Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.
Nikdo se v Rusku nezastává lidí a jejich práv déle než legendární nevládní sdružení, u jehož zrodu stál jaderný fyzik Andrej Sacharov. Teď však organizaci zvoní hrana. Putinův režim utahuje smyčku a pokouší se ji zničit. Ti, kteří pomáhají, dnes potřebují pomoc. Evropa jim ji dluží. Už proto, že se Memorial přes třicet let nepřestává snažit prosazovat i v Rusku její hodnoty.
Spolupracovnice českého vynálezce polarografie Jaroslava Heyrovského a talentovaná ruská vědkyně Jevgenija Varasovová studovala v Praze. Pak se ale i s manželem vrátila do Sovětského svazu, krátce před takzvaným Velkým terorem. Varasovovou zastřelili jako údajnou německou špionku v červnu 1938, manžel Jevgenij Vasilijev skončil v gulagu.
Jde o jednu ze starších fotografií Jaroslava Heyrovského. Lze ji vidět i v článku - vynálezce polarografie sedí uprostřed svého vědeckého týmu. O tři dekády později se stal prvním československým laureátem Nobelovy ceny. Jedinou ženou na snímku je Jevgenija Nikolajevna Varasovová, ruská vědkyně, která přijela studovat do Prahy. Po návratu do Sovětského svazu zemřela po vykonstruovaném procesu.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. Za jak dlouho došlo k jeho odhalení? A jak se poté vyhnul trestu? Sledujte šestý díl série o českých tajných službách Stíny.
Cestovatelská legenda Miroslav Zikmund, který letos v únoru oslavil 102. narozeniny, ve středu zemřel. Potvrdila to Zikmundova rodina i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dvojice Zikmund - Hanzelka, která společně navštívila přes 80 zemí, ve světě proslavila tehdejší Československo a vozy Tatra.
"Součástí Gottovy povahy bylo lpění na tom, aby mohl zpívat. A pokračovat v kariéře pro něj bylo důležitější než osvědčit vztah k hodnotám," říká hudební publicista Pavel Klusák, který vydal knihu Gott: Československý příběh. "Archiv bezpečnostních složek mě dovedl k tomu, co Gott nikdy nechtěl zmiňovat, a to byl fakt, že jeho otec patřil k prominentním lidem ve státě," líčí.
Dvaaosmdesát obětí si vyžádalo dosud nejhorší letecké neštěstí v historii Československa. Necelé tři roky starý letoun Il-18 bulharsko-sovětské společnosti TABSO narazil do jednoho ze svahů Malých Karpat. K tragédii došlo 24. listopadu 1966, před 57 lety, pár kilometrů od bratislavského letiště. Nikdo z cestujících ani posádky nepřežil.
Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.
Češi, kteří v 19. století přesídlili do carského Ruska, šli za lepším životem. Chtěli si polepšit, což se jim i podařilo. Ale ne na dlouho. Jelikož časem zbohatli a byli Češi, museli se ve 30. letech minulého století během stalinského Velkého teroru přestěhovat do nehostinné Sibiře. Zde pak čelili vykonstruovaným procesům, které vyústily až ve smrt. Je to i příběh rodiny Kučerových.
O Čechoslovácích, kteří bojovali za druhé světové války v zahraničí, se mluví často, příběhy ženských bojovnic jsou však téměř neznámé. V britských armádních pomocných sborech přitom působilo mnoho československých žen, a to nejen jako kuchařky či sekretářky, byly také řidičkami, meteoroložkami, tlumočnicemi, zbrojířkami i velitelkami přesunů konvojů. Jejich osudy zmapovala Karolína Stegurová.
Bedřich Homola působil během první světové války v československých legiích, za druhé světové války byl významnou osobností protinacistického odboje, za což ho Němci popravili. I tak, nebo spíše právě proto, na něj komunisté nechali zapomenout. Jeho vnuk Zdeněk Homola, jenž o něm napsal knihu, v rozhovoru při příležitosti Dne válečných veteránů říká, že o jeho zásluhách dlouho nevěděl ani on sám.
Politici, zástupci armády i váleční veteráni si u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. Premiér Andrej Babiš ve svém proslovu poznamenal, že by Česko nemělo dovolit zásahy do své svrchovanosti. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na to reagoval slovy, že by se premiér měl ve snahách o svrchovanost inspirovat u Senátu.
První Československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské státnosti, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hlava slovenského státu si 103. výročí vzniku ČSR připomenula v Bratislavě položením věnců k sochám prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spoluzakladatele společného státu Čechů a Slováků Milana Rastislava Štefánika.
Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
Příběhy z pohnuté historie českého skautingu vyprávějí členové Foglarova slavného oddílu Pražská dvojka: Vladimír „Dan“ Janík a Jiří „Jirka N“ Navrátil.
Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.
Nová výstava brněnské Moravské galerie ukazuje, jak prvorepubliková kultura vnímala a zobrazovala takzvanou moderní ženu. Kromě výtvarného umění se věnuje bydlení, designu, odívání, reklamě, filmu nebo dobovým časopisům a knihám.
Připomeňte si příběh sportovního obojživelníka, hokejisty a tenisty Jaroslava Drobného, který přispěl čtrnácti góly k triumfu československých hokejistů na domácím mistrovství světa v roce 1947 a přesně před sedmdesáti lety, 2. července 1954, ovládl jako první levoruký hráč v historii slavný Wimbledon.
