Spletl se kronikář, nebo autor nápisu na sarkofágu Petra Voka? Zemřel poslední z Rožmberků šestého listopadu 1611 v Třeboni, nebo o den dříve, jak zdánlivě stojí na kartuši v hrobce? Badatelé našli odpověď nejen na tyto otázky díky podrobnému 3D modelu. Nové objevy zveřejnili v den 412. výročí smrti Petra Voka.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
Zrezivělá římská mísa stará téměř 2000 let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Uvádí to studie Oxfordské univerzity, podle níž může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.
Vztah mezi otcem a synem, respektive jejich obory archeologií a konceptuálním uměním, zkoumá nová výstava Moravské galerie v Brně. Zaměřuje se na dvě osobnosti. Karel Valoch byl nestorem moravské archeologie, zemřel v roce 2013. Jeho syn, dnes šestasedmdesátiletý Jiří Valoch, se věnuje umění jako osobitý tvůrce, kurátor i sběratel.
Stovky zbytků historických sídel, starých hradišť a cest jsou v ohrožení. Nenávratně poškozena je i Zlatá stezka na Šumavě, jedna z nejvýznamnějších obchodních cest středověku. Nedávné kůrovcové kalamity vehnaly do lesů těžkou techniku, která ničí archeologická naleziště. Vlastníci lesů často vůbec nevědí, že na jejich pozemku cenné lokality jsou. Jindy vědí, ale neberou na ně ohled.
Tým expertů archeologa Lumíra Poláčka vytvořil digitální modely desítek nejvzácnějších šperků z období Velké Moravy. Ve vysokém rozlišení a v detailech jako nikdy předtím teď mohou vědci zkoumat postupy raně středověkých šperkařů a hledat odpovědi na otázky, které dosud ani nemohly být vzneseny. Nové analýzy třeba napoví, jak distribuce podobných drahocenností na Velké Moravě vůbec probíhala.
Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.
Archeologové u Račiněvsi nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou, která sloužila k rituálním aktivitám. Mohyla měří přes 120 metrů a pochází z pozdní doby kamenné. V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena poprvé, jde o druhou nejdelší objevenou mohylu v Česku, uvedl vedoucí týmu archeologů Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Čeští egyptologové odkryli v egyptském Abúsíru pohřební komoru hrobky označované jako AW6. Ačkoli k ní přiléhal mumifikační depozit nevídaných rozměrů, samotné místo posledního odpočinku majitele hrobky Vahibre-meri-Neita překvapilo archeology svou strohostí a nedokončeností, ale i netradiční dispozicí. Nový objev popisuje v rozhovoru pro Aktuálně ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák.
Národní muzeum přivezlo dvacet vzácných sbírkových předmětů ze Sýrie, z nichž některé jsou staré až 4000 let. Odborníci je budou restaurovat v Terezíně. Artefakty pocházejí z doby bronzové a antiky. Transport dvaceti historických předmětů z Damašku se uskutečnil za pomoci české armády.
V husté amazonské vegetaci nikdo dlouhou dobu známky po dávné civilizaci nehledal. Nová technologie, která nevyžaduje zásah do půdy, však přinesla zajímavé zjištění. Odhalila pozůstatky velkých měst na severu Bolívie.
Na území neolitické osady Durrington Walls ležící poblíž Stonehenge našli archeologové přes 4500 let staré výkaly. Jedna ze zkamenělin může podle nich pocházet od některého ze stavitelů proslulého komplexu menhirů. Její rozbor ukázal, že budovatelé starověkého osídlení jedli nedostatečně tepelně upravené zvířecí vnitřnosti.
Možná právě někde tady leží bájná Noemova archa. Podle Bible spočinula po opadnutí vod potopy na úpatí hory Ararat na samém východě dnešního Turecka. Ta je od lokality, kde pracuje skupinka českých vědců, takřka na dosah. Tým expertů archeologa Jana Frolíka v sousední Arménii objevuje a digitalizuje dosud neznámé osídlení a části nejstaršího vinařství na světě.
Skupina vědců po letech bádání vrátila tvář hraběnce, která v 17. století přinesla do Čech slavnou Vambereckou krajku. Kombinací moderních metod se značnou mírou pravděpodobnosti ztotožnili její mumifikované tělo i omylem ztracenou lebku. Díky forenzní rekonstrukci pak dokázali Magdaleně Grambové vrátit i její tvář. To vše v rámci nekomerčního projektu díky spolupráci expertů z řady vědních oborů.
Českým egyptologům se povedlo odkrýt v Egyptě dosud největší nalezený mumifikační depozit. Jedná se o místo, kde se rituálně uchovávaly předměty po balzamování, jako jsou zbytky použitých materiálů, nádob či textilií. O nejnovějším objevu, ale i náboženském smýšlení starověkých Egypťanů hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Českého egyptologického ústavu a religionista Jiří Janák.
Čeští egyptologové učinili několik významných objevů v egyptské lokalitě Abúsír. Vloni v lokalitě sajsko-perské nekropole odkryli dosud nejrozsáhlejší mumifikační depozit v Egyptě, což je komora, v níž se rituálně uchovávaly zbytky po balzamování, například nádoby či textilie. Nyní se archeologům podařilo odkrýt také pohřební komoru majitele hrobky, staroegyptského vojevůdce Vahibre-meri-Neita.
V poušti na dohled od proslulé Džoserovy pyramidy v Sakkáře můžete zaslechnout už šedesát let češtinu. Jen hodinu jízdy taxíkem z centra Káhiry se nachází staroegyptské pohřebiště pojmenované po nedaleké vesnici Abúsír. Na zdejší pyramidová pole přijela první československá expedice v roce 1960 a výzkumy zde pokračují dodnes. Pojďte se podívat, jak je letos zachytil fotograf Michal Novotný.
V péči o mimořádně cenný prostor selhali památkáři, samospráva a nakonec i architekti. Pokud by měli odvahu sloužit podobným místům svou nepřítomností, pomohli by vyniknout jejich významu. Když tam ale navrhují stavbu spektáklu, dávají vyniknout jen svému egu. A bita bude i příroda. Proč máme úplně zbytečně zatěžovat krajinu cementem, když ji sužuje sucho?
Gregor Johann Mendel byl vědcem světového významu, jemuž se podařilo položit základy celému vědnímu oboru – genetice. Od jeho narození příští rok uplyne 200 let. U této příležitosti tým vědců zkoumal Mendelovy ostatky, aby mohl "přečíst" jeho genom. "Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity.
