Přestože Československo se definitivně rozpadlo před více jak třiceti lety, dodnes Slováky vnímáme jako naše nejbližší sousedy a jejich jazyk je jednou z nejpoužívanějších cizích řečí u nás. Je pro vás slovenština skoro jako rodný jazyk, nebo našim „bratom“ nerozumíte? Vyzkoušejte si své znalosti v kvízu.
Na Nový rok 1993 skončilo svoji pouť dějinami Československo. Vznikly dvě nové republiky, jejichž samostatnou existenci ještě půl roku předtím nikdo nepředpokládal.
Vzpomínají na vepřové s knedlíkem a zelím, pivo, hokej i studentský život. Tisíce Mongolů považují za svůj druhý domov Česko, a ačkoliv je od něj dělí přes šest tisíc kilometrů, cítí se být napůl Čechy.
K hlavním vánočním tradicím v pětimilionovém Norsku na Štědrý den patří sledování česko-německé pohádky Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli. Poslední roky ji v tamní televizi na Štědrý den dopoledne zhlédlo vždy okolo 800 tisíc lidí. Nyní film z roku 1973 vyšel v restaurované verzi na DVD, informovala norská média.
Ve věku 90 let tuto neděli nad ránem zemřel herec Ladislav Trojan. Na Facebooku to oznámili synové, režisér a producent Ondřej Trojan s hercem Ivanem Trojanem. Jejich otec se do povědomí televizních diváků zapsal například rolí v seriálu Tři chlapi v chalupě.
V roce 1954 odsoudili Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou k 25 letům za mřížemi. Mučili ji, ale k vykonstruovaným obviněním se nepřiznala. Zachránila si tím život. O dva roky dříve byl popraven její šéf Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Ten se přiznal k nejabsurdnějším skutkům. Souzen měl být za jiné. "Příběh mé mámy je svědectvím o fanatismu a manipulaci s lidmi," říká Martin Potůček.
"Životní příběh Jarmily Potůčkové, která se rozsudku smrti, vynesenému nad stovkami jejích souputníků, vyhnula jen díky statečnosti a neochotě podrobit se mašinerii komunistických procesů, postavených na sebeobviňování 've vyšším zájmu', je varovným mementem, které potvrzuje, že v každé ideologii je semeno fanatismu a ztráty kritického myšlení," míní Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu.
To ještě v Československu vládli komunisté, vzpomínal Angelo Badalamenti, jak v 80. letech minulého století poprvé navštívil Prahu. Dvorní skladatel režiséra Davida Lynche zemřel tuto neděli ve věku 85 let. Přestože vytvořil soundtrack k osmi desítkám titulů, už nikdy nepřekonal slávu Městečka Twin Peaks, za něž roku 1991 získal cenu Grammy.
V 90. letech jsme se pohoršovali nad Slovenskem a přehlíželi jsme vlastní korupční prostředí. Dnes už Slováky bereme jako sobě rovné, popisuje v rozhovoru historička Adéla Gjuričová k blížícímu se 30. výročí rozdělení Československa. Mluví také o rozporu, v němž se ocitá každý český prezident. "Je odstaven od politiky, ale zároveň je její hlavou a touží ji ovlivňovat, z toho zešílí," říká.
Po komunistické revoluci v roce 1917 musela ruská elita opustit svou rodnou zemi. V Evropě je mnohdy nechtěli přijmout, ale Československo migrantům štědře pomáhalo. Byli to vědci, profesoři i umělci a dostali možnost nadále studovat, učit nebo tvořit. Ti, kteří v Rusku zůstali nebo se vrátili, většinou nepřežili. Osudy emigrantů sleduje nový výzkum historiků z Masarykovy univerzity.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Televizní minisérie Král Šumavy: Fantom temného kraje, jejíž první díl v neděli večer odvysílala TV Nova, vypráví nejdramatičtější část příběhu šumavského převaděče Josefa Hasila. Ten začal roku 1948, kdy komunisté uzavřeli hranice, pomáhat emigrantům na Západ. A to v uniformě československé pohraniční stráže. Od Státní bezpečnosti dostal přízvisko Král Šumavy.
Podle skutečného příběhu československého převaděče Josefa Hasila natočil David Ondříček třídílnou minisérii. Jmenuje se Král Šumavy dle přezdívky, kterou pohraničnímu strážníkovi udělila Státní bezpečnost. Tento čtvrtek, tedy na státní svátek 17. listopadu, videotéka Voyo zveřejnila první trailer. "Střílet na lidi zezadu nebudu," říká v něm hrdina, jenž pomáhá uprchlíkům před totalitním režimem.
17. listopadu si v Česku připomínáme mimo jiné den, kdy odstartovala postupná dekonstrukce komunistického režimu, tedy takzvanou sametovou revoluci. Během ní a po ní se v Československu reformovala nejen politika, ale také ekonomika a třeba nabídka automobilů se výrazně rozšířila. V této galerii nicméně chceme připomenout, jaká auta byla Čechoslovákům dostupná ještě v roce 1989.
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
V Donbaském regionu, kde pokračují těžké boje, útočí ukrajinské jednotky i s pomocí českých raketových systémů RM-70 Vampire. Raketomet, který v jedné salvě odpálí až 40 raket ráže 122 milimetrů, Ukrajinci využívají ve chvílích, když chtějí způsobit širší poškození určité oblasti. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z bojů na východě Ukrajiny.
Turistické stezky slovenských Tater jsou dnes plné profesionálně vybavených horalů v goretexových bundách a odolných pohorkách. Před více než sto lety se po nich přitom ještě procházeli pánové ve společenských oblecích s kloboukem na hlavě i dámy v elegantních róbách se slunečníky.
K tradici písničkářského bigbítu 60. let minulého století, místy až rocku v duchu Vladimíra Mišíka, se hlásily kapely Jasná páka a Hudba Praha. Hudebně byly spojené s novou vlnou a politicky se pohybovaly v šedé zóně, jejich nekompromisní rebelský postoj však kořenil v undergroundu. Lídr obou sestav Michal Ambrož zemřel toto pondělí ve věku 68 let.
Politici včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Fialy, zástupci armády i váleční veteráni si u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli 104. výročí vzniku Československa. Tradiční ceremoniál se po dvou letech uskutečnil v plnohodnotné podobě. V roce 2020 byl kvůli koronavirové pandemii zrušen, loni platila omezení.
Rozpad habsburské monarchie dal vzniknout hned několika nástupnickým státům. Některé z nich ale jen velmi pracně hledaly smysl své existence.
