Potřetí v roli filmového režiséra se představuje populární český herec Jiří Mádl. Ve Vlnách, které po premiéře na karlovarském festivalu tento čtvrtek začínají promítat kina, rozmáchlými tahy maluje portréty reformních komunistů, již v srpnu 1968 bránili Československý rozhlas.
Československu byly pouhé tři roky, když se ho vydala prozkoumat skupina amerických "korespondentů", tedy zahraničních zpravodajů. Byl mezi nimi i fotograf firmy Keystone View Company. Právě on na stereografických snímcích zachytil bahnité moravské "highways", ženy s nůšemi, výrobu automobilů Laurin & Klement, tramvaje na Václavském náměstí i chudobné vesnice na Slovensku.
Počty lidí s hepatitidou typu E jsou oproti předchozím rokům v Česku dvojnásobné, nemocných bylo loni 684. Na vině je špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C na 1300. Největší epidemii žloutenky, ale typu A, zažilo Československo v roce 1979, onemocnělo 34 tisíc lidí.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
V ženské šatně visí na zdi obrázek Jurije Gagarina. Po ulicích pochodují komunističtí milicionáři. Řádové sestry, které bývalý režim trpěl jen s velkou nelibostí, si hrají s dětmi. A z portrétu upřeně hledí stářím poznamenaná tvář grafika Josefa Váchala. Je čas bořit mýty: Dagmar Hochová zdaleka nebyla jen fotografkou dětí, jak se o ní často zjednodušeně říká. Ukazuje to nová knižní monografie.
V roce 1974 byl Josef Koudelka teprve čtvrtým rokem v emigraci, když se stal členem prestižní agentury Magnum a dostal nabídku na výstavu v newyorském Muzeu moderního umění. Pro jiného fotografa by to byl splněný sen. Koudelka požádal o pár měsíců posunutí a přehlídku svých děl ve slavné instituci pak ani nenavštívil.
Americký historik Tymothy Snyder srovnává aktuální situaci na Ukrajině s rokem 1938 v Československu. “Kdyby Češi tehdy vzdorovali nacistickému Německu, nebyla by druhá světová válka. Když se Ukrajina vzdá, přesuneme se do roku 1939. Ukrajina nám pomáhá prodloužit rok 1938,” řekl v polovině května na konferenci Lennart Meri v Tallinnu.
Pražský dopravní podnik nechal přidělat vedle bronzové plastiky s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra Anděl první ze tří vysvětlujících tabulek. V textu je uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Upřesňující text v květnu schválili pražští radní.
Před 140 lety se narodil druhý československý prezident Edvard Beneš. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Ač někteří jeho dílo kritizují pro větší či menší poplatnost době, mnoho jeho seriálů stále patří k evergreenům televizních obrazovek. Spisovatel a scenárista Jaroslav Dietl, od jehož narození uplyne 22. května 95 let, byl bezesporu nedostižný vypravěč lidských příběhů.
Zamlada jí někteří říkali "kraválistka". Byla temperamentní, drzá, ale také odvážná a empatická. Jako novinářka otevírala témata, která jsou aktuální i pro dnešní feminismus. Proslavila se reportážemi ze Sudet před vypuknutím druhé světové války i odbojovou činností. Ta ji nakonec stála život. Přesto zná řada lidí Milenu Jesenskou i 80 let po její smrti hlavně jako "Kafkovu milenku".
Kdy se změnila barva policejních vozidel, kudy vedl první úsek dálnice D1 nebo kolik stálo palivo před 60 lety. Jestli si myslíte, že znáte odpovědi na tyto otázky, můžete se směle pustit do kvízu, který prověří vaše znalosti z dopravy za socialismu. Zvládnete získat plný počet bodů?
Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.
"Salzburg, tam jsem taky nebyl." "Tady je hotel u mě, u Supa!" "S velbloudem!" Mnoho hlášek z této pohádkové komedie zlidovělo. Tento týden uběhlo 40 let od premiéry Tří veteránů režiséra Oldřicha Lipského. Podívejte se na největší zajímavosti spojené s natáčením filmu, který měl 3. května 1984 premiéru na Filmovém festivalu pracujících v Českých Budějovicích.
Československo během minulého režimu prošlo proměnami v přístupu ke vztahům a sexualitě. V padesátých letech sexuologové prosazovali milující a rovnocenné manželství, v sedmdesátých naopak nadřazenost muže nad ženou. Prováděli navíc neobvyklé výzkumy týkající se ženského orgasmu nebo třeba mužské homosexuality.
Za těch 100 let se změnil svět a společnost zapomněla na mnohé, co jí hýbalo. Na hitmakera a spoluzakladatele divadla Semafor Jiřího Šlitra, který se právě před stoletím narodil, naštěstí ne. Nově ho připomíná dosud nejucelenější Šlitrova monografie napsaná rozhlasovým redaktorem Lukášem Berným. Vyšla nedávno, jmenuje se Doktor Klavír.
"Takovou ženu, jakou maluje ve svých fantastických mazanicích, bych mu přál za manželku," vzkázal recenzent Josefu Čapkovi za jeho kubistický obraz Postava. Nemohl tušit, že malba se skutečně vztahuje k malířově milované dívce.
Bylo jich pět, přesto je dnes všeobecně známý příběh jen jednoho z nich, Nicholase Wintona, který pomohl 669 židovským dětem s cestou z předválečného Československa. Za svůj úspěch vděčí i Doreen Warrinerové, která pomáhala přes hranici odpůrcům Adolfa Hitlera. Ženě, která by v sobotu oslavila 120. narozeniny, se podařilo zachránit na deset tisíc lidí.
Jen pár dnů předtím, než německá vojska v březnu 1939 obsadila Čechy, Moravu a Slezsko, zaútočilo Maďarsko na Podkarpatskou Rus. Československá armáda území bránila v několikadenní válce, od níž tento týden uplynulo přesně 85 let. V meziválečném období tehdy nejvýchodnější cíp Československa, dnes ležící na Ukrajině, vzkvétal. Vznikaly tam školy či pošty, často se jménem prezidenta Masaryka.
Měl rád humor, ale na place byl velmi přísný. Režisér Karel Kachyňa nesnášel větu "nejde to". Říkal, že když na place zazněla, musel ze sebe "udělat zlýho dědka". Jeho filmy dokázaly pobavit, i když často byly smutné. Letos je to 100 let, co se slavný režisér narodil 1. května 1924 ve Vyškově, a 20 let, co 12. března 2004 v Říčanech zemřel. Připomeňte si jeho nejslavnější filmy.
