V čem byl Václav Havel výjimečný? A jaké měl naopak nedostatky? V den nedožitých 80. narozenin odpovídají na otázky Aktuálně.cz lidé, kteří prvního polistopadového prezidenta Československa a České republiky dobře znali. Spisovatel Karel Hvížďala, psychiatr Cyril Höschl, historik Miroslav Vaněk, socioložka Jiřina Šiklová a Havlův životopisec Daniel Kaiser.
Pokud by se přepravní technologie chemických zbraní dostala do rukou islamistů, mohlo by to do budoucna znamenat obrovskou hrozbu. Tvrdí to přední český expert Vratislav Osvald. "Vývoj přepravní technologie či munice je totiž možná ještě obtížnější než vývoj bojových otravných látek," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz plukovník Osvald. Reaguje tak na informaci, že islamisté použili při ostřelování irácké letecké základny Karája smrtící yperit. Vratislav Osvald je ředitelem odboru výcviku protichemických expertů NATO ve vyškovském aliančním středisku proti zbraním hromadného ničení.
"Nejde o žádnou rutinu, takhle se zbraněmi a vším vybavením skáčeme prvně po několika letech," říká kapitán Robert Šiška, zatímco čekáme na odvoz z chrudimské základny. Čeká nás cesta na pardubické letiště, z něhož se vzneseme ve dvou letounech CASA nad Ralsko. To je simulovaně v držení separatistů. Výsadkáři na ně zaútočí ze dvou letadel a dobývají jejich letiště. Akce je součástí cvičení Sky Soldier II - to je unikátní už tím, že se ho výsadkáři účastní v plné zbroji s americkými kolegy. Výjimečné je pak i povolení fotit přímo z paluby letadla při seskoku. Podívejte se, jak vše vypadá pohledem parašutistů.
Je volání po vzniku evropské armády zárodkem zániku Severoatlantické aliance? Anebo by Evropa měla už konečně převzít zodpovědnost za svou obranu a nespoléhat se na pomoc USA a Kanady? Vznik evropské armády preferuje například český premiér Bohuslav Sobotka. Kontinentální armádu zařadil k prioritám Evropské unie ve zprávě o stavu EU i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. O jeho návrhu mají jednat evropští ministři obrany, kteří se sjíždí na schůzku do Bratislavy.
"Ferdinand Peroutka psal o Hitlerovi bezpočtukrát – od jeho příchodu k moci v roce 1933. Soudci nic nebránilo doložit svou tezi o fascinaci Peroutky Hitlerem seriózním vývojovým rozborem těch textů. Mohl srovnat a ukázat, jak se tyto Peroutkovy texty tónem liší například od textů, které psal o Hitlerovi v téže době Karel Čapek. A pokud se tím tónem neliší, o čemž jsem přesvědčen, znamená to, že třeba ten Karel Čapek byl Hitlerem fascinovaný rovněž," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz spisovatel, literární historik a Peroutkův životopisec Pavel Kosatík. Reaguje tak na výrok prezidenta Zemana, že Peroutka je autorem článku "Hitler je gentleman", a následnou žalobu Peroutkovy vnučky Kaslové.
Cílem turecké vojenské ofenzivy jsou – minimálně zčásti – syrští Kurdové. Ti spolupracují s Iráckým Kurdistánem, jemuž zbrojními dodávkami pomáhají některé státy NATO, včetně Česka. Česká munice, ruční granáty a protitankové střely tak velmi pravděpodobně slouží v boji proti Turecku. Zemi, která je stejně jako Česká republika členem Severoatlantické aliance.
Na chrudimském letišti se sešlo pět desítek lidí, kteří se chtějí přidat k výsadkářům a v případě nutnosti jsou připraveni bránit svou zem. Při drsné zkoušce v cestě za svým snem však prošly jen dvě třetiny z nich. Zbytek skolil vyčerpávající běh, plavání, silový trénink, tvrdé tresty i nedostatek spánku. Jedinec tu prý nezmůže nic, tým naopak vše. Zástupce velitele chrudimského praporu Ivo Zelinka uchazeče povzbuzoval krédem: Pot šetří krev. To potvrzují i sami dobrovolníci, kteří se výsadkáři chtějí stát proto, že nechtějí spoléhat v případě konfliktu na spojence a chtějí bránit své rodiny, děti i zemi.
Padesátka mužů se sjela k přijímacím testům aktivních záloh 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Uspělo třiatřicet. Výstižnější by ovšem bylo říci: pravým peklem prošlo třiatřicet. A proč to dělají? Na co si to vlastně hrají? Jejich odpověď asi mnohé konsternuje: Pro vlast. Nelze přece jen čekat na spojence a jejich pomoc, když se ocitneme v bryndě. Zatím to jsou tak trochu muži z jiného světa.
Jednatřicet českých letců se bude v iráckém Baládu až do roku 2018 snažit naučit tamní piloty a mechaniky ovládat a opravovat bitevníky L-159. Češi se museli vyrovnat s odlišnou kulturou, ale třeba i s teplotami až přes 50 stupňů Celsia. "Většinou se proto létá v brzkých ranních hodinách, anebo v noci, kdy jsou teploty přece jen snesitelnější. V dobách teplotních špiček se pak zaměřujeme na údržbu letounů ve stínu v krytech," popisuje v prvním exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz velitel českého leteckého poradního týmu plukovník Zdeněk P. (jméno je kvůli bezpečnosti pilota neveřejné).
"V okamžiku atomového výbuchu jsem stála se synem na ulici a kupovala meloun. Oblohu najednou prudce rozjasnilo bílorůžové záření, které na několik vteřin zastínilo i Slunce," vzpomínala Irina Zalavinová na 14. září 1954. Exploze jaderného "míče" předčila sovětská očekávání.
"Dodnes nechápu, že Američané nechtěli po teroristických úderech 11. září 2001 pochopit, že Saddám Husajn a Usáma bin Ládin nebyli spojenci, že se naopak nemuseli a byli téměř nepřátelé," říká v druhé části rozhovoru k patnáctému výročí teroristických úderů na USA někdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.
"Po bitvě je každý generálem. Naši spojenci se ale před 11. zářím 2001 dopustili řady vážných chyb, které pak vyústily v teroristické údery Al-Káidy na USA," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz tehdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor. Od tragédie, kdy na USA sebevražedně zaútočily čtyři unesené dopravní letouny, uplynulo patnáct let.
Proč platí lidé v Česku za vodu stále více, třebaže s ní šetří a rok od roku jí spotřebují méně? Není to jasné ani ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), který chce o cenách jednat s vodárenskými společnostmi. "Když například šetříte s pohonnými hmotami či plynem, tak zaplatíte méně. U vody naopak mnohdy více," říká Brabec. "Cena vody není nízká. Je naopak velmi vysoká. A stát z toho má přitom naprosté minimum, takže většina peněz končí někde jinde – i v zahraničí na dividendách, které tam odtékají," vadí ministrovi.
"Miniaturizaci jaderné pumy už Severokorejci asi zvládli. Otázkou ale je, zda mají vhodné nosiče a zda zdokonalili své atomové hlavice natolik, aby vydržely obrovské tlaky a teploty při cestě atmosférou. O tom zatím pochybuji," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz bezpečnostní expert a zbrojní analytik Lukáš Visingr.
Klimatická změna s oteplováním i úbytkem vody je tu a my nemáme moc šancí ji zastavit. Můžeme ji z hlediska produkce skleníkových plynů jen zmírnit, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). A má-li to říci natvrdo, přežije jen ten, kdo se přizpůsobí a využije k zachycení vody přirozených vodních reliéfů či stovek zaniklých rybníků, které se po desetiletí neprozřetelně vysušovaly nebo jsou dnes zarostlé či zasypané.
To, co se momentálně děje v Turecku, stále více odporuje základním principům Severoatlantické smlouvy o hájení svobody jednotlivce, demokracie, lidských práv a právního státu. Čistky v turecké armádě už zasáhly přes 6 000 vlivných důstojníků a 12 generálů a admirálů. Pro NATO je to zásadní problém, shodují se experti oslovení Aktuálně.cz. Tak hlubokou krizi Aliance podle nich dlouho nezažila.
Útvar ochrany prezidenta v minulém týdnu přišel o svůj tým odstřelovačů. Podle experta na výcvik odstřelovačů a bývalého vedoucího prezidentovy ochrany proti dlouhým zbraním Jana Ševčíka je to vrchol nekompetentnosti nového vedení, které tím ohrožuje prezidentovu bezpečnost. "Nejde pouze o likvidaci samotných odstřelovačů, ale celého systému prezidentovy ochrany," řekl Ševčík Aktuálně.cz. Policie tvrdí, že Hrad vlastní snajpry nepotřebuje.
"Až jednou ustanou zemětřesení a utichnou vulkány, zmizí i život z naší planety," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz uznávaný seismolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu. A připomíná, že tragédie podobné té včerejší v italské Umbrii tu vždy byly, jsou a až do zániku Země budou.
Před osmačtyřiceti lety, 21. srpna 1968, potlačila spojenecká vojska pražské jaro. Větším traumatem než samotná intervence však pro lidi byla totální kapitulace československého vedení. "Naprostá většina obyvatelstva se za ně postavila, riskovala a oni vzdor tomu neobstáli," připomíná v rozhovoru s Aktuálně.cz Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). A dodává: Rusko je dnes opět – tak jako kdysi zaniklý Sovětský svaz – autoritativním a populistickým režimem.
Česká armáda chce poskytnout výcvik až několika tisícům dobrovolných záložníků. Ti by se zúčastnili šestitýdenního vojenského kurzu hrazeného státem. Na rozdíl od takzvaných aktivních záloh by se však nemuseli účastnit žádných povinných cvičení, a zda se k pomoci přihlásí, by záleželo na nich. První cvičení dobrovolníků by se mělo uskutečnit v říjnu. Vycvičení dobrovolníci by mohli být užiteční i při vážném ohrožení země. Tehdy by se jen dvacetitisícová profesionální armáda neobešla bez mnohem většího počtu mužů a žen.
