Od srpna 1968 do června 1991 byly v Československu sovětské jednotky. Téměř čtvrt století jejich pobytu si vyžádalo celkem 429 životů na československé straně - včetně těch lidí, kteří byli vojáky zabiti v prvních týdnech invaze. Poslední sovětský voják opustil republiku 27. června 1991. Pobyt a odchod Sovětské armády zachytil fotograf Jindřich Štreit, Jan Jindra a Dana Kyndrová.
Anna Fodorová je dcerou poslední německy píšící pražské spisovatelky Lenky Reinerové, jež žila v letech 1916 až 2008. Označovala se za „vypravěčku“, literatura a pozorování mikro i makro dění ve světě pro ni byly vším. Málokdo ovšem ví, jaké bylo její odcházení a jaká byla matka. Bolestné i veselé vzpomínky dcera přetavila v intimní prózu, kterou vydalo nakladatelství Labyrint.
"Jít se očkovat jen kvůli privilegiím, která stát nabízí, je stejně morální jako vstoupit v osmdesátých letech do KSČ," šířilo se nedávno masivně po Facebooku. Emoce byla uspokojena, rozum zůstal stát a historie dostala na frak. Tak si ji zkusme připomenout.
Dokumentární podcast Na cestě rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha ukryté v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici.
Pavel Petrovič Kiseljov byl vyšetřovatelem případu „špionážně-diverzní a kontrarevoluční organizace českého generálního štábu“, který vykonstruovala sovětská totalitní moc. Mimosoudní orgán NKVD v Oděské oblasti, který Kiseljov vedl, odsoudil za pouhých šest týdnů 1381 lidí k trestu smrti zastřelením. Byli mezi nimi i Čechoslováci. Sám později skončil na popravišti.
Na silnicích méně aut, v Mototechně menší výběr a poptávka vysoce převyšující nabídku. I tak vypadala motoristická realita v socialistickém Československu. Přesto se nabídka postupem času rozšiřovala, stejně jako rostl počet automobilů na silnicích. Jak a co jezdilo v Československu před rokem 1989, si můžete připomenout v následující galerii.
Komunistické Československo v roce 1985 přijalo více než 50 namibijských dětí z uprchlických táborů v Angole a Zambii. Šest let tu vyrůstaly, v létě jezdily na tábory, v zimě na běžky, slavily Vánoce. Staly se Čechy. Pak ale jejich dětskou idylu přerušil nečekaný zvrat. Z milované země se ze dne na den se musely vrátit do Afriky.
"Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa!" prohlásil prezident T. G. Masaryk při svém návratu do vlasti v listopadu 1918. A nemohl to shrnout výstižněji. Na obranu zájmů válkou vyčerpaných a mnohdy i zmrzačených legionářů vznikla před sto lety 22. května 1921 na ustavujícím sjezdu Čs. obec legionářská. Její tradice a hodnoty se novodobí legionáři snaží udržoval i dnes.
Pavla Kohouta nikdy nefascinovala nuancovaná, jemně se vrstvící zákoutí lidské existence. Jeho parketou vždy bylo okázalé a razantní gesto nebo postoj, který téma vyhrotí a shrne v celistvosti, v níž není čas na detaily. Nikdy nebyl jemně precizním řezbářem, spíš chasníkem tesajícím klády širočinou. A takové rysy má i jeho nejnovější projekt.
Její životní příběh by vydal na celovečerní film. Poté, co Ája Vrzáňová kvůli komunistům emigrovala z Československa, si prožila řadu rodinných tragédií. Připomeňte si osud někdejší krasobruslařské hvězdy.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
Pseudonym Toyen si Marie Čermínová nechala napsat i do občanky a vytrvale tvrdila, že není malířkou, i když svými obrazy ovlivnila české moderní umění a výraznou stopu nechala také ve Francii.
O spoluzakladateli svobodného československého státu Milanu Rastislavu Štefánikovi bude vyprávět komiks, který 102 roků po jeho smrti vyjde v česko-slovenské spolupráci.
Nejslavnější loutkou planety je nejspíš Pinocchio, kluk s dlouhým nosem, který se zbavil svého dřevěného těla a stal se opravdovým chlapcem. V Česku jsou nejproslulejšími loutkovými "stars" Spejbl a Hurvínek. Platí to nejméně pro několik generací Čechů. Život i vlastnosti ušatým postavám s vypoulenýma očima vdechl divadelní nadšenec Josef Skupa. Narodil se před 130 lety.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že o svátku republiky dekoruje Petra Kellnera Řádem bílého lva in memoriam. Postava tragicky zesnulého nejbohatšího Čecha se mění v mýtus. Co jeho příběh odkáže příštím generacím? A jaký byl v různých historických etapách náš vztah k extrémně úspěšným lidem?
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.
První prodejna švédského nábytkářského řetězce Ikea se v tehdejším Československu otevřela 5. září 1991, tedy před jednatřiceti lety. Obchod se nacházel v pražském Domě bytové kultury (DBK) a už jen samotné otevření bylo velkou společenskou událostí. Nenechal si ho ujít třeba ani někdejší ministr financí Václav Klaus. Podívejte se, jak první prodejna Ikey vypadala i na další snímky z historie.
Pětadvacátého března 1991 začal zkušebně vysílat 216 metrů vysoký televizní vysílač na pražském Žižkově. Už od počátku stavby v listopadu 1985 vyvolávala věž kontroverze. Dokonce byla před několika lety v mezinárodní anketě označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Nicméně mezitím se vysílač s restaurací a vyhlídkou stal neodmyslitelnou součástí panoramatu Prahy. Podívejte se, jak se stavěl.
Odkaz šansoniérky? Nezávislost na běžných ideálech krásy a pravidlech popu. Kdo chce znát historii ženských samostatných osobností v československé popkultuře, nemůže ignorovat Hanu Hegerovou, která včera zemřela ve věku 89 let.
