V Německu si migranti čím dál častěji vymýšlí, že ve své vlasti spáchali zločin. Podle agentury DPA se tím snaží využít azylového zákona, podle kterého nemohou německé úřady vyhostit migranta do země, ve které mu hrozí trest smrti. Běženci pak prý často lžou i o tom, že byli členy teroristické organizace Islámský stát nebo že někoho zavraždili.
Stíhaný lotyšský programátor Ansis Ataols Berziňš zadržený v České republice se chce před soudem bránit proti vydání do Lotyšska. Zatykač na něj byl vydán kvůli tomu, že odjel ze země v době, kdy měl nastoupit do vězení kvůli účasti na protivládních protestech.
Německé úřady budou moci nově kontrolovat mobilní telefony či zadržovat migranty, kteří nezískají azyl. Nové schválený zákon umožní také déle držet migranty ve vyhošťovací vazbě. Zákon bude účinný hlavně proti migrantům, kteří v Německu nedostanou azyl, ale odmítají zemi opustit.
Dobrovolně jsme se nabídli vzít tisíc sto uprchlíků. Nevzali. Česká vláda nedrží slovo a dělá z toho přednost, chytrost. Jedná krátkozrace, hloupě.
Bojíme se poskytnout ochranu lidem, kteří jsou za svou víru v Číně pronásledováni a nemohou se vrátit. Až sem nás Zeman, Sobotka a Zaorálek dovedli. Hanba.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Ministerstvo vnitra ani po 15 měsících nerozhodlo o tom, zda udělí azyl desítkám pronásledovaných čínských křesťanů. Ti do Česka přišli v několika vlnách od začátku loňského roku. Dva z nich ze země odešli a azylovou žádost stáhli, špatně psychicky snášeli nejistotu a neúměrně dlouhé čekání na mimořádně citlivý verdikt. Pokud by úřady azyl křesťanům přiznaly, Česko by oficiálně konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva. Další Číňané si už našli práci a bydlení mimo zařízení pro migranty. Pracují ve výrobě za minimální mzdu a jsou soběstační. Pokud by ministerstvo verdikt o azylu dál odkládalo, právníci pošlou podnět na průtahy v řízení. Ve hře je i žaloba na nečinnost.
Ústavní soud rozhodl, že zadržení migranta z Kosova i s jeho dvěma dětmi a jejich následné umístění do zařízení v Bělé-Jezové porušilo jejich základní práva. Muž se tříletým a šestiletým dítětem v roce 2014 přešli srbské hranice. V Maďarsku je zadrželi, podali tam žádost o azyl. Následně ale vyrazili vlakem směrem do Německa. Cesta skončila po kontrole na břeclavském železničním nádraží. V zařízení byl i s dětmi od 16. března do 5. května 2014.
Na začátku minulého roku bylo na řeckém ostrově Lesbos přes 80 neziskových organizací, které tvrdily, že se starají o uprchlíky. Pouze 30 z nich však na ostrově působilo oficiálně a místní si na mnoho neoficiálních stěžovali. Podle některých svědectví jejich lékaři jen zběžně zkontrolovali běžence, vyfotografovali se s nimi a pak vybírali peníze na Facebooku. Nyní už musí mít všechny neziskovky na Lesbu oficiální registraci.
Anise Amriho, který loni v prosinci vjel nákladním autem na vánoční trhy v Berlíně a zabil 12 lidí, policie podezírala z obchodu s drogami. Odhalily to uniklé dokumenty, které se podle agentury DPA snažili němečtí vyšetřovatelé tajit. Podle berlínského zemského ministra vnitra Andrease Geisela úřady nyní prověřují možnost, že berlínská kriminální policie po útoku záměrně zadržovala informace, nebo s nimi dokonce manipulovala. Existuje podezření, že policie měla důvody Amriho zatknout a tím tak útoku předejít.
Němci a Řekové nabízejí migrantům tisíc eur za to, že dobrovolně odejdou zpátky domů nebo alespoň do Turecka. Součástí nabídky uprchlíkům je také letenka zdarma. Kritikům se nelíbí, že nabídka platí i pro ty, jejichž azylové řízení ještě neskončilo. Země EU se snaží zvýšit počet lidí, které se jim podaří vyhostit. Loni totiž poslaly zpět pouze zhruba třetinu těch, kteří nezískali azyl.
Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.
V záznamech více než pěti tisíc uprchlíků, kteří přišli do Německa, stále chybějí některé základní údaje k jejich identifikaci, jako jsou například otisky prstů. S odvoláním na informace ministerstva vnitra to v sobotu uvedla agentura DPA.
Itálie prošetřuje podezření, že některé humanitární organizace ve Středomoří tajně spolupracují s pašeráky lidí, kteří vozí migranty do Evropy. Konkrétně se zaměřuje na menší, nové organizace. Vyšetřovatelé tvrdí, že v některých případech si "neziskovky" za převoz žadatelů o azyl dokonce nechávají platit. Humanitární organizace to ale odmítají. Tvrdí, že se jen snaží zachránit lidské životy. Cestou z Libye do Itálie se loni do Evropy dostalo 181 tisíc lidí.
Podle Eurostatu v roce 2016 získalo právní ochranu v zemích EU přes 770 000 uprchlíků, zatímco o rok předtím to bylo asi 330 000 běženců. Celá EU nicméně zaznamenala od roku 2015 do roku 2016 podle evropské pohraniční agentury Frontex pokles počtu migrantů. Růst počtu lidí, kteří v unii získali azyl, tak může být podle agentury Reuters zčásti vysvětlen zdlouhavostí azylového řízení.
Státy EU, které se nechtějí podílet na přerozdělování žadatelů o azyl, by se mohly ze svých závazků vyplatit. Jako kompromis v přípravě reformy dublinského systému to nyní navrhuje maltské předsednictví EU. Země, které odmítají kvóty, by podle návrhu mohly například finančně přispět k ochraně vnějších hranic nebo by na nejvíce zatížená místa vyslaly vlastní experty. Pokud by stát převzal migrantů více, než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh zmiňuje 60 000 eur (asi 1,62 milionu Kč) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl. O dokumentu by měli jednat ministři vnitra v Bruselu 18. května. Pokud se neshodnou, projedná věc summit EU v červnu.
Strana Alternativa pro Německo musí na sobotním sjezdu v Kolíně nad Rýnem řešit hlavně spory ve vlastním vedení. Její hlavní tvář Frauke Petryová stranu nezvládla očistit od neonacistických proudů. V poslední době se AfD výrazně propadla v předvolebních průzkumech.
Nedávné teroristické útoky ve švédském Stockholmu, ruském Petrohradu nebo i předtím silvestrovský v tureckém Istanbulu spojuje kromě radikálních islamistů ještě jedna pravděpodobná linka - Střední Asie. Podle většiny dosavadních informací pocházeli pravděpodobní atentátníci právě odsud - z Uzbekistánu nebo jiných chudých muslimských zemí regionu. Ten proto začíná být označován za novou líheň teroristů. Znalec Střední Asie a šéfredaktor zpravodajského portálu Fergana.ru Daniil Kislov ale varuje před unáhlenými soudy. "Spousta informací je zatím neověřená," tvrdí Kislov.
Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.
V Rakousku během posledních dvou let požádalo o azyl celkem 130 000 lidí. Kancléř Christian Kern proto odmítá povinnost přijímat další uprchlíky na základě dohody o přerozdělování běženců, kteří přišli do Řecka a Itálie. Pokusí se proto vyjednat u Evropské komise výjimku. Na základě kvót by mělo přijmout dalších asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Evropská komice už vyzvala Rakousko, aby plnilo své závazky.
