Reportéři Aktuálně.cz navštívili záchytné centrum pro žadatele o azyl v bavorském Manchingu. Asi tisícovka lidí tu mnoho měsíců vede jednotvárný život: nesmí pracovat, nemají se kde učit němčinu. Na rozhodnutí, co s nimi bude, čekají i déle než rok.
Bavorsko nově zřídilo záchytná centra pro migranty, která mají sloužit k rychlejším deportacím. Nápad kritizuje nevládní organizace, církev i opozice.
Popularita populistických Švédských demokratů roste. V zářijových volbách by se umístili na druhém místě.
Diskuse o reformě azylové a imigrační politiky EU jde po letech vyjednávání do finále. Již příští čtvrtek se sejdou v Bruselu lídři členských zemí EU, od kterých se očekává, že se konečně shodnou na kompromisu. "Domácí tlak bude nutit Angelu Merkelovou, aby se pokusila nalézt evropský kompromis," říká v rozhovoru Martin Hrabálek, odborník na evropskou politiku, migraci a ochranu hranic EU z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.
Na pomoc s migranty pošle Francie do španělské Valencie úředníky. Ti mají pomoci s hodnocením jejich žádostí. Francie může i část uprchlíků přijmout.
Mamoudou Gassama získal francouzské občanství za to, že riskoval život a zachránil život dítěti visícímu z balkonu pařížského domu.
Podle týdeníku Spiegel získal azyl i muž, který je podezřelý z válečných zločinů v Sýrii.
Pokojný protest zorganizovali většinou kurdští uprchlíci žijící v bývalém vojenském táboře Diavata u Soluně.
Ruský autolakýrník Vladimir Luzgin na sociálních sítích sdílel článek o tom, že SSSR válčil na straně nacistického Německa. Po odsouzení uprchl do Česka.
Skupina čínských křesťanů, kteří jsou ve své zemi pronásledováni, podala žádost o azyl před dvěma lety, české ministerstvo ji většině z nich zamítlo.
Z 32 tureckých žadatelů v roce 2017 u odboru azylové a migrační politiky ministerstva uspěli jen tři. Důvodem většího počtu uprchlíků jsou protidemokratické represe režimu prezidenta Erdogana, které zesílily po pokusu o převrat v roce 2016.
Počet osob žádajících poprvé o azyl klesl loni v členských zemích Evropské unie na 649 855, což je jen o desetitisíce více než polovina čísel z let 2015 a 2016. Údaje o "prvožadatelích" za rok 2017 v úterý zveřejnil Eurostat. Ve zprávě mimo jiné uvádí, že Česká republika měla v přepočtu na milion obyvatel jeden z nejnižších počtů žádostí. Vůbec nejnižší byl na Slovensku. Loňský počet žadatelů znamená téměř návrat na úroveň evidovanou před vypuknutím migrační krize na jižních hranicích Evropy. V roce 2014 byl počet osob žádajících v EU o mezinárodní ochranu těsně pod 600 000. Přes 100 000 loňských žadatelů pocházelo ze Sýrie, 47 525 z Iráku a 43 625 z Afghánistánu.
Bojíme se o sobě říct víc, víme, že nás čínské úřady už dva roky hledají, v Číně by nás zatkli, protože věříme v Boha, říkají Ami a Ela, dvě ze skupiny čínských křesťanů, kteří už dva roky žádají v Česku o azyl. Ten byl udělen pouze osmi lidem, dalších 70 žádostí ministerstvo vnitra zamítlo. Otec Pavel Šupol, který se o jednu skupinu Číňanů stará, dodává, že sama žádost o azyl jinde je v Číně trestný čin, někteří z uprchlíků prý hovoří i o týrání a mučení ze strany čínských úřadů. Číňané se podle něj v Česku začlenili, učí se česky a snaží se pracovat, aby nebyli na obtíž.
Český stát nedávno odmítl udělit azyl sedmdesáti čínským křesťanským uprchlíkům, kteří ve své vlasti čelí perzekuci kvůli své víře. Skupině tak nyní hrozí, že se bude muset vrátit do své totalitní vlasti, kde by trpěli nejen za svou víru, ale i svůj útěk. A nejen oni, ale i jejich rodiny. V pátek se za ně konala krátká modlitba u památníku komunismu. Sešli se na ní zástupci různých náboženství, včetně křesťanů, židů i muslimů.
Čínští křesťané podali první žaloby na ministerstvo vnitra kvůli tomu, že jim nebyl udělen azyl. Žaloby budou řešit krajské soudy po celé republice podle regionu, kde nyní neúspěšní žadatelé bydlí. Řekla to právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Hana Franková. Nezisková organizace zastupuje zhruba 30 žadatelů o azyl. Z žádostí, které zatím právníci prozkoumali, byly jen dvě úspěšné. Vnitro před dvěma týdny oznámilo, že azyl v Česku udělilo osmi lidem, dalších 70 žádostí odmítlo. Nyní uplynul poslední třetí týden, kdy si jednotliví žadatelé rozhodnutí vyzvedávali na úřadech. Informace o úspěšné či neúspěšné žádosti by měli mít k dispozici všichni čínští křesťané.
Ministerstvo vnitra zamítlo žádosti o azyl sedmdesáti čínským křesťanů, kteří do Česka přišli kvůli perzekucím z důvodu víry.
Aktuálně.cz má k dispozici část odůvodnění, ve kterém české úřady zamítly většině čínských křesťanů žádost o azylovou ochranu. V textu je jako přitěžující okolnost zmíněna i jejich práce v ČR. Žadatelé o azyl přitom můžou podle českých zákonů po šesti měsících v zemi legálně pracovat.
Podle faráře Aleše Tomana hrozí čínským křesťanům, kteří nedostali v ČR azyl, existenční nejistota a nebezpečí. "Čínský komunistický režim jim pokus o emigraci nezapomene a po příletu jim to spočítá. Toho se oni děsí," tvrdí husitský duchovní, který se o některé čínské křesťany v Česku stará.
V loňském roce pokračoval pokles žadatelů o azyl, kteří pocházejí ze států, o nichž se v roce 2015 mluvilo v souvislosti s migrační krizí.
Pokud by ministerstvo vnitra věřícím azyl udělilo, oficiálně by tak přiznalo, že se v Číně porušují lidská práva.
