Atentát na jednoho z nejmocnějších a nejschopnějších nacistů Třetí říše Reinharda Heydricha dělí názorově i po 74 letech českou veřejnost. Vyzkoušejte si, co o této nejvýznamnější akci protinacistického odboje i následné mstě nacistů víte.
Tragédie v americkém Orlandu, při níž Omar Mateen zastřelil v nočním klubu 49 lidí, znovu rozvířila debatu o právu lidí nosit střelnou zbraň. Aktuálně.cz mluvilo o legálním vyzbrojování s šéfem české elitní protiteroristické jednotky (URNA) Liborem Lochmanem.
Zločinci či teroristé typu Omara Mateena či Anderse Breivika potřebují pouze jedno: přimknout se k nějaké ideologii, která jim motivy jejich nenávisti podpoří, zdůvodní je. "Ideologii, která mu řekne: Ty máš přece pravdu," říká po masakru v Orlandu psycholog Daniel Štrobl, který působil v několika riskantních misích armády a Centru pro výzkum stresu.
Ruští ideologové se už dlouho snaží zkreslit pohled na okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968. Nejnověji to podle Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zkoušejí komunističtí poslanci ruské Státní dumy. "Trvá to již od nástupu ruského prezidenta Vladimira Putina. Sovětské a ruské vedení neoznačilo nicméně nikdy po pádu železné opony Pražské jaro za kontrarevoluci. Jestli to tak ale půjde dál, tak se toho zřejmě ještě dočkáme," reaguje v rozhovoru s Aktuálně.cz na iniciativu ruských poslanců, podle níž sovětští vojáci zachránili při invazi v roce 1968 Československo před okupací armád NATO.
Jako odborník na armádu se v Česku tváří kdekdo. Je tomu ale skutečně tak? Víte, kde všude má Česko své vojáky? Nebo co nahradilo 40 let používaný samopal vz. 58? Vyzkoušejte se.
Novodobý válečný veterán z misí v Kosovu a Kuvajtu Martin Zapletal při průjezdu amerického konvoje Českem na vojáky vystrčil pozadí. A to celkem třikrát. Policisté proti němu zasáhli a nyní incident vyšetřují jako možný trestný čin výtržnictví. Zapletal, který sloužil několik let i u policie, bývalé kolegy chápe a uznává, že nemohli jednat jinak, než mu nasadit pouta. Případné obvinění z trestného činu ale odmítá.
Dne 27. května 1942 parašutisté v Praze zlikvidovali nejvýše postaveného muže nacistické říše Reinharda Heydricha. Historiky, kteří se zabývají zkoumáním okolností přípravy a provedení atentátu, stejně jako následujícím obdobím heydrichiády, nepřestává překvapovat, kolik Čechů prokázalo odvahu, neváhalo se zapojit a parašutistům pomohlo.
Biskup Václav Malý, ikona demonstrací proti totalitě a policejní brutalitě, píše ministru vnitra a policejnímu prezidentovi. Vadí mu policejní horlivost, která se v poslední době stále častěji podobá té "esenbácké". "Samozřejmě že se tak nechovají všichni policisté. Když ale budeme nad jejich chováním pokaždé jen mávat rukou, bude se měnit i povědomí policistů, že vlastně mohou kdykoliv překročit hranice zákona. A tato "epidemie" je velmi nebezpečná," říká Malý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Generál Volodymyr Ruban je jedním z těch, kteří byli u vyjednávání propuštění Nadiji Savčenkové. Po jejím příletu na Ukrajinu poskytl šéf ukrajinského centra osvobozování zajatců Aktuálně.cz rozhovor. "Někdy si říkám, že někteří lidé, kteří vyjednávají o propuštění zajatců, by si takové válečné zajetí měli vyzkoušet na vlastní kůži, aby pochopili všechny jeho útrapy a jak vás poznamená," tvrdí.
Na palubě letounu Airbus A320 společnosti EgyptAir zřejmě došlo k explozi, tvrdí forenzní expert z Egypta. Podle předního leteckého odborníka z Úřadu pro civilní letectví Ladislava Kellera je přesto nepravděpodobné, že šlo o teroristický útok. "Teroristé jsou motivování šířením strachu, takže by se k útoku už dávno přihlásili," vysvětluje. V letadle mohly podle něj vybuchnout jiné věci než bomby. "To všechno už se v minulosti stalo," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Stále se opakuje, že Altner vyhrál sociální demokracii Lidový dům. To není pravda. To mě prostě uráží, irituje," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz advokát Pavel Blanický. Ten k tomu, že Lidový dům pro ČSSD získal on, má i doklad - děkovný dopis od tehdejšího předsedy Miloše Zemana, datovaný prosincem 1995.
Je současná generace Čechů zbabělá, když lidé v zaplněné pražské tramvaji jen lhostejně přihlížejí brutálnímu napadení těhotné ženy? Nikdo jí nepomohl, natož aby zavolal na tísňovou linku. V Ostravě se ovšem mlácený mladík setkal v tramvaji se stejným nezájmem cestujících, nikdo si jeho týrání ani nevšiml. "Lhostejnost k útoku na těhotnou ženu je zvláště odporné chování," konstatuje Jiří Klose, primář oddělení klinické psychologie Ústřední vojenské nemocnice. Ale připomíná opačné případy statečnosti: například šestnáctiletého studenta žďárské obchodní školy Petra Vejvodu, který zahynul při obraně své spolužačky před psychotickou útočnicí.
"Víme jen to, co se stalo, avšak nemůžeme říci proč," říká k dosavadním informacím o osudu tragického letu společnosti EgyptAir z Paříže do Káhiry přední letecký expert Ladislav Keller. V rozhovoru pro Aktuálně.cz uvádí, že možných příčin pádu může být až padesát. Vše podle něj napovídá ztrátě rychlosti, a tudíž i řiditelnosti letounu. "Piloti mohli být nepozorní a nevšimli si poklesu rychlosti. V kokpitu mohl vzniknout požár a letadlo se stalo v kombinaci s nefunkční hydraulikou neřiditelné," naznačuje možnosti Keller.
V Rumunsku uvedli do provozu novou americkou protiraketovou základnu, v Polsku je ve výstavbě další. Rusko protestuje, cítí se ohroženo. Aktuálně.cz oslovilo přední české experty a zpravodajské analytiky. Položilo jim otázku, zda Rusové mají k obavám důvod, nebo ne.
Když viděl Jaroslav Míka v roce 1987 poprvé americký film Top Gun, byl nadšen. "O kariéře vojenského pilota jsem snil asi od pěti či šesti let a Top Gun mě už jen ujistil, že jdu správnou cestou," vzpomíná. Za tu dobu se ovšem leccos změnilo: ze čtrnáctiletého fanouška létání se stal velitel 21. čáslavského křídla taktického letectva. K filmu už má i řadu výhrad, přesto ho stále obdivuje. Top Gun měl premiéru přesně před 30 lety.
Někteří Plzeňané byli dost nepříjemně překvapeni, že se historický sovětský tank T-34 měl na Slavnostech svobody pořádaných u příležitosti výročí osvobození města účastnit rekonstrukce setkání amerických vojáků a rudoarmějců na demarkační linii. Sovětský obrněnec přitom na plzeňských slavnostech, které ve čtvrtek začaly, byl i v uplynulých letech a nikomu nevadil. Organizátoři se nakonec rozhodli bitvu úplně vypustit.
Při osvobozování Československa před 71 lety jich zahynuly desetitisíce. Přesto se o nich - na rozdíl od sovětských či amerických vojáků - téměř neví. "Neznámým rumunským, polským anebo rusínským hrdinům jsme tak stále nesmírně dlužni," připomíná Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu. Poláci s Rumuny například umírali v bojích s nacisty ještě několik dnů po německé kapitulaci. "Nemenší dluh máme i vůči stále opomíjeným podkarpatským Rusínům, tehdy ještě Čechoslovákům, kterých při osvobozování Československa zahynuly tisíce. I v posledních dnech druhé světové války se totiž na našem území nelítostně bojovalo," dodává Eduard Stehlík, ředitel odboru pro veterány ministerstva obrany.
Nějtěžší zločinci, jako je například Anders Breivik, si obvykle neuvědomují, co spáchali, nepátrají po své vině, nedělají si výčitky. "Jsou naopak často hrdí na to, co udělali, staví na svých skutcích svoji identitu... Protože oni nic a nikoho jiného nemají. Nic, k čemu by se mohli upínat," říká vedoucí psycholog Vězeňské služby České republiky Václav Jiřička v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Když o tuhle svou identitu přijdou, mohou lehce ztratit sami sebe a spáchat sebevraždu," dodává.
Norský soud rozhodl, že byl Anders Breivik ve vězení vystaven nelidskému zacházení. Může se ale masový vrah dětí vůbec dovolávat lidských práv? Je větším trestem poprava, anebo doživotní vězení? A má vůbec smysl pokoušet se o převýchovu či resocializaci těžkých zločinců a vrahů? V rozhovoru s Aktuálně.cz odpovídá vedoucí psycholog Vězeňské služby České republiky Václav Jiřička.
S 30. výročím katastrofy v Černobylu - připadá na úterý - média znovu píší o desítkách tisíc mrtvých. "Jaderná energetika je riziková, nicméně vnímání a popisování těchto rizik má k jejich skutečnému rozměru velmi daleko," tvrdí ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Reálný počet obětí podle ní zdaleka není tak vysoký, jak je lidem podsouváno. Těch přímých je do stovky, rakovinou v kontaminovaných oblastech Ukrajiny a Běloruska onemocnělo do 20 000 lidí. "Nezlehčuji tragédii černobylské havárie či utrpení postižených, hlavně kvůli nim bychom ale tohle neštěstí měli vnímat v jeho skutečném rozměru," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
