Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
Od smrti bratrů Spytihněva I. a Vratislava I. uplynulo už více než 1000 let. Přesto byli nyní vědci schopni vrátit těmto dvěma nejstarším nalezeným Přemyslovcům tvář. Díky analýze DNA se dokonce podařilo zpřesnit některé dosud nejasné příbuzenské vztahy a zjistit i barvu očí a vlasů sourozenců. Podívejte se, jak vypadali zakladatel Pražského hradu a otec svatého Václava.
Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Jde o jedinečný objev, informovala ve čtvrtek Masarykova univerzita.
Anglická oblast Sutton Hoo, ležící v hrabství Suffolk, se v roce 1939 proslavila patrně nejvýznamnějším archeologickým objevem učiněným ve 20. století na území Velké Británie. Jak k unikátnímu nálezu pozůstatků anglosaské pohřební lodi ze 7. století došlo, rekapituluje britské hrané drama Vykopávky, které je nově v nabídce Netflixu.
Fotografie se teprve rodila, když skotský malíř David Roberts vyrazil na velkou cestu do Egypta, Svaté země a na Blízký východ. Přivezl z ní mnoho fotorealistických skic, které zachycují podobu těchto zemí před 180 lety. Egyptské pyramidy a chrámy se mu podařilo zdokumentovat ještě předtím, než v nich začal rozsáhlý archeologický výzkum a než se staly cílem masové turistiky.
Squateři obsadili pozůstatky jihoamerického Caralu, který je vůbec nejstarším městem na kontinentě. Peruánské archeoložce Ruth Shadyové, která pět tisíc let starou civilizaci objevila, vyhrožují smrtí. Jsou totiž přesvědčení, že na území mají nárok a tvrdí, že jim ho v 70. letech přidělila peruánská vláda.
Archeologové, jejichž práce neustaly ani během pandemie koronaviru, nalezli v Pompejích mimořádně zachované thermopolium, tedy jakési antické rychlé občerstvení.
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.
Archeologové v tajné chodbě Kláštera Milevsko objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Nálezové okolnosti, historické souvislosti a veškeré indicie zatím naznačují, že useknutý kus kovu s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době jejího ukrytí považovali řeholníci za část hřebu z Pravého kříže, kterým byl přibit Ježíš Kristus.
Archeologové našli v mexické metropoli dalších 119 lebek, které byly součástí obřadní věže vystavěné Aztéky před více než 500 lety. Informovalo o tom v pátek mexické ministerstvo kultury. Místo nálezu, kde byly v předchozích pěti letech objeveny stovky lebek, včetně dětských, leží v centru Mexika nedaleko katedrály. Podle místních médií bylo na území hlavního města takových věží několik.
Archeologové objevili na poli u Sepekova na Písecku poklad stříbrných mincí ze 13. století, z doby krále Přemysla Otakara II. Je to 700 až 800 mincí, dobře zachovaných. Pravděpodobně je vlastnil šlechtic nebo církevní hodnostář. Je to jeden z největších nálezů svého druhu v Česku. Informovali o tom archeologové Prácheňského muzea v Písku Tomáš Hiltcher a Jaroslav Jiřík.
Pastevci sobů objevili na Sibiři nezvykle dobře zachovanou mumii medvěda jeskynního z doby ledové, napsala agentura AP s odvoláním na vědce z univerzity v Jakutsku.
Speciální teleskopickou kamerou vědci ve čtvrtek nahlédli do hrobky královského hofmistra Vojtěcha z Pernštejna. Objevili zdobenou rakev zemřelého i osobní růženec a kříž Žofie Těšínské - Vojtěchovy příbuzné. Hrobka, která je v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích, je prý chráněna smrtelnou kletbou.
Vědci speciální kamerou podrobně prozkoumají hrobku významného šlechtice Vojtěcha z Pernštejna. Muže, který k smrti odsoudil masovou vražedkyni a vysloužil si za to její prokletí. Také samotné místo jeho odpočinku - v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích - je prý chráněno smrtelnou kletbou. Tentokrát od Vojtěchovy vdovy. Dozvíme se po půl tisíciletí, zda byl Vojtěch otráven?
Archeologové objevili v místech stavby železničního koridoru u Doubí na Táborsku pozůstatky žárových hrobů a pohřebních mohyl. Jde o nálezy ze starší doby železné z let od šestého do pátého století před naším letopočtem.
Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je naprosto unikátní.
Amatérský archeolog objevil na východě Čech lokalitu starou 20 tisíc let z období paleolitu. Na návrší Pardědub nad řekou Labe u obce Skalice na Hradecku našel dva artefakty z pazourku, které svědčí o tábořišti z doby tzv. lovců mamutů. Nálezce objevil pazourky při povrchovém sběru na poli již před několika lety, minulý týden je přinesl do muzea.
Hledači pokladů našli na severu Rakouska poblíž hranic s Českem na 1500 středověkých stříbrných mincí. Nález řádně ohlásili a přenechali archeologům, napsala agentura APA s odvoláním na prohlášení Hornorakouského zemského muzea v Linci.
Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky budou v laboratořích zkoumat antropologové, řekli vedoucí průzkumu Petr Dresler a archeoložka Renáta Přichystalová.
Zdena Mašínová mladší byla desítky let přesvědčená, že ví, kde komunisté pohřbili její matku. Spoléhala na informace, které obdržela v roce 1956 od hrobníka. Archeologická sonda však nyní ukázala, že nebyly přesné. Archeolog Jan Havrda, který vedl průzkum na ďáblickém hřbitově v Praze, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že nyní je už málo pravděpodobné, že se ostatky Mašínové ještě někdy najdou.
