Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku.
Archeologové našli v dříve neznámé římské osadě v britském Small Hythe spolu s dalšími artefakty vzácnou hliněnou sošku boha Merkura, informoval server The Guardian. Bývalá osada v hrabství Kent byla dříve vedle rušného přístavu. Pobřeží se v této oblasti ale od dob Římské říše kvůli rozsáhlému odvodňování a mulčování kdysi širokého ústí řeky proměnilo.
Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro získal objev nejstarší sakrální stavby přemyslovského Znojemska v kostele sv. Hippolyta ve znojemské části Hradiště. Odborníci zde při archeologickém výzkumu objevili pod současnou stavbou pozůstatky dvou raně středověkých kostelů.
Otočme kolem času o více než tři tisíce let zpět: Právě pohřbívají bojovníka. Vedle jeho popela kladou zlomený bronzový meč, sekeru a dýku. Pak nad vším navrší mohylu z hlíny. Není jediná, podobných je kolem hodně. Posuneme-li se opět do současnosti, mohyly přetrvaly. Ukrývá je pás listnatého lesa u Velké Dobré na Kladensku. Na podzim je to tam nejhezčí - barevné a zároveň tak trochu tajemné.
Čeští odborníci učinili další významný objev v egyptské archeologické lokalitě v Abúsíru. Nalezli dosud neprozkoumanou hrobku královského písaře Džehutiemhata, která je bohatá na výzdobu v podobě mnoha hieroglyfických textů a vyobrazení. Sestávají především z rituálních a náboženských textů, které měly duši zemřelého zajistit věčný život na onom světě.
Mezinárodní tým vědců rozluštil text z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Podle odborníků pochází písmo z pozdní doby bronzové a je o dvě století starší než všechny dosud známé hebrejské texty. Na výzkumu se podíleli i čeští vědci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR.
Horníci v srbském povrchovém uhelném dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium.
Jantarový náhrdelník a opasek, šaty pravěké kněžky a rituální sekera. Lidé, kteří je na jihu Moravy v šestém století před naším letopočtem zakopali do země, nezanechali psané záznamy. Nedochoval se jejich jazyk ani náboženství. Vědci odhadují, že uložení Bánovského pokladu do země bylo součástí rituálu. Jejich závěry nyní publikoval americký odborný časopis Journal of Archaeological Science.
V cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě si mohou lidé poprvé prohlédnout věrnou kopii záhadného snubního prstenu Kateřiny z Ludanic, ženy posledního Rožmberka Petra Voka. Prsten ze čtrnáctikarátového zlata je osazený smaragdy a rubíny. Originál leží ve stejném klášteře, na Vokově cínovém sarkofágu v rožmberské hrobce, kde se objevil před necelými 15 lety.
Největší známé pohřebiště z doby stěhování národů Mušov-Roviny se stalo místem nového objevu. Archeologové tam kromě zachovalých koster Langobardů a šperků ze 6. století našli stříbrné mince pocházející z oblasti severní Itálie. Ty ukazují na význam lokality pod Pálavskými vrchy na mocenské mapě tehdejší Evropy.
Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, píše deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.
Po ostatcích Jindřicha Libraria, významné osobnosti Českého království 13. století a údajně i důvěrníka krále, pátrali archeologové v kostele v Českých Budějovicích přes dva roky. Na místo se ale museli opakovaně vracet. Prvně nalezený relikviář totiž obsahoval kosti někoho jiného. Výzkum nyní odborníci uzavírají.
Její hrob lidé neúspěšně hledají už 350 let. Kněžna Mlada byla v 10. století významnou osobností vládnoucího rodu Přemyslovců. Stála u zrodu pražského biskupství a byla i první představenou kláštera u baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Archeologům se nyní podařilo s velkou pravděpodobností konečně odhalit místo jejího posledního odpočinku.
Česká krajina je protkaná pozůstatky po dávných lidských aktivitách. Některé jsou nepřehlédnutelné, jiné překryla půda, vegetace i pozdější činnost člověka. Z mnoha někdejších sídlišť či pohřebišť nezbylo na povrchu země téměř nic. A archeologům by zůstala skryta i nadále, pokud by neexistoval obor zvaný dálkový archeologický průzkum krajiny, zjednodušeně letecká archeologie.
Britský egyptolog Howard Carter narazil v roce 1922 v Údolí králů na schod v podlaze, který vedl k místu posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Objev hrobky plné zlatých předmětů, vycpaných zvířat a hlavně s nádherně zdobeným sarkofágem vládce starověkého Egypta nakonec změnil dějiny archeologie. Od Carterova úmrtí uplynulo 85 let. Podívejte se na obarvené historické snímky z jeho expedice.
Hromádku zlatých a stříbrných mincí vědci dvě staletí považovali za špatný podvrh. Zobrazovaly údajného římského vladaře, o kterém ale nikde nebyly žádné záznamy. Nyní britští experti potvrdili jejich pravost pomocí chemické analýzy, a tím i existenci císaře. Sponsian vládl ve 3. století, když se Římská říše začala hroutit.
Tajemství života faraona Tutanchamona zůstala skryta po více než tři tisíce let. Objev jeho hrobky v listopadu 1922 rychle překročil hranice archeologie a zásadně změnil vnímání světa starověkých Egypťanů. Tutanchamonova zlatá maska se stala jednou z ikon moderního světa. Nahlédněte do hrobky pomocí panoramatické prohlídky či kolorovaných fotek z doby jejího objevu.
Dokonce i po sto letech přináší Tutanchamonova hrobka nové informace o životě a době známého faraona. Čeští egyptologové díky ní například objevili "recept" na mumii. Teď hrozí, že kvůli snížení příspěvků od státu ztratí povolení k výzkumu. "Mělo by to devastující vliv na naši práci," říká Renata Landgráfová, která bude od ledna novou ředitelkou Českého egyptologického ústavu.
