Přestože první gramofony se v Československu začaly šířit už za první republiky, jejich vývoj pořádně nastal až po znárodnění hudební produkce. Závod v Litovli na Olomoucku začal vyrábět nejrůznější typy přehrávačů, které se dostávaly do škol, domácností i do klubů na diskotéky. Kvalita zvuku byla nejlepší v celém východním bloku, sehnat desky Deep Purple nebo Led Zeppelin byl ale kumšt.
Zatímco na souborné dějiny komunistické StB ještě čekáme, objevují se alespoň životopisné studie o jejích protagonistech. Jako právě vydaná biografie, v níž historik Prokop Tomek líčí život Miroslava Picha-Tůmy. Zločince, kterého přinejmenším od let 1968 až 1969, kdy stanul před soudem, obestírala temná legenda. Tomkova kniha, postavená na archivních dokumentech, ji uvádí na pravou míru.
Z dosud nepublikované rodinné korespondence a deníků Jana Wericha čerpá kniha, kterou o slavném herci a jeho ženách napsala Tereza Brdečková. Vypráví o manželce Zdeně, dceři Janě a vnučce Zdeně, jež dnes žije ve Švýcarsku a na textu spolupracovala.
Tři roky po pádu komunismu pronikl do Česka jeden ze symbolů do té doby nedostupného Západu - řetězec s rychlým občerstvením McDonald's. Firma zde otevřela první restauraci 20. března 1992, tedy přesně před třiceti lety. Nacházela se ve Vodičkově ulici v Praze, kde funguje dodnes. "Najednou přišel podnik, který byl elegantní, čistý a s rychlou obsluhou," vzpomíná historik konzumu Martin Franc.
Polskem organizovaná cesta premiérů do Kyjeva znovu dokazuje, že v bezpečnostních otázkách je nutná úzká spolupráce s regionálním lídrem, i kdybychom na spoustu hodnotových věcí měli úplně jiné názory.
V době studené války se největší apel ve školách kladl na ochranu dětí před jadernými a chemickými zbraněmi. Branná výchova, která žáky učila, jak se chovat v době konfliktu, se do škol plně zavedla v 50. letech minulého století. Pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze teď ukazuje, jakým způsobem se děti měly připravovat na jaderné a chemické útoky imperialistů ze Západu.
Ve středu uplyne dvě stě let od narození Jindřicha Fügnera, který společně s Miroslavem Tyršem založil spolek Sokol. Fügner byl jeho prvním starostou, zavedl v něm tykání a údajně jako první přišel s nápadem na stejnokroje. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo silné celonárodní hnutí. Sokolové hráli důležitou roli v obou světových válkách. Mnoho jich bylo zavražděno nacisty.
Co komunisté skrývali u přehrady Orlík, se obyvatelé středočeského Vystrkova nemohli léta dopídit. Obcí projížděla auta s pražskou značkou a po lesních cestách mizela v přísně střežené oblasti. Rekreační areál a patnáct vil, které pohlaváři využívali od roku 1962, byly odhaleny až po revoluci. Jeho temná minulost tím ale nekončila, začala devadesátá léta a správcem se stal přítel Františka Mrázka.
Internetová služba World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. Poté, co se v 90. letech 20. století internet více rozšířil mimo akademickou sféru, dokázal web zásadně změnit způsob, jakým pracují a baví se stamiliony lidí po celém světě.
Orličtí vrazi. Gang pěti zločinců, který kvůli penězům zavraždil v letech 1991 až 1993 pět lidí. Těla svých obětí zlikvidovali tak, že je zavařovali do sudů a házeli ze Žďákovského mostu do Orlické přehrady. V jejich čele stál bývalý policista Karel Kopáč. Vykonavatel vražd Ludvík Černý je stále ve vězení. Rozsudek nad zločinci byl vynesen v dubnu 1997, pravomocné rozhodnutí padlo 7. listopadu.
Do života dirigenta Karla Ančerla zasáhlo Osvobozené divadlo, nacistické koncentráky, komunistická diktatura a emigrace. V příběhu jednoho z nejvýznamnějších šéfů České filharmonie zůstává mnoho neznámých míst, teď je tu však alespoň poutavý dokument o jeho koncertním nasazení.
Sedmdesátá léta minulého století se nesla v duchu intenzivní výstavby panelových sídlišť. Bytovou politiku bral přitom tehdejší totalitní režim zejména jako nástroj k upevnění své moci. Ceny bydlení sice byly nízké, soukromé vlastnictví ale prakticky neexistovalo a na byty se vedly pořadníky. Na posun v nich se čekalo i roky. Podívejte se, jak se bydlení v Česku za posledních 50 let změnilo.
Přes čtyřicet let staré fotografie Pavla Vavrouška vyprávějí příběh původní a snad i poslední autentické vesnice, nezasažené turistikou ani globalizací. Jeho snímky pořízené v nejvýchodnější vesnici Československa Nové Sedlici ukazují svět, který už dávno zmizel, ale někteří lidé si ho ještě pamatují ze svého dětství. Nyní si ho můžeme připomenout díky nové knize a výstavě v pražské Leica Gallery.
Německý spisovatel Thomas Mann, odpůrce nacismu a nositel Nobelovy ceny za literaturu, před 85 lety získal občanství Československé republiky s právem na azyl ve východočeské obci Proseč. Dokumenty pro sebe i rodinu převzal v Proseči 12. ledna 1937. Zachránily ho před nucenou deportací zpět do nacistického Německa.
Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Kvůli velikosti se mu říkalo pádlo, místo dotykového displeje měl tlačítka a nezvykle dlouhou výdrž baterie. Na svůj první mobilní telefon mnozí z nás vzpomínají s nostalgií. Je to přitom již 30 let, co se u nás přes něj uskutečnil první hovor. Od té doby technologie výrazně pokročily a současné telefony jsou už spíš výkonnými kapesními počítači. Podívejte se, čím vším se v minulosti telefonovalo.
Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, mostu mezi Východem a Západem, o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem i nejbližším zrcadle Česka.
Do atentátu na Reinharda Heydricha zbývalo 151 dnů. Na letišti Tangamere v jihoanglickém Sussexu se 28. prosince 1941, sešlo sedm mužů hned ze tří československých paraskupin. Josef Gabčík a Jan Kubiš z Anthropoidu byli mezi nimi.
Několik let po vydání Reportáže, psané na oprátce byl její autor Julius Fučík v komunistickém Československu bezmezně obdivován jako hrdina. Naopak svého spoluvězně Jaroslava Klecana ve svém díle vykreslil jako zrádce. Spisovatel Marek Toman však našel důkazy, které svědčí o tom, že Klecan nemusel být takový, jak ho nacisty popravený komunista popsal.
Na některé dárky se vyplatí počkat, obzvlášť když jde o třetí díl dobře započaté knižní série. Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, který v roce 2019 začalo vydávat humpolecké kulturní centrum 8smička, je více než jen bibliofilsky vypraveným katalogem se všemi odbornými náležitostmi.
