Macron chce zpřísnit podmínky žadatelům o azyl, nelegální migranti by mohli být zadrženi až 90 dnů
Návrh podle agentury Reuters však může vyvolat spory v rámci parlamentní většiny.
Azyl
Žádostí o azyl v Evropě ubývá. Loni jich bylo přes 700 tisíc
Země Evropské unie spolu se Švýcarskem a Norskem zaznamenaly loni 706 913 žádostí o azyl, uvedl ve čtvrtek Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Oproti roku 2016 je to pokles o 43 procent. Už druhý rok za sebou tak žádostí ubývá. O azyl nadále nejčastěji usilují občané Sýrie, loni podali přes 98 tisíc žádostí. Iráčanů, Afghánců a občanů Nigérie o azyl žádalo přibližně po 40 tisících. Tyto čtyři země původu představují třetinu všech podaných žádostí, v první desítce byly ještě Pákistán, Bangladéš, Eritrea, Albánie, Guinea a Írán. Z nich přibylo pouze Bangladéšanů a občanů Guineje.
Ministerstvo vnitra rozhodne o osudu čínských křesťanů "ve velmi krátkém čase", ubezpečil Babiš
Ministerstvo vnitra brzy rozhodne o žádostech sedmi desítek čínských křesťanů o udělení azylu v Česku. Na dotaz lidovce Jana Čižinského to při dnešních sněmovních interpelacích řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Čižinský tvrdí, že úřady už překročily zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Nejzazší činí 18 měsíců, přičemž žádosti byly podle něho podány před dvěma lety. Existuje podle Čižinského reálné podezření na neoprávněné průtahy ze strany vnitra. Babiš ale popřel, že by byly lhůty překročeny. "Aktuálně se připravují jednotlivá správní rozhodnutí. S ohledem na značný rozsah jednotlivých spisových materiálů vyžadují dostatek času," řekl. Verdikty ale očekává "ve velice krátkém čase".
Německo hlásí výrazný pokles běženců. Do země loni přišlo téměř 187 tisíc žadatelů o azyl
Nejčastěji žadatelé o azyl pocházejí ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Celkem tvoří skoro polovinu všech příchozích.
Rychlé vracení migrantů, ale i stálé kvóty a sankce. Projděte si navrhované změny azylového systému
Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót narazilo nejen na kritiku Česka a dalších zemí. Podobně i šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že kvóty jsou neefektivní. Nová reforma azylového systému ale v podstatě s kvótami počítá - a navíc s "permanentními".
Režim jako Antikrist. Církev čínských křesťanů bojuje proti komunistům, říká sinoložka
Jako silně protikomunistickou popisuje Církev všemohoucího Boha sinoložka Jitka Černošová. Jejími členy je i několik čínských křesťanů, kteří v Česku požádali o azyl. Jejich případ, na který dříve upozornil deník Aktuálně.cz, je mimořádně citlivý, a pokud by jim úřady ochranu udělily, oficiálně by konstatovaly, že se v Číně porušují lidská práva. "Církev komunistickou stranu ve svém učení nazývá Velkým rudým drakem a Antikristem," vysvětluje Černošová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a projektu Sinopsis s tím, že společenství vykazuje některé sektářské rysy.
Čtyři pětiny Čechů jsou proti přijetí muslimských migrantů. Menší odpor ke kvótám mají voliči levice
Průzkum CVVM ukázal, že proti přijetí muslimských uprchlíků je 81 procent Čechů. Na Slovensku bylo proti 82 procent dotázaných a v Polsku 74 procent.
"Zavřeli mi rodiče, nic o nich nevím." Promluvila první čínská křesťanka, která chce v Česku azyl
Třiadvacetiletá Číňanka je jednou z několika desítek křesťanů, kteří požádali o český azyl. Pokud by úřady pronásledovaným věřícím ochranu udělily, oficiálně by tím přiznaly, že se v Číně porušují lidská práva. To je však s ohledem na ekonomickou i politickou spolupráci obou zemí velice problematické.
Čeští politici by uprchlíky nejraději zakázali. Není divu, že v Evropě jdou od porážky k porážce
Obvykle platí, že čím hlasitěji odmítají návrhy druhých, tím cudněji mlčí, zeptá-li se jich někdo, co by dělali oni.
Brusel jde do otevřeného sporu s Českem. Oznámí žalobu kvůli uprchlickým kvótám, hrozí vysoká pokuta
Evropská komise v minulých měsících Česko, Maďarsko a Polsko opakovaně vyzývala, aby změnily svůj přístup a aby, tak jak bylo domluveno v roce 2015, nabídly místa do programu, v němž zbývá z Itálie a Řecka přerozdělit několik tisíc migrantů.
Berlín chce připlatit migrantům, kteří dobrovolně opustí Německo. Je to hnusné, reagují aktivisté
Německá vláda chystá finanční bonus pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří se dobrovolně vrátí do své původní vlasti. Do konce února příštího roku budou moci rodiny získat nad rámec současné dávky příspěvek ve výši do 3000 eur (76 660 korun) na pořízení bydlení nebo vybavení, v případě jednotlivců půjde o částku do 1000 eur, informuje německý list Bild am Sonntag. Rodina s jedním dítětem by tak díky novému bonusu mohla získat až dvojnásobek současné částky. Příspěvek podle listu letos využilo asi 8640 lidí. V Německu žije 11 000 osob, kterým úřady odmítly udělit azyl, v období od ledna do září dostalo příkaz k opuštění Německa 35 000 uprchlíků. Vyhoštěno bylo v tom samém období 19 520 lidí.
Komisař OSN se zastal uprchlíka v Česku. Vyzval stát, ať zabrání deportaci ženy zpět do Ghany
Česko má první případ, kdy se Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zastal uprchlíka a vyzval stát, aby zastavil jeho plánovanou deportaci do země, odkud přišel. Pětadvacetiletá uprchlice z Ghany je nyní v českém vězení a hrozil jí návrat domů, protože přicestovala na falešný pas.
Německo od začátku roku opustilo skoro 35 000 migrantů, kteří nedostali azyl
Německo za prvních devět měsíců letošního roku dobrovolně opustilo téměř 35 000 odmítnutých žadatelů o azyl. S odvoláním na německé ministerstvo vnitra o tom informovala agentura DPA. Z toho asi 24 500 migrantů poskytlo Německo příspěvek na návrat do vlasti, dalších více než deset tisíc lidí bez možnosti získat azyl zemi dobrovolně opustilo, aniž by dostalo od státu finanční pomoc. Nedobrovolně muselo ve stejném období zemi opustit přes 18 000 migrantů, z čehož předaly německé úřady zhruba pět tisíc úřadům v jiné členské zemi EU, což umožňují takzvaná dublinská pravidla, podle kterých musí uprchlík žádost o azyl podat v první členské zemi, do které dorazí.
Trumpův protiimigrační dekret vypršel, USA znovu přijímají uprchlíky. Nová pravidla ale chybí
V úterý vypršela platnost dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na čtyři měsíce zakazoval Spojeným státům přijímat uprchlíky. Úřady však nezveřejnily nová pravidla. Podle předchozích vyjádření však budou výrazně podrobnější prověrky dosavadních aktivit žadatelů či jejich sociálních vazeb.
Gruzínský exprezident Saakašvili nezískal politický azyl na Ukrajině
Ukrajinská migrační služba odmítla udělit bývalému ukrajinskému gubernátorovi a gruzínskému exprezidentovi Michailovi Saakašvilimu politický azyl. S odkazem na prohlášení generálního prokurátora Jurije Lucenka o tom informovala ukrajinská státní agentura Ukrinform. Podle Lucenka se zatím politik s odvoláním k soudu neobrátil, zůstává mu tak status bez státní příslušnosti. To také umožňuje ukrajinským úřadům jeho vyhoštění nebo vydání. Gruzínský exprezident se žádostí o azyl bránil hrozícímu vydání do Gruzie, kde je stíhán pro údajné zneužití moci a neodpovědné nakládaní s veřejnými prostředky. Činů se údajně dopustil v letech 2004-2013, kdy byl gruzínským prezidentem.
Mlátili mu hlavou o zeď a stále ho bili. První gay promluvil o mučení v Čečensku
Čečenští policisté v civilu ho jednoho dne zastavili na ulici a odvlekli do auta. Chtěli po něm přiznání, že je homosexuál. Když to 30letý Maxim Lapunov odmítl, začalo bití, mučení a 12denní pobyt v krví nasáklé cele. O pronásledování gayů v Čečensku informoval ruský magazín Novaja Gazeta poprvé před půl rokem. Tamní režim podle lidskoprávních organizací zadržel a mučil už stovku lidí. Maxim je první z nich, kdo o své zkušenosti otevřeně promluvil.
Merkelová: Strop na přijímání uprchlíků je dobrý kompromis. Jednání o koalici začnou příští středu
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) i bavorský premiér Horst Seehofer (CSU) jsou spokojení s kompromisem mezi křesťanskými stranami CDU a CSU ohledně migrace. Uvedli to v pondělí na společné tiskové konferenci v Berlíně. Je to podle nich dobrý základ pro vyjednávání o nové vládě se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, která začnou 18. října.
Povinné hodiny němčiny, dotace pro firmy. Němci dávají na začlenění běženců miliardy eur ročně
Vlna migrantů, kteří hledají v Německu práci a lepší život, není pro Spolkovou republiku žádnou novinkou. Už v 60. letech minulého století přišly do Německa stovky tisíc Turků. Úřady jim však nepomohly s výukou jazyka ani jim nenabídly kurzy, které by tuto menšinu začlenily do společnosti. Teď Německo svůj přístup mění. V posledních pěti letech dorazilo do země více než půl druhého milionu běženců. Ti musí navštěvovat jazykové kurzy a pracovní povolení dostávají rychleji než dříve. Od začátku roku 2015 si tak 80 tisíc uprchlíků našlo práci.
Státy EU uprchlické kvóty nenaplnily ani ze třetiny. Závazky splnila pouze Malta
"Dva roky po schválení tohoto schématu většina členských států zásadně zklamala uprchlíky a žadatele o azyl, vyhnula se vlastní zodpovědnosti, a opustila tak tisíce (lidí) v Itálii a Řecku," uvedl ředitel irské pobočky Amnesty International Colm O’Gorman. Jediným státem, který své závazky v rámci unijní migrační politiky splnil, je podle Amnesty International Malta.
Agenti mezi křesťany? Proč vláda stále váhá, co dělat v ostře sledovaném česko-čínském případu
Několik desítek čínských křesťanů, kteří před časem v obavě o své bezpečí utekli z Číny, ani po dvou letech neví, zda v Česku dostanou azyl, či nikoli. Ministerstvo vnitra tento průběh zdůvodňuje správní řízením. Avšak u některých už vypršely lhůty pro rozhodnutí. Týdeník Respekt zjistil, že možnou příčinou průtahů může být obava z infiltrace zástupců čínských tajných služeb. Případ je navíc politicky velmi citlivý. Kdyby Praha azyl udělila, oficiálně by tím Čínu označila za zemi, kde dochází k porušování lidských práv. A Čína by mohla reagovat vypovězením některých plánovaných byznysových kontraktů. Nebo neuzavíráním nových.