Pražský hrad intenzivně posiluje svoji ochranu. Jen armáda nyní na tento projekt vyčleňuje dvě stě milionů korun. Samotný Útvar ochrany prezidenta se ovšem zmítá v rozporech. Po Útvaru pro boj s organizovaným zločinem jde o další elitní policejní jednotku, která se podle všeho ocitla v potížích a možná v krizi.
Předválečné Československo má nepatrnou roli ve španělské občanské válce. A to kvůli tehdy ilegálnímu prodeji letecké techniky. Ačkoli se ostatní státy zavázaly do konfliktu mezi vládou a povstalci nezasahovat, mnoho evropských zemí nakonec s oběma stranami čile obchodovalo či je jinak podporovalo. Byla to vítaná možnost, jak se zbavit přebytečné či nevyhovující výzbroje, a ještě na tom vydělat. Československo dodalo republikánům padesátku letounů za 70 milionů tehdejších korun.
V neděli ve věku 93 let zemřel a ve čtvrtek má pohřeb Karel Šerák. Válečný veterán, velitel jednoho ze tří tanků, který při osvobozování Prahy v roce 1945 dojel až na Hradčanské náměstí. Šerák se narodil na ukrajinské Volyni v roce 1923 a Československo znal jen z vyprávění. Prahu viděl poprvé právě při osvobození.
Turecký pokus o vojenský převrat je zlom. Před našima očima začíná velmi složitá a pro bezpečnost světa mimořádně důležitá geopolitická hra. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
V boji s teroristy neuspěje ani sebelépe vycvičená a vyzbrojená policie či armáda, pokud lidé nebudou ochotni bránit svou vlast a snášet při tom i nepohodlí, říká v rozhovoru s Aktuálně.cz šéf elitních speciálních sil české armády Karel Řehka. "Proti terorismu nelze bojovat tím, že se zavřeme a budeme jen utahovat bezpečnostní opatření. To je cesta do pekel," soudí Řehka. S teroristy či radikály má bohaté zkušenosti z mise v Afghánistánu. O Islámském státu, terorismu, hybridních válkách, ale například i válce na Ukrajině napsal několik v odborných kruzích ceněných studií.
Tureckou armádu čeká po nezdařeném puči rozsáhlé vyšetřování, aby se zjistilo, kdo všechno převrat plánoval, podporoval ho či s ním jen sympatizoval. A pak i nemilosrdné čistky. Schopnosti milionové turecké armády či její vazby na Alianci to ale neoslabí. Jen bude pod pantoflem prezidenta Erdogana, soudí expert na Turecko František Štěpánek, dlouholetý generální konzul v této zemi, ale i bývalý šéf Vojenského zpravodajské služby.
Historici Michal Burian a Zdeněk Špitálník kývli na riskantní nabídku režiséra Seana Ellise, který v Česku režíroval válečný film Anthropoid o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Stali se jeho odbornými poradci. "Při čtení první verze scénáře jsme se opravdu vyděsili," přiznává Burian. Scénář obsahoval velké množství historických nepřesností, které režisérovi poradci podrobně sepsali. Část připomínek Ellis přijal, ale některé byl prý nucen ignorovat kvůli potřebám příběhu. Točilo se až podle patnácté verze scénáře.
Pokus o převrat v Turecku tuto zemí na oslabí a destabilizuje. "Tedy i jižní křídlo Aliance," domnívá se bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Fakt, že puč jeho organizátorům nevyšel, podle generála ještě nic neznamená. "Turecko v každém případě čeká ostrý boj o držení moci. A ten je vždy spojen s nemalými riziky pro vývoj a směřování této pro nás důležité spojenecké země," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zapomenutí hrdinové. Tak se nejčastěji přezdívá Čechoslovákům, kteří se na straně španělské republikánské vlády před osmdesáti lety zapojili do tamní občanské války (červenec 1936 až duben 1939). Z 50 tisíc interbrigadistů ze sedmnácti států tvořili "španěláci" z Československa jeden z nejpočetnějších kontingentů. Čechoslováci bojovali u pěších, dělostřeleckých, tankových a leteckých jednotek, ve zdravotnických zařízeních, ale i v politickém aparátu republikánského vojska. Španělská občanská válka patřila k nejkrvavějším konfliktům 20. století a na dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost. Začala před 80 lety. Aktuálně.cz o ní hovořilo s historikem Jindřichem Markem.
Když britští špioni tvrdili, že Saddám Husajn vlastní chemické zbraně, Češi jim věřili. "Neměli jsme důvod výsledky práce Britů zpochybňovat," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz někdejší šéf české zahraniční rozvědky František Bublan. Reaguje tak na zprávu britské vyšetřovací komise, že práce zpravodajských a výzvědných služeb vykazovala před invazí do Iráku vážné chyby. A dodává: "Až potom přišly pochybnosti, že informace o chemických zbraních Iráku pocházejí zřejmě jen z jednoho zdroje," tvrdí.
Není to tak dávno, co se v médiích objevily zprávy, že šedesát vojáků belgické armády bylo napojeno na islámské extremisty. Pro sociologa a bývalého šéfa Centra pro výzkum stresu Jaroslava Sýkoru to není nijak překvapivé. "Ozbrojené síly budou lidi, volající po jednoduchých řešeních a pořádku, vždy přitahovat," míní. A to zdaleka ne jen v Belgii.
V chátrající mohyle u ukrajinského Zborova je pochováno 195 československých legionářů. Padli zde 2. července 1917 - ve svém prvním bojovém vystoupení proti početnějším a lépe vyzbrojeným rakousko-uherským jednotkám. Československo by o rok později nevzniklo nebýt statečnosti legionářů, jejich vlastenectví a snů o svobodě. Už teď se proto na ministerstvu obrany řeší, jak k nadcházejícímu 100. výročí vítězství čs. střelecké brigády u Zborova opravit omšelý památník. Jasné je jedno: snadné to nebude.
Spor o kryptu pražského kostela Cyrila a Metoděje, v níž svedli poslední boj českoslovenští parašutisté, vrcholí. Pražský magistrát jej dosud pronajímal pravoslavné církvi, jenže smlouva o pronájmu v květnu vypršela a nová dosud není. Pracovníci Památníku hrdinů heydrichiády dostali ve středu výpovědi.
Pokud je většinová populace vystavena dlouhodobě stresovým situacím a ekonomicky i sociálně strádá, není v silách ani těch sebeschopnějších dostat onu většinu na svou stranu, vysvětluje ve druhé části rozhovoru s Aktuálně.cz egyptolog, historik a archeolog profesor Miroslav Bárta. Ta většina si totiž řekne, že už elitě nemá důvod věřit, protože tak dlouho nic nedělala. Přesně takové ztráty legitimity jsme podle něj svědky i nyní - při Brexitu.
"Evropské elity ztratily do značné míry kontakt s každodenním světem, s reálným životem lidí, jejich starostmi, obavami a těžkostmi. Brexit - to je mimo jiné krize bruselských, ale i britských elit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz egyptolog, historik a archeolog profesor Miroslav Bárta, jenž se věnuje dlouhodobým trendům ve vývoji civilizací. Je zakladatelem think-tanku Komplexní společnosti, který sdružuje přední české vědce, členem Poradního sboru rektora Univerzity Karlovy pro aktuální problémy dneška a působí též jako člen správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku založeného hnutím ANO Andreje Babiše.
Ačkoliv má Turecko jeden z nejvyšších obranných rozpočtů v NATO (19,1 miliardy dolarů), je kvůli své poloze, etnickému a náboženskému složení obyvatelstva, ale také nejednoznačnému postoji k Islámskému státu v mimořádně složité bezpečnostní situaci. V rozhovoru s Aktuálně.cz na to po útoku na Atatürkově letišti v Istanbulu upozorňuje František Štěpánek. Bývalý generální konzul v Turecku, který pracoval též jako šéf Vojenské zpravodajské služby.
Josef Pazderka, zpravodaj České televize, strávil v Polsku čtyři roky. Nešlo o jednoduché období. Polsko je podle něj zpátky v roce 1989. "Z pohledu Práva a spravedlnosti dochází k revoluci až teď," říká. "Prostor pro konstruktivní debatu je zákonitě velice malý. V té debatě jste buď Losna, anebo Mažňák. Buď příznivec Práva a spravedlnosti, anebo jeho zavilý protivník," vysvětluje. Do pražské domovské redakce se z Varšavy vrací v srpnu.
Odchod Velké Británie z Unie může být začátkem potřebného restartu a regenerace evropského společenství. "Vůbec ale nepochybuji o tom, že Brexit hraje do karet ruskému prezidentu Putinovi, protože jde o oslabení Unie i její integrace. Nic lepšího si Kreml ani nemohl přát. Pokud v Evropě Brexit nemá vítěze, tak ho má v podobě putinovského Ruska," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Martin Kovář z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kovář se věnuje moderním dějinám Velké Británie a jejího impéria, dějinám Evropy ve 20. století, ale i evropské integraci a transatlantickým vztahům.
Na první oficiální návštěvu Česka přijel v pondělí do Prahy předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Jednal tu o výdajích na obranu či blížícím se summitu NATO ve Varšavě. Vystoupil také v pražském Karolinu - historickém sídle Univerzity Karlovy. Tam mluvil hlavně o Rusku a jeho nebezpečné informační válce.
Sedm československých parašutistů vzdorovalo osmi stům mužů úderných oddílů SS a gestapa po celých sedm hodin. Poslední náboj si Čechoslováci nechali pro sebe. Od bitvy v pražském kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dnes uplynulo 74 let. "Je to strhující shakespearovský příběh," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz Jiří Šulc, autor bestselleru Dva proti říši, kterého se prodalo 40 000 výtisků.
