Azyl | Aktuálně.cz

Němci zjednoduší deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Budou moci i kontrolovat mobily uprchlíků

Podle návrhu, který schválila německá vláda, by se zjednodušily deportace odmítnutých žadatelů o azyl v zemi. Návrh, který pravděpodobně schválí i parlament, navíc umožní kontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků. Počítá také s nasazením elektronických náramků. Návrh je reakcí na prosincový teroristický útok v Berlíně. Jeho pachatele - Tunisana Anise Amriho - se německé úřady v minulosti pokoušely deportovat, ale neúspěšně.

Zemanův slovník by ve Švédsku nepřijali ani krajní pravičáci. Trump Švédy jen rozesmál, říká novinář

S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.

Ústavní soud odmítl stížnost Gruzínce, který v Česku přes 20 let žádal o azyl

Naděje Gruzínce Zuraba Nadiradzeho, že nebude po 20 letech v Česku vydán zpět do vlasti, se opět ztenčily. Poté, co o jeho extradici rozhodl ministr spravedlnosti Robert Pelikán, zamítl jeho stížnost i Ústavní soud. Organizace pro pomoc uprchlíkům se ještě snaží získat pro Nadiradzeho zastání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Muž byl v Gruzii odsouzen za vraždu a v Česku přes 20 let žádal o azyl. Nadiradze dlouhodobě poukazuje na politické pozadí své kauzy a ústavní soudci se jej dříve opakovaně zastali.

K odmítnutí azylu stačí, když se žadatel jen účastnil činnosti teroristické sítě, rozhodl soud EU

Pro odmítnutí azylu není nutné, aby žadatel osobně spáchal teroristický čin nebo k němu podněcoval. Stačí, že se nějakým způsobem účastnil činnosti teroristické sítě. Uvedl to v úterý Soudní dvůr Evropské unie, když rozhodoval o sporu mezi belgickými úřady a marockým islamistou. Toho v Belgii odsoudili na šest let do vězení. Podle rozsudku se účastnil používání falešných dokladů a plánování sítě, která vysílala dobrovolníky do Iráku. Tím "se účastnil činnosti buňky, která poskytuje podporu teroristickému hnutí". V roce 2010 Maročan požádal o azyl v Belgii kvůli strachu z pronásledování v rodné zemi. Belgie mu však žádost zamítla a spor se dostal až k Soudnímu dvoru EU.

V Německu žádají o azyl desítky pronásledovaných tureckých důstojníků. Berlín jim patrně vyhoví

Desítky tureckých vysoce postavených vojáků žádají o azyl v Německu. Tvrdí, že jsou po pokusu o armádní puč v zemi pronásledovaní. Berlín dal najevo, že je zpátky do vlasti nepošle. Turecko přitom naléhá na Řecko, aby mu vydalo zpět osm vojáků, kteří ze země uprchli rovněž po pokusu o puč. Vojáky, jenž Ankara považuje za pučisty, odmítl vydat řecký nejvyšší soud.

Logika severu: Azylanti dělají potíže, anebo nám žijí v tichosti, což je ještě horší. Řešení: odsun

Radní Ústeckého kraje chtějí zrušit integrační středisko ministerstva vnitra, kde pobývá 14 lidí. Ano, to je bezpečnostní a sociální riziko gigantických rozměrů.

Uprchlíci ve Spielfeldu na rakousko-slovinské hranici.

Do Rakouska přišlo loni o azyl požádat o polovinu méně uprchlíků než v roce 2015

V Rakousku loni požádalo o azyl zhruba o polovinu méně osob než v roce 2015. Zatímco předloni požádalo Vídeň o právní ochranu kolem 90 000 lidí, což odpovídá asi procentu rakouské populace, loni jich podalo žádost 42 073, informoval list Die Presse. Limit počtu přijatých žádostí, který si stanovila před rokem rakouská vláda, se těsně nenaplnil. Úřady jich zpracovaly 36 030, horní hranicí bylo 37 500. Nejčastěji v Rakousku loni o azyl žádali lidé z Afghánistánu, Sýrie, Iráku, Pákistánu a Íránu. I přes pokles počtu žádostí o azyl není podle ministra vnitra Wolfganga Sobotky důvod k optimismu. Ve srovnání s rokem 2014 byl totiž počet žádostí o polovinu a ve srovnání s rokem 2013 o 140 % vyšší.

Přílet iráckých křesťanských uprchlíků do Prahy

Iráčané, kteří utekli z Česka, mohou zůstat v Německu. Pokud požádají o azyl, patrně ho dostanou

Skupina uprchlíků, která bydlí v saském městečku Herrnhut, nyní může požádat německé úřady o azyl. Má velkou šanci, že budou moct v Německu definitivně zůstat. A to i přesto, že jim ještě před půl rokem vážně hrozila deportace do Česka a poté zpátky do Iráku.

Syrští uprchlíci v Německu s novými registračními dokumenty

Do Německa loni přišlo třikrát méně uprchlíků než o rok dříve

Do Německa loni přišlo zhruba 280 000 uchazečů o azyl, o rok dříve to bylo okolo 890 000 lidí. Za pokles podle ministra vnitra může hlavně uzavření balkánské migrační trasy a dohoda mezi Tureckem a EU.

Srovnal Stalina s Hitlerem a musel opustit Rusko. Teď žádá dělník z Uralu o azyl v Česku

Autolakýrníka Vladimira Luzgina z ruského města Perm na Uralu nikdo kromě rodiny a přátel neznal. Až do okamžiku, kdy si pro něj přišli agenti tajné služby FSB. Řekli mu, že se dopustil trestného činu, protože na internetu sdílel článek tvrdící, že druhou světovou válku rozpoutaly nacistické Německo spolu se Sovětským svazem. Ruský soud Luzgina následně odsoudil k pokutě 200 tisíc rublů (asi 82 tisíc korun) za šíření “vědomě lživých tvrzení”. Po neúspěšném odvolání se mladý Rus rozhodl pro emigraci a odjel do Česka. V uprchlickém táboře teď čeká na vyřízení žádosti o politický azyl.

Dělník, továrna, práce, ocelárna - ilustrační foto

Migranti z Balkánu využívají v Německu pracovní víza. Povolení loni dostalo 50 tisíc z nich

Mnoho lidí z balkánských zemí jako Albánie nebo Kosovo žádá o azyl v Německu a doufá, že tím získá práci. Německý úřad pro migraci jejich žádosti dosud téměř ve všech případech zamítl. Od loňského roku jim však nabízí alternativu: program pro gastarbeitery, tedy zaměstnance ze zahraničí. Program se u uchazečů o práci ujal. Povolení, že mohou v Německu pracovat, obdrželo do konce loňského listopadu asi 50 000 Albánců, Bosňanů, Srbů, Černohorců, Makedonců a Kosovanů.

Rakušané chtějí dostat odmítnuté migranty z Evropy, třeba i za pomoci sankcí

Rakousko chce přitlačit na země Afriky a Blízkého východu, jež odmítají přijímat zpět své občany, kteří v Evropě neuspějí s žádostí o azyl. Podle Vídně by jim Evropská unie měla pohrozit snížením rozvojové pomoci. Jde například o Tunisko, Nigérii nebo Alžírsko. S postojem Rakouska souhlasí i Česká republika. Jiné země Unie jsou však proti a raději by prosadily migrační dohody mezi Evropou a jednotlivými státy.

V Německu žádá o azyl více lidí než ve zbytku Evropské unie dohromady

V Německu žádá o azyl více lidí než ve všech ostatních zemích Evropské unie dohromady. Za první tři čtvrtletí loňského roku to bylo 658 tisíc lidí, v celé unii 988 tisíc, uvedl deník Die Welt. Na Německo tak připadají zhruba dvě třetiny všech žádostí. Již v roce 2015 do Německa přišlo kolem 890 tisíc uprchlíků, jednoznačně nejvíce ze všech zemí osmadvacítky. Rozdíl se odráží i na počtu žádostí o azyl. S velkým odstupem jsou za Německem za první tři čtvrtletí loňského roku Itálie a Francie.

Smrt ženy vyvolala nepokoje v uprchlickém táboře u Benátek

Policie musela v noci na úterý zasáhnout v uprchlickém táboře nedaleko Benátek. Nepokoje vyvolala smrt ženy, které podle migrantů zaměstnanci nezajistili dostatečně rychle pomoc záchranářů. Zaměstnanci tábora se museli před davem zabarikádovat v kanceláři. Pomohli jim až policisté.

Uprchlický tábor Idomeni na řecko-makedonské hranici

Řecko kritizuje snahu o obnovu dublinských migračních pravidel. Obsahují chyby minulosti, zdůvodňuje

Řecký ministr pro migraci Jannis Muzalas vystoupil proti dublinským migračním pravidlům. Ta by pro Řecko znamenala, že od března příštího roku by ostatní země EU mohly začít migranty vracet zpět na jejich území. Ministr také řekl, že je zapotřebí na ostrovech ve východní části Egejského moře, zahlcených několika tisíci uprchlíků, vybudovat nové, menší tábory pro asi 200 lidí, na nichž by se urychleně vyřizovaly jejich žádosti o azyl.

Útoků na ubytovny pro migranty letos v Německu ubylo. Většinou útočila krajní pravice

Za letošní rok německé úřady zaznamenaly 921 útoků na žadatele o azyl. V roce 2015 bylo útoků 1031. Možné důvody lehkého poklesu počtu útoků na ubytovny pro imigranty kriminalisté neuvedli. Celkem 857 z 921 útoků má podle vyšetřovatelů motiv související s krajně pravicovým světonázorem pachatele či pachatelů.

Němečtí policisté prohledávají zadrženého muže.

Přitvrdíme, hlásí Německo. Podezřelé migranty chce zadržet, detenci pro odmítnuté prodloužit

Německá Křesťansko-sociální unie (CSU), která je součástí tamní vládní koalice, chce prosadit tvrdší postup vůči podezřelým migrantům a taky výrazné prodloužení doby, po kterou můžou úřady držet neúspěšné žadatele o azyl před jejich vyhoštěním ze země. Vláda Angely Merkelové začala už před několika měsíci měnit dříve velmi vstřícný postoj k žadatelům o azyl. Německé obavy o bezpečnost zesílily po nedávném teroristickém útoku v Berlíně, během kterého zemřelo 12 lidí. Muž, který ho podle policie pravděpodobně spáchal, neuspěl s žádostí o azyl. Německu se ho ale nepodařilo vyhostit.

Fotogalerie: Jak se Moskevské letiště stalo pro Snowdena vězením

Azyl v Norsku dostal s falešným pasem i ministr Talibanu. Z Německa ho vyhostili

Bývalý ministr afghánského radikálního hnutí Taliban požádal v Německu o azyl. Abdul Raúf Mohammed přicestoval před několika týdny na letiště ve Frankfurtu. S falešným pasem se pokusil projít přes celní kontrolu. Úřady ale nepravost dokladu odhalily, načež Mohammed požádal i s rodinou o azyl. Z německého letiště byl nakonec odeslán do Saúdské Arábie.

Hussein z Iráku: Po smrti blízkých jsem v sobě přestal cítit život. A rozhodl se odejít

"Tenhle tábor opravdu nenávidím." Do Rakouska uprchlíci nechtěli, neměli ale sílu jít dál

Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií a Srbskem – až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska – a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.

Hussein z Iráku: Chtěl jsem zadarmo opravovat kola. Řekli mi, že se to nesmí