Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu.
Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost.
Pandemie koronaviru v Evropě na rok zastavila téměř veškeré dění. Velká část zemí zavřela hranice a omezila možnost pohybu. K řeckým ostrovům tak připlul mnohem nižší počet migrantů než v předchozích letech. Situace běženců, kteří už v tamních táborech žili, se ještě zhoršila.
Americký prezident Joe Biden obrací represivní imigrační politiku svého předchůdce Donalda Trumpa. Jedenácti milionům přistěhovalců, kteří žijí v USA ilegálně, chce otevřít cestu k občanství. Jenže první kroky, které už učinil, mohou jeho vstřícnou imigrační politiku zastavit.
Armáda spásy v zimních měsících denně poskytuje okolo 2500 míst v azylových domech, denních centrech a noclehárnách. Na koho nezbude postel, na mrazivou noc s vděkem přijme aspoň volnou židli. I ta může pomoci zachránit život. Díky příspěvkům veřejnosti na tzv. nocleženky se sociálním pracovníkům podařilo zachránit spoustu bezdomovců. Se střechou nad hlavou přišla často i práce a plat.
Je to fascinující a neuvěřitelný příběh. V roce 1985 přijalo Československo 56 dětských válečných uprchlíků z Namibie. Šest let jim poskytovalo vzdělání a péči. V roce 1991 byly děti odsunuty "zpět" do jihoafrické země, která však pro ně byla cizí. Ani po 30 letech se s ní většinou nesžily a považují se za Čechy.
Fotbalisté druholigového Žižkova během přestavby domácího stadionu odehrají podzimní část příští sezony v azylu na Proseku. Viktoria o tom informovala na svém webu.
Portugalsko bude v rámci zdravotní krize se všemi cizinci s žádostí o pobyt zacházet jako se svými občany. Nařízení, které má migrantům zaručit přístup ke zdravotní péči a dalším veřejným službám, začne platit v pondělí a potrvá nejméně do 1. června.
Nejde o to, nechat se „zaplavit muslimy“, „převálcovat“, jak býváme strašeni. Jde o to, zůstat lidmi. Nezradit z pouhé pohodlnosti to, na čem Západ dosud stál.
Lidé bez domova se snaží přežít zimu. V téhle době jezdí celou noc v tramvaji a ze starších typů mají popáleniny, říká Přemysl Kramerius, mluvčí Armády spásy, která nabízí lidem bez střechy nad hlavou nocleh. Službu hradí z projektu Nocleženka, na který může přispět každý. Čechům na lidech bez domova záleží, noclehárna je jen začátek, nabízíme lidem i službu sociálního pracovníka, líčí Kramerius.
Vidí úředníci vnitra a ti krajští soudci, kteří odvolání uprchlých čínských křesťanů nevyhověli, za žádostmi o azyl lidské bytosti, které by návrat do Číny ohrozil či zničil? Nebo je to nezajímá a slyší jen na diktát shora?
Takzvaná balkánská migrační trasa, která vede z Turecka a Řecka přes jihovýchod Evropy, je oficiálně už tři roky uzavřená. Hranice jsou hlídané. Podle německých úřadů ale v posledních měsících znovu ožila a na západ tudy přechází stále více lidí. Vyplývá to ze zprávy německého ministerstva vnitra, kterou má k dispozici deník Die Welt.
Měly by tu žít maximálně tři tisíce lidí, ve skutečnosti jich je v Morii šestkrát více. Největší uprchlický tábor v Řecku zažívá od neděle, kdy v něm došlo k požáru, protesty. Co se v táboře stalo a co k událostem vedlo?
Rakušané si tuto neděli volí nový parlament. Průzkumy předpovídají jasného vítěze, bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Není ale jasné, s kým se spojí. S protiimigračními svobodnými, anebo sociálními demokraty? Přečtěte si reportáž z jihu Rakouska, které je zaplavené Kurzovými hesly a plakáty.
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se před 35 lety stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zpřísnila azylové podmínky, pro udělení právní ochrany nově nechce uznávat to, že žadatel se o azyl uchází ze strachu z pronásledování na základě rodinných vazeb. Změny v pondělí oznámil ministr spravedlnosti USA William Barr.
Americký prezident Donald Trump o víkendu potvrdil, že jeho administrativa začne "velmi brzy", pravděpodobně ještě tento týden, s masovými deportacemi nelegálních přistěhovalců. Podle amerického politologa Williama Galstona, který byl poradcem prezidenta Billa Clintona, je ale "zcela nereálné", když Trump vyhlašuje, že takto deportuje miliony lidí. "Reforma by se neměla odkládat, ale politická realita je taková, že do prezidentských voleb se nic nestane, snad kromě přechodných opatření," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Němečtí poslanci v pátek schválili přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Norma, která vyvolala ostrou kritiku levicové opozice, je součástí balíčku sedmi migračních zákonů, které Spolkový sněm též schválil. Vláda Angely Merkelové (CDU) chce kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířit pravomoci policie a cizineckých úřadů, ale i usnadnit přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) balík zákonů označil za průlom v migrační politice.
Uprchlíci, kterým v domovské zemi hrozí pronásledování, nemohou být ze zemí Evropské unie vyhoštěni ani poté, co zde spáchají závažný trestný čin. V úterý to konstatoval Soudní dvůr EU, na nějž se obrátily soudy z Česka a Belgie s otázkou, zda vyhoštění neodporuje příslušným mezinárodním úmluvám.
Americký prezident Donald Trump plánuje ve snaze snížit počet přistěhovalců z latinskoamerických zemí další zpřísnění azylových pravidel. V pondělí vládním úřadům mimo jiné nařídil, aby zavedly poplatky za žádosti o azyl či zakázaly žadatelům pracovat do chvíle, než bude o jejich případech rozhodnuto. Organizace hájící lidská práva se obávají, že nová opatření mohou poškodit lidi, kteří do Spojených států utíkají před násilím či pronásledováním, uvedla agentura Reuters.
