvo.
První polovina sedmdesátých let byla pro Československo z hlediska leteckých nehod tragická. V krátkém časovém sledu se zřítila tři dopravní letadla. O jedné z havárií, vznícení letounu společnosti Aeroflot, vypráví závěrečný díl seriálu Aktuálně.cz o neobjasněných leteckých nehodách.
Ladislav Hojer. Podivín, sadista, kanibal a vrah. Jeden z posledních lidí popravených v Československu. V rozmezí tří let - od listopadu 1978 do října 1981 zavraždil minimálně pět žen. Oběšen byl v pankrácké věznici 7. srpna 1986. Policejní hon na něj líčí nový seriál nazvaný Metoda Markovič: Hojer.
Dolní oblast Vítkovice dnes patří k nejznámějším symbolům Ostravy. Původně její součástí ale vůbec nebyla. Dnešní čtvrti jako Vítkovice, Přívoz, Zábřeh nebo Mariánské Hory byly ještě na začátku 20. století samostatnými městy. Teprve před sto lety, v lednu 1924, se spojily. Na mapě Československa vzniklo nové velkoměsto, průmyslové srdce mladé republiky nazývané Velká Ostrava.
Jde o téměř neznámou kapitolu dějin. K největšímu vojenskému nasazení Čechoslováků od druhé světové války došlo na málo očekávatelném místě - v jihovýchodní Asii. Devět let tam bojovali Francouzi s vietnamským komunistickým hnutím. Do války se na straně Francie zapojilo i přes 1600 Čechů a Slováků, na tři sta jich padlo. Šlo o mladíky, kteří tak chtěli po komunistickém převratu utéct na Západ.
Někdejší redaktorka československé sekce a až do roku 2005 šéfka slovenského vysílání BBC World Service Terézia Javorská působila jako spolupracovnice a později agentka Státní bezpečnosti komunistického Československa. Informace z archivů StB dohledal v Praze reportér britského deníku Daily Mail Tom Kelly.
Poslední den roku byl v Československu spojený především s rozhlasovou a později televizní zábavou. Oblíbené byly silvestrovské pořady uváděné Vladimírem Menšíkem nebo Jiřinou Bohdalovou, dodnes často vysílané. Oslavovalo se v podnicích a rodinách, setkávání na náměstích běžné nebylo. A kvůli nedostupnosti pyrotechniky neexistovaly ani novoroční ohňostroje. Připomeňte si silvestry s Aktuálně.cz.
Religionista Pavel Hošek objevil nahrávky projevů spisovatele Bohumila Hrabala, který v 80. letech minulého století o adventu pravidelně navštěvoval evangelický sbor v Libici nad Cidlinou. „Docela mě překvapilo, jak mezi farníky zapadl. Jak s nimi mluvil, jako by se znali odjakživa. Vždycky se během dvou minut dostal do varu, rozpovídal jako strýc Pepin a nebyl k zastavení,“ říká teolog.
Na náměstích se pořádají předvánoční trhy, lidé nakupují vánoční stromky a kapry na štědrovečerní večeři. Dobové snímky z Československa ukazují, jak se lidé chystali na Vánoce před několika desítkami let.
Pro Američany jsou komiksy jakýmisi novodobými mýty. Za studené války se ukázalo, že toto médium vskutku má mýtotvornou sílu. Daleko za železnou oponou se v 60. letech zjevila superhrdinka s rudou hvězdou na čele jménem Octobriana. Uchvátila i Davida Bowieho. Škoda, že nikdy neexistovala. Až teď vyšlo její první komiksové dobrodružství.
Ještě před 25 lety mělo Česko jako jedna z mála vnitrozemských zemí námořní obchodní loďstvo. Pod domácí vlajkou plulo mezi roky 1952 a 1998 celkem 44 lodí. Část z nich země "vrátila" v 60. letech Číně a v závěru komunismu už podnik upadal. Po roce 1989 se sice začal opět slibně rozvíjet, pak ho ale převzal finančník Viktor Kožený a lodě rozprodal. Čeští námořníci dnes působí u zahraničních firem.
Fronty na ovoce, maso, jízdní kola i zájezdy. Řada lidí čekajících na vytoužené zboží se stala jedním ze symbolů socialismu v Československu. Něco jako široký výběr sortimentu neexistoval. Zákazníci brali často to jediné, co v obchodech našli, protože zboží přicházelo v omezeném množství.
Fotografie Bohdana Holomíčka jsou neobyčejnou vizuální kronikou našich životů. Zachycují běžné okamžiky, třeba fotografova tátu, jak pije vodu z lesní studánky, i události, které se zapsaly do historie - jako byl rok 1968. Nakladatelství Torst teď připravuje jeho novou knihu, která zachycuje roky naděje i roky šedivého úpadku, tedy šedesátá a sedmdesátá léta. Ponese jméno Album 1958–1977.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
Druhou třídílnou řadu televizní minisérie Král Šumavy: Fantom temného kraje natáčí v brněnské káznici na Cejlu režisér Damián Vondrášek pro streamovací službu Voyo. Příští rok diváci uvidí další osudy šumavského převaděče Josefa Hasila, který od roku 1948 pomáhal Čechoslovákům utéct z komunistické diktatury na svobodný Západ.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Před 80 lety se odehrála bitva u Kyjeva, která byla během druhé světové války součástí velké sovětské ofenzivy. Bojů u ukrajinského hlavního města se účastnili i českoslovenští vojáci. Ti do Sovětského svazu utekli před nacisty, skončili ale v gulagu. Když je po amnestii Sověti propustili, vytvořili první československou jednotku, které velel pozdější prezident Ludvík Svoboda.
