Premiér Bohuslav Sobotka dnes před poslanci zdůraznil, že na Českou republiku není vyvíjen žádný migrační tlak, o čemž svědčí nízký počet lidí v detenčních zařízeních. Migrační kvóty jsou podle něho v současnosti neproveditelné. Naopak je zastáncem dohody s Tureckem, která výrazně omezila příchod migrantů do Evropy. Nepodporuje však bezvízový styk s Tureckem, které ho požaduje jako protislužbu.
Místo sedmnácti let za mřížemi si Bělorus Aljaksandr Astapčuk odpyká jen patnáct let. Muž loni v červenci ubodal svého soka v lásce na autobusové zastávce na pražské Florenci. Incident se odehrál za bílého dne, a to zvláště brutálním způsobem. Vrchní soud muži ale trest o dva roky snížil, protože ho shledal nepřiměřeně přísným. Soudci Astapčuka zároveň vyhostili z Česka, čímž vyhověli odvolání podanému státní zástupkyní. Verdikt je pravomocný.
Osm měsíců si v pankrácké věznici odseděl V. M. ze Srí Lanky, který doma podle svých slov trpěl násilím vládních vojsk. Do Česka v prosinci loňského roku přicestoval na doklady jiného člověka, občana Indie, česká policie ho zatkla a soud poslal do vězení. Tamil hinduistického vyznání přitom tvrdí, že požádal o politický azyl ihned na pražském letišti, cizinecká policie to ale popírá. Nesporným faktem je, že mladý muž, od kterého nabrala policie žádost o azyl až na Pankráci, čeká i po odpykání trestu na rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany za mřížemi. Tentokrát tráví čas ve vyhošťovací cele.
Na 28 milionů dětí po celém světě muselo odejít ze svých domovů kvůli válečným konfliktům. Informoval o tom Dětský fond OSN (UNICEF), podle kterého se dalších 20 milionů dětí ocitlo na ulici kvůli násilí a chudobě.
Příchod sedmdesátky pronásledovaných čínských křesťanů do Česka dostává politický přesah. Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů budou příští čtvrtek interpelovat ministra vnitra Milana Chovance, jehož úřad je zodpovědný za vyřízení žádostí o azyl. Zákonodárci se ho chtějí zeptat, proč rozhodnutí o udělení ochrany trvá tak dlouho. Někteří Číňané na verdikt úřadů čekají už rok a hrozí jim, že je vnitro vrátí zpět do země, kde jsou pronásledovanou komunitou. Poslanci dávají dlouhé rozhodování do souvislosti s námluvami české a čínské vlády. Právě kvůli sbližování obou zemí je případ mimořádně citlivý. Pokud by vnitro křesťanům azyl udělilo, oficiálně by uznalo, že Čína porušuje lidská práva.
Více než půl miliardy korun chce vláda v příštích třech letech investovat do integrace uprchlíků. Ve středu schválila výběrové řízení na společnost, která by integraci až šesti tisíc uprchlíků zajistila. O vítězi soutěže rozhodne komise složená ze zástupců ministerstva vnitra, financí, školství a lidí z ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě toho vláda schválila, že uprchlickému táboru na severu Jordánska Česko pošle 40 milionů korun na přístavbu přístřešků a rekonstrukci tábora.
Je skoro trapné o těch osmi psát. Uboze nízké číslo, malinkatá pomoc. Ale buďme za ně vděční a nebojme se desítek, stovek, ba tisíců dalších.
Spojené státy splnily svůj závazek přijmout 10 000 syrských běženců, oznámil Bílý dům s tím, že se tak stalo oproti původnímu plánu o měsíc dříve. Přijmout Syřany do konce fiskálního roku, který končí v září, loni přislíbil prezident Barack Obama. Bílý dům v prohlášení upřesnil, že poslední Syřan do stanovené kvóty přicestuje do USA v pondělí odpoledne (pozdě v noci SELČ). Podle Bílého domu trval proces prověřování uprchlíků 12 až 18 měsíců. Jeho součástí byly osobní pohovory a kontrola životopisných a biometrických údajů. Podle Obamových kritiků však nemají americké úřady dostatek prostředků na to, aby vystavily syrské uprchlíky náležité kontrole a předešly infiltraci teroristů.
Ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že Česko do konce letošního roku nepřijme žádné uprchlíky z Turecka. Podle něj není zřejmé, co se v Turecku přesně stalo, jestli se jednalo o převrat nebo kontrapřevrat. Ministr v České televizi také dodal, že pokud by selhala dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která se týkala uprchlíků, může se dát další migrační vlna do pohybu. Podle něj ale není možné přistoupit na požadavek Turků a zrušit jim vízovou povinnost, protože nesplnili podmínky, které jim EU dala.
Pronásledovaní čínští křesťané, kteří letos přišli do Česka, musí další měsíce čekat na verdikt úřadů, jestli zde můžou zůstat. Ministerstvo vnitra o půl roku – až do února 2017 – prodloužilo lhůtu na rozhodnutí o udělení azylu. Kdyby přitom mezinárodní ochranu Číňanům přiznalo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je mimořádně citlivé. Na azyl v Česku navíc od loňského září čeká dalších deset čínských křesťanů, kteří téměř rok žijí v uprchlickém táboře. I oni se patrně rozhodnutí ministerstva letos nedočkají. Úřady prodlužování lhůt odůvodnily složitostí případu.
Stříbrný maratonský běžec Etiopan Feyisa Lilesa navzdory olympijským pravidlům protestoval v Riu de Janeiro proti násilí páchanému vládou své země. Někteří jej proto považují za nejstatečnějšího účastníka ukončených sportovních her. Lidé mu nyní v internetové sbírce vybrali více než 40 000 dolarů (téměř milion korun) na azyl. Vláda v Addis Abebě tvrdí, že se může do vlasti bez obav vrátit. Informoval o tom dnes web BBC.
Zástupce velvyslance Severní Koreje v Británii uprchl do Jižní Koreje i se svou rodinou. Oznámilo to dnes jihokorejské ministerstvo pro sjednocení. Diplomat opustil velvyslanectví v západním Londýně začátkem tohoto měsíce. Podle agentury AFP je dosavadní druhý nejvýše postavený severokorejský diplomat v Londýně Tche Jong-ho nyní už v bezpečí v jihokorejské metropoli Soulu i s manželkou a synem. Tche měl podle serveru BBC za hlavní úkol v Británii šířit dobré jméno severokorejského vedení.
Skupina Iráčanů, kteří se dostali do Česka díky zvláštnímu programu Nadačního fondu Generace 21, zůstane nakonec v Německu. Většina běženců z 25členné skupiny dostala církevní azyl v saské obci Herrnhut. Církevní azyl je podle statistik prakticky zárukou toho, že budou moci nadále setrvat v Německu. Do Česka by se mohla vrátit nejspíš jen trojice Iráčanů, kteří nemají církevní azyl a které saská policie už jednou chtěla poslat zpět do ČR.
Jedná se o první podobný případ od zmaření červencového pokusu o vojenský převrat v Turecku, po kterém turecká vláda provádí čistky v armádě. Žádost o azyl tureckého důstojníka může zvýšit napětí mezi Spojenými státy a Tureckem, které je důležitým spojencem Washingtonu. Ankara již žádá Američany o vydání duchovního Fethullaha Gülena.
V případě harmonizovaného azylového práva by podle eurokomisaře pro digitální ekonomiku a společnost Günthera Oettingera polevila přitažlivost zemí, jako je Německo, Rakousko, Dánsko a Švédsko. Podle něj by to znamenalo, že by Německo muselo snížit standardy, které poskytuje uprchlíkům. Z evropského rozpočtu by také musely být silněji podporovány země jako Bulharsko a Řecko. Oettinger to řekl německému deníku Main Post.
Německo odmítá na svých hranicích do země vpustit daleko více migrantů než vloni. Roste také počet deportací neúspěšných žadatelů o azyl. S odvoláním na údaje spolkové vlády o tom v úterý informoval list Neue Osnabrücker Zeitung.
Počet lidí, kteří zažalovali Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky v Německu, stoupl mezi březnem a květnem letošního roku téměř na dvojnásobek. Jedná se zejména o uprchlíky ze Somálska, kteří na vyřízení své žádosti o azyl čekají přes dva roky a úřad je ještě ani nevyslechl.
Sdružení nevládních organizací, které v Česku pomáhají uprchlíkům, se dnes ohradilo proti výrokům některých politiků o uprchlících. Odmítavé postoje prezidenta Miloše Zemana, vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vůči migraci jsou podle členských organizací nebezpečné a populistické. Nepřijmout žádného uprchlíka navíc odporuje mezinárodnímu právu.
Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger kritizoval vyjádření prezidenta Miloše Zemana k přijímání migrantů v České republice. Zeman svými výroky oslabuje Evropu, řekl eurokomisař v rozhovoru s německým rádiem ffn. Podle Oettingera se naopak musíme sami sebe ptát, jestli nemůžeme pro statisíce obklíčených Syřanů v Halabu udělat víc.
V době masivních investic a námluv vrcholných českých politiků s komunistickými vládci Číny čeká úřady velmi citlivé rozhodnutí. Ministerstvo vnitra řeší rekordních šedesát azylových žádostí Číňanů - čímž se mezi žadateli dostala Čína na třetí místo za Ukrajinu a Irák. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz požádali o azyl pronásledovaní čínští křesťané. Pokud by jim vnitro azyl udělilo, oficiálně by konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je v době sbližování obou zemí velmi choulostivé. Šedesát křesťanů, kteří do Česka přijeli v několika vlnách v prvních pěti měsících roku, jsou členové deseti církví, z nichž jedna sídlí ve Švýcarsku.
