Archeologové našli přes 400 objektů včetně hrobů na budoucí trase dálnice D7 u Slaného, nyní dokončují práce v terénu. Naleziště potvrdilo, že v oblasti působily po tisíce let různé kultury. Nálezy archeologové zpracují v laboratořích v Olomouci.
Nový dokument Mořeplavci pravěku přiblíží cestu námořníků, kteří před devíti tisíci lety přicestovali do Evropy z Malé Asie. Snímek o skupině českých dobrodruhů, kteří podnikli plavbu přes Egejské moře na člunu vydlabaném z jednoho kmene, vysílá 16. září od 21 hodin program ČT2.
Na základě výzkumu archeologického naleziště v jeskyni El Mirador v lokalitě Sierra de Atapuerca na severu země byl španělskými vědci popsán nový případ neolitického kanibalismu. Uvedla to španělská média. Vědci a archeologové prozkoumali kosti jedenácti lidí, které znaky kanibalismu vykazují. Chování podle nich nezapříčinil extrémní hlad ani rituály, ale konflikt mezi skupinami.
Skupina archeologů dočišťuje základy zaniklé staré Kotelské boudy z první poloviny 18. století. Kolem je krkonošský prales a k nejbližší silnici půl hodiny chůze horským terénem. K pochopení, proč v nadmořské výšce 960 metrů pracují, je potřeba zapojit fantazii. Před 250 lety tady byly horské boudy a louky s pasoucím se dobytkem, říká archeolog Univerzity Hradec Králové Petr Hejhal.
Archeologové v Peru odhalili 3500 let staré město Peñico, které pravděpodobně sloužilo jako důležitý obchodní uzel mezi komunitami na pobřeží Tichého oceánu, And a Amazonie. Leží poblíž slavné civilizace Caral, může tak být jejím pokračovatelem a objasnit, co se s touto nejstarší americkou civilizací stalo.
Analýza DNA jednoho starověkého Egypťana odhalila genetické propojení mezi kulturami starověkého Egypta a Mezopotámie. Vyplývá to z aktuální studie, kterou v úterý zveřejnil prestižní časopis Nature.
Příběh nejstrašnějšího zločinu první republiky, který otřásl Československem. Tak by se daly popsat brutální vraždy spojené s údajným kanibalismem, které se v roce 1919 odehrály v Kohnově mlýně v Třebíči. Odhalit se je povedlo díky upovídanému opilci, a to až o dlouhých šest let později.
Kostra Lucy, známá pod vědeckým označením Australopithecus afarensis, je jedním z nejvýznamnějších archeologických objevů v dějinách paleoantropologie. Poskytla jedinečný důkaz o vývoji člověka, jeho předků a naší schopnosti chodit vzpřímeně. Lucy bude od 25. srpna několik týdnů k vidění v Národním muzeu v Praze. Ostatky muzeu zapůjčila Etiopie.
Britští vědci odkryli zatím největší naleziště dinosauřích stop ve Spojeném království. Na délku měří 150 metrů a obsahuje kolem 200 obřích stop, které jsou 166 milionů let staré, píše web BBC.
Kamenný monument Stonehenge na jihu Anglie mohl být podle nového výzkumu postaven proto, aby sjednotil lid v době kulturního napětí při osidlování britských ostrovů, píší britská média s odkazem na studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Archaeology International.
Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze 3. století obsahuje chválu na Ježíše Krista. Amulet archeologové našli u kostry v hrobě na archeologickém nalezišti ve Frankfurtu nad Mohanem.
Už na konci roku zde začnou práce na nové části Pražského okruhu. Zatím ale v úseku D1 – Běchovice na východním okraji hlavního města kopají do země archeologové. Ti nyní hlásí významný nález. Zjistili, že pod budoucí dálnicí leží tisíce let staré pohřebiště. A získali tak doklady o tom, že okolí Prahy lidé osidlovali už začátkem třetího tisíciletí před naším letopočtem.
Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Uvedl to Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR).
Svět je plný záhadných míst, jejichž účel je dodnes neznámý. "Přepište dějiny," volají občas popularizátoři některých prastarých monumentů. Podiv vzbuzuje třeba naleziště Puma Punku se svými precizně opracovanými stavbami. Pravda je ale vedle teorií o mimozemském původu střízlivější, materiálu k bádání dost. Na světě existují stavby starší než klasické písmo. Podívejte se na některé z nich.
Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů.
Archeologové objevili u Hradce Králové zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové.
Pěstitel malin v obci Potok Górny na východě Polska při plení plevele mezi keři našel kus kamene, který mu tvarem připomínal sekyru. Nález si vyfotil a snímek poslal elektronickou poštou památkovému úřadu. Na místo pak dorazili archeologové, kteří potvrdili, že jde nejspíše o nástroj, který lidé používali v mladší době kamenné, v první polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem.
Ze starých bájí a pověstí je Vyšehrad známý jako místo spjaté s počátky češství, kde sídlila kněžna Libuše nebo odkud na koni Šemíkovi skočil rytíř Horymír. Ve skutečnosti zde ale žádná z těchto legendárních postav přebývat nemohla. Mýty o Vyšehradu dlouhá léta vyvrací archeologové. Cesta k odkrytí jeho tajemství začala prvním výkopem přesně před sto lety. Nyní ji ukazují historické snímky.
Lidé patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky ještě předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem natolik vážily, že je pohřbívaly vedle sebe.
Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo ve čtvrtek podle agentury APA italské ministerstvo kultury.
