Azyl | Aktuálně.cz

Syrští uprchlíci v Německu s novými registračními dokumenty

Šance na azyl v Německu není v každé spolkové zemi stejná. Záleží i na počtu obyvatel

Šance na získání azylu v Německu se v různých spolkových zemích liší. Vyplývá to ze studie univerzity v Kostnici. O přijímání uprchlíků a udělování azylu přitom rozhoduje v Německu pouze Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), což je jediný centrální úřad s pobočkami po celé zemi. Zaměstnanci jednotlivých poboček ale berou v azylovém řízení ohledy na podmínky v jednotlivých zemích, jako je riziko xenofobních útoků, nezaměstnanost nebo počet obyvatel.

Uprchlíci ve slovinské vesnici Sentilj u hranic s Rakouskem

O azyl v Česku letos požádalo 235 cizinců, o 52 méně než loni. Nejčastěji o něj usilují Ukrajinci

Za první dva měsíce letošního roku požádalo o azyl v Česku 235 cizinců, což bylo o 52 méně než v lednu a únoru vloni. Nejčastěji chtěli azyl občané Ukrajiny, a to v 96 případech. Následovali občané Arménie, Sýrie a Kuby. Vyplývá to z informací, které zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Za první dva měsíce roku 2017 azyl v Česku podle statistik ministerstva získalo 14 lidí. Dalších 24 lidí dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. Ve 195 případech úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily.

Žadatelé o azyl v Maďarsku musí zůstat v táborech. Nový zákon jim upírá volný pohyb

Maďarsko na základě nového zákona začne omezovat svobodu pohybu migrantům, kteří do země přišli požádat o azyl. Ti budou muset pobývat v táborech na jižní hranici. Opatření se přitom týká i mladistvých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou bez doprovodu dospělé osoby. Budapešť si kvůli tomu vysloužila kritiku. S vládními představiteli o novém zákoně diskutoval v úterý eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.

"Na maďarských hranicích tě poníží jako zvíře." V Srbsku uvázly tisíce uprchlíků bez budoucnosti

V srbském hlavním městě Bělehradu dál živoří stovky běženců z Afghánistánu a Pákistánu, kteří uvázli na slepé ulici tzv. balkánské uprchlické trasy. Táboří v mrazech a primitivních podmínkách v bývalých nádražních skladech a kancelářích. Z hranic s Maďarskem je velmi nevybíravě vrací tamní pohraniční stráž a v Srbsku šanci požádat o azyl nedostanou. Nabízíme původní reportáž etnologa Michala Pavláska ze srbského Bělehradu.

"Doma si myslí, že si tady žiju jako král." Uprchlíci se z Evropy čím dál častěji vrací domů

Evropské země, které mají na svém území velké počty neúspěšných žadatelů o azyl, se snaží zrychlit jejich deportace domů. Nabízejí jim dobrovolný odchod domů s finanční pomocí na cestu. Využívá ho čím dál větší počet neúspěšných žadatelů o azyl v EU. Mladý Senegalec Sejdú, živořící na ulicích italského Toskánska, je jedním z nich. "Člověk má sen. Když ale narazí na zdejší realitu a není dostatečně silný, dostane se do problémů," říká v původní reportáži agentury Reuters.

Austrálie se chlubí, že se vypořádala s běženci. Za ostnatý drát zavírá i děti

Australská imigrační politika bývá předkládána jako příklad zvládnuté migrační krize. Od roku 2013 nemá nárok na azyl v zemi nikdo, kdo připluje k australským břehům po moři. Místo toho jsou běženci přemístěni do detenčních center na tichomořských ostrovech. Pohled do přísně střežených táborů, kde ale panuje i zoufalství a beznaděj, přináší dokument Azyl v nedohlednu. K vidění je na filmovém festivalu Jeden svět.

V Evropské unii loni požádalo o azyl přes 1,2 milionu lidí. Téměř stejně jako předloni

V Evropské unii loni požádalo o azyl 1 204 300 lidí, uvedl ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Je to o něco méně než v roce 2015, kdy bylo žadatelů 1 257 000. Nicméně je to skoro dvojnásobek oproti roku 2014 s jeho 562 700 žadateli. Nejpočetnější skupinou jsou Syřané, kterých loni bylo přes 300 tisíc, pak Afghánci a Iráčané. Jde o lidi, kteří požádali o azyl poprvé. Průměrně tři z pěti takových prvožadatelů se obrátili na Německo. V České republice podle Eurostatu loni požádalo o azyl 1200 lidí. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Iráčany a Kubánce.

Britský student vyvinul robota právníka. Zdarma pomáhá uchazečům o azyl

Původně sloužila aplikace DoNotPay na odvolání se vůči pokutám za rychlost nebo špatné parkování. Joshua Browder se však půl roku po jejím spuštění rozhodl, že bude pomáhat i uprchlíkům s žádostmi o azyl. Jeho chatbot jako první na světě poskytuje právní servis. Při jeho programování se radil s právníky z několika zemí.

Čtveřice Němců chystala útoky na běžence, sehnala si i výbušniny. Soud je poslal do vězení

Mnichovský soud poslal ve středu do vězení čtveřici pravicových extremistů za to, že utvořila teroristickou skupinu a plánovala útoky na uprchlíky. Rozdal tresty od tří do pěti let za mřížemi. Tři muži a jedna žena ve věku 24 až 58 let se dali dohromady přes Facebook. Pak se osobně setkali. Hovořili spolu o ozbrojeném boji proti salafistům a násilí proti žadatelům o azyl.

Česko drželo kurdské uprchlíky pod zámkem nezákonně, rozhodl evropský soud

Česko zadržovalo v detenčním táboře kurdskou rodinu, která se snažila dostat z Maďarska do Německa. Podle nejvyššího soudu Evropské unie to však bylo nezákonné. V Česku totiž neexistovaly jasné zákony, které by umožňovaly zavírat žadatele o azyl do detence. K takovému omezení svobody podle soudu nestačí pouhé podezření, že by mohli uprchnout.

Pro a proti čínští demonstranti u Národního divadla

Verdikt, kterým Česko může rozzuřit Čínu. Na vnitru padne rozhodnutí o azylu pro čínské křesťany

Už v březnu bude jasné, jak ministerstvo vnitra rozhodne v mimořádně citlivém případu. Za několik dnů uplyne lhůta, ve které úřad musí vyřknout verdikt nad pronásledovanými čínskými křesťany. Ti v Česku na podzim 2015 a v průběhu loňského roku požádali o azyl. Pokud by jim vnitro ochranu udělilo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je s ohledem na česko-čínské sbližování i vlnu investic velmi riskantní. Desítky Číňanů přišly v několika vlnách a na výnos ministerstva čekají v uprchlických táborech v Kostelci nad Orlicí a Havířově.

Uprchlická krize v Evropě skončila. Letos přijde čtvrtina uprchlíků z roku 2015, celosvětově 0,5 %

Počty uprchlíků mířících do Evropy se radikálně snižují. Německo jich v roce 2016 přijalo o dvě třetiny méně než v předchozím roce, Rakousko o polovinu. Celkově do členských zemí EU dorazilo loni přibližně 370 tisíc běženců, v roce 2015 to byl přitom víc než milion. Pro letošní rok UNHCR odhaduje Evropě příliv zhruba čtvrt milionu uprchlíků, tedy další viditelný pokles v celkových číslech. Podle OSN povedou jejich hlavní trasy hlavně do Itálie, méně už do Řecka.

Maďarsko pošle uprchlíky do sběrných táborů. Vysmívá se právu, zasáhněte, burcují EU aktivisté

Maďarský parlament schválil nová přísná pravidla pro uprchlíky, kteří překročí hranice země. Všichni musejí povinně do sběrných táborů. Tam budou čekat na vyřízení svých žádostí o azyl - bez možnosti volně se pohybovat po Maďarsku, jako je to dosud. Nový zákon sklízí kritiku od humanitárních organizací. Evropská unie zatím mlčí.

Syrští křesťané požádali o víza do Belgie, ale neuspěli. Pro země EU to není povinné, rozhodl soud

Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.

Je to obrovský náraz a šok, stěžují si mladé syrské uprchlice v Německu. Všechno je jinak, dodávají

Do Spolkové republiky Německo uprchlo před válkou v roce 2015 půl milionu Syřanů. Desetina z nich chce studovat na vysoké škole. Německé úřady se je ale snaží přesvědčit, aby se spíš vyučili nějakému řemeslu. "Nejhorší je to, že lidé si myslí, že jsme hloupé a k ničemu a že si nechceme hledat práci," vysvětluje mladá Syřanka Majár Bališová, která studovala na univerzitě v Damašku anglickou literaturu. Teď jí bavorské úřady přesvědčují, aby si hledala manuální práce. Potíže syrských uprchlíků v Německu popisuje původní reportáž agentury Reuters.

Proslov Junckera v Evropském parlamentu k uprchlické krizi

EU se musí změnit. Brusel navrhl pět plánů, narazil ale na kritiku europoslanců

Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.

Německá kancléřka Angela Merkelová a tuniský prezident Kaíd Sibsí.

Německo se dohodlo s Tuniskem na zrychlení deportací těch, kteří nedostanou azyl

Deportace tuniských občanů, kterým Německo zamítne azyl, by se měly výrazně zrychlit. Oznámila to kancléřka Angela Merkelová poté, co se setkala s tuniským prezidentem Kaídem Sibsím. "Dohodli jsme se, že odpověď na žádosti o identifikaci osob ze strany německých úřadů zodpoví (tuniské úřady) do třiceti dnů," uvedla kancléřka. Německo-tuniská schůzka je reakcí na loňský teroristický útok na vánoční trhy v německém hlavním městě. Tunisan Anis Amri najel do davu na náměstí Breitscheidplatz. Celkem zabil 12 lidí. Během vyšetřování se ukázalo, že Německo chtělo předtím Amriho deportovat do Tuniska. Nepodařilo se to ale včas.

Česko po 21 letech pošle uchazeče o azyl zpět do Gruzie. Uvěřilo, že ho tam čeká nový proces

Už jen dny dělí bývalého vysokého úředníka gruzínského ministerstva obrany Zuraba Nadiradzeho od vyhoštění z Česka. Snahy jeho právníků zvrátit nebo alespoň oddálit lednové rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána neměly úspěch. Pelikán vyhoštění zdůvodnil zárukami slušného zacházení i nového procesu, které Gruzie údajně utečenci poskytla. Muži, který v Česku žádal o azyl dlouhých 21 let, hrozí v Gruzii trest vězení za vraždu. Nadiradze však tvrdí, že ho policie obvinila křivě, protože byl nepohodlný vládnoucí garnituře někdejšího šéfa Národní rady a poté prezidenta Eduarda Ševardnadzeho.

Lidé, kteří se snaží dostat přes americko-kanadské hranice.

Kanadský sen místo amerického. Stovky uprchlíků tajně přebíhají hranici, riskují i omrzliny

Stovky uprchlíků se vydávají na nebezpečnou cestu přes americko-kanadskou hranici. Mají dva hlavní důvody: imigrační politiku nového prezidenta USA Donalda Trumpa a mezeru v kanadském azylovém zákoně. Zatímco jejich budoucnost v USA je nejistá, v Kanadě mají šance na získání azylu větší. Kanadský premiér Justin Trudeau se ale kvůli tomu ocitá pod silným tlakem.

Muž, kterého v jihoafrické Pretorii napadl gang v souvislosti s útoky na obchody imigrantů.

V Jihoafrické republice stovka lidí rabovala obchody. Útoky mířily na cizince

V Jihoafrické republice už několik měsíců přibývá incidentů zaměřených proti cizincům. Naposledy v noci na pondělí zaútočila stovka lidí na obchody v Johannesburgu. Lidé rabovali především ty podniky, které podle svědků patří imigrantům. Už minulý týden musela jihoafrická policie v hlavním městě rozhánět stovky demonstrantů proti přistěhovalcům, z čehož někteří rabovali obchody patřící cizincům. Při zákroku použila slzný plyn a gumové projektily. Více než 150 lidí zatkla.