Výstava Ladislav Sitenský – Cesta ke svobodě v pražském Národním technickém muzeu vtahuje návštěvníky do dramatických dějin 20. století skrze objektiv legendárního fotografa. Stovka autentických snímků, unikátní technika i dosud neviděný film odhalují sílu lidské odvahy a paměti.
Od vzniku Československa stály po boku prezidentů nejrůznější ženy utvářející podobu první dámy. Každá se zapsala do historie odlišným způsobem - některé zůstávaly v pozadí, jiné aktivně ovlivňovaly veřejné dění. Všechny však spojovala oddanost svým manželům a důstojná reprezentace. Masaryková, Havlová, Pavlová - znáte osudy všech chotí hlav našeho státu?
Píše se rok 1911. O Vánocích 25. prosince se v Hrobcích u Roudnice nad Labem předčasně narodí Svatoslav Štěpánek. Z neduživého chlapce vyroste monstrum a sexuální sadista, sériový vrah, jehož šílené činy otřesou první republikou. Štěpánka nakonec dožene oprátka. Roudnický netvor, kterému s alibi pomáhala matka, dá zlu nový rozměr.
Osud Petra Sepešiho, hvězdy československé popové scény 80. let, byl úzce spjatý se zpěvačkou Ivetou Bartošovou. Petr se narodil v roce 1960 ve slovenském Brezně a od profese mechanika textilních strojů si proklestil cestu až k hudební slávě. Jeho předčasná tragická smrt v pouhých 25 letech náhle ukončila slibně se rozvíjející kariéru.
Před sto lety přijel do Sovětského Kyrgyzstánu první transport početné skupiny Čechoslováků. Celé rodiny se tehdy vydaly do zaostalého kouta Sovětského svazu, aby v rámci družstva Interhelpo budovali lepší zítřky. "Byla to komuna lidí, kteří se rozhodli odcestovat za lepším životem do Sovětského svazu,“ říká spoluautor dokumentárního filmu Pohřbené naděje Štěpán Černoušek.
Zatímco ve Slezsku gradovala krvavá Ostravsko-opavská operace, při níž si Rudá armáda pomalu otevírala cestu k osvobození Moravy a Čech, na opačné straně hranic, u Aše, hranice poprvé překročili američtí vojáci. Bylo krátce před desátou dopoledne, když se 18. dubna 1945 na "čáře" objevili první příslušníci průzkumné čety US Army.
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
V roce 1984 hostilo Sarajevo XIV. zimní olympijské hry. Bývalá Jugoslávie dokázala to, co předtím žádná jiná socialistická země: uspořádat velkolepou sportovní podívanou, která měla celému světu ukázat, že socialismus umí nejen plánovat pětiletky, ale hravě zvládne i elegantní trojité axely. Takhle vypadají některá sportoviště po více než čtyřiceti letech od pořádání her.
Bufety, kde si lidé mohli dát na stojáka párek s hořčicí a zapít to půllitrem piva, byly základním pilířem socialistického stravování. Neméně oblíbené byly před revolucí také mléčné bary, ve kterých člověk zase mohl posnídat sladký loupák s kakaem. Dnes už jsou ale kdysi tak populární jídelny k vidění nanejvýš v televizních seriálech. Zavzpomínejte si, jak za totality vypadalo rychlé občerstvení.
Koncem 80. let lidé v Československu prožívali šedivé časy vrcholné normalizace. Mnozí snili o tom, že jednou skončí doba nesvobody a padne komunistický režim, který "se Sovětským svazem, na věčné časy a nikdy jinak“ uzavřel zemi a její obyvatele za železnou oponu. Snímky z té doby, které pořídil fotograf Tomáš Vocelka, jsou nyní k vidění v kavárně pražské Leica Gallery a chystá se i beseda.
Jsou jen dva a málokdo o nich ví. Pokud by ale bylo zapotřebí, během krátké chvíle jsou připravené k použití. Řeč je o dálničních úsecích, které zároveň fungují i jako záložní vojenská letiště. Jeden najdete u Měřína, druhý u Vyškova nedávno prošel modernizací. Letadla ale na českých dálnicích přistála jen párkrát, a to ještě v rámci cvičení.
I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.
U příležitosti nedožitých osmdesátin Zdeňka Rytíře vychází výběr jeho básní a písňových textů. Nová kniha bude představena na koncertě Pocta Zdeňku Rytířovi, jenž se uskuteční 12. listopadu v pražském Divadle Broadway. Z úcty k umělcově památce jej vydavatel chce přiblížit bez bulvarizace osobního života, prostřednictvím nejranějších básní a textů z nejproduktivnější tvůrčí etapy.
Na jejích filmech Páni kluci či Krakonoš a lyžníci vyrostlo několik generací diváků. Ve věku 90 let tuto neděli zemřela Věra Plívová-Šimková, režisérka a scenáristka více než dvou desítek rodinných snímků. "Dětské srdíčko je stále stejné a bude stejné i za milion let. Jestliže vztahové věci pravdivě zachytíte, tak dětský film nemůže zestárnout," říkala. Připomínáme její život a dílo.
Jen pár kilometrů severně od Prahy stojí na břehu Vltavy jaderný reaktor. Poprvé ho spustili v noci na 25. září 1957. Československo bylo teprve devátou zemí na světě, která provedla řízenou řetězovou štěpnou reakci uranu. Zařízení nevyrábí elektřinu, ale slouží výzkumu léčiv i působení záření. Podívejte se do historie Ústavu jaderného výzkumu, v době otevření označovaného jako Atomové městečko.
Neobyčejně obyčejná byla podle Rainera Schanze výměna špionů, která se v únoru 1986 odehrála na Glienickém mostě mezi Západním Berlínem a Postupimí v Německé demokratické republice (NDR). Schanz byl tehdy členem ochranky amerického velvyslance, a stal se tak očitým svědkem jedné z nejznámějších kapitol dějin studené války.
Toto úterý uplyne 40 let od chvíle, kdy slavný Formanův film Amadeus získal osm oscarových sošek. Příběh dvou skladatelů se stal asi nejslavnějším snímkem natočeným v Praze. "Dlouho jsem se snažil do Prahy dostat, třeba jen na krátkou návštěvu, letmo ji obejmout, ujistit se, že vůbec ještě existuje. Až s Amadeem ten plán vyšel," vzpomínal Forman.
Česká kina od minulého týdne promítají film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Snímek je dramatem skupiny novinářů Československého rozhlasu v srpnu 1968. Aktuálně.cz přináší přehled dalších filmů, které se také odehrávají na pozadí sovětské okupace nebo jsou přímo o ní a stojí za to je vidět. Jde pouze o selektivní výběr snímků, nikoliv jejich úplný výčet. Od okupace ve středu uplynulo přesně 56 let.
Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.
Bývalá rozhlasová hlasatelka Dagmar Hazdrová vysílala během okupace v srpnu 1968 více než dva dny v kuse. Do královéhradeckého rozhlasu nastoupila v roce 1961, kdy byla atmosféra v Československu velmi uvolněná. To se ale za pár let značně změnilo. "Národ úplně ztuhl," líčí pro Aktuálně.cz. O svých zkušenostech bude mluvit také 21. srpna na pražském Výstavišti v rámci akce NeverMore 68.
