Jan Gazdík

Moje články

Zapomenutá česká stopa Buffalo Billa: Dál inspiruje jako filantrop i ochránce práv indiánů

Krvavý řezník, který zdecimoval populaci bizonů v Severní Americe a podílel se na terorizování indiánů? Anebo filantrop, bojovník za práva původních obyvatel Ameriky, významný podnikatel, showman a průvodce vědeckých výprav paleontologů? O Williamu Fredericku Codym alias Buffalo Billovi platí – k překvapení mnohých – druhá varianta. Legendární Buffalo Bill, který zanechal významnou stopu i na českém území, zemřel přesně před 100 lety.

Foto: Dobrodruh Buffalo Bill se stal žijící legendou. Se svojí show zamířil i do našich zemí

Buffalo Bill (26. února 1846 až 10. ledna 1917) je dnes historiky hodnocen jako zcela mimořádná osobnost, do níž se "vtiskly" nejdůležitější etapy novodobých dějin USA. U příležitosti stého výročí úmrtí Williama Fredericka Codyho, což bylo jeho občanské jméno, přinášíme fotogalerii z hvězdných okamžiků jeho života. Buffalo Bill nevynikl ovšem jen jako autor show o Divokém západu, ale také jako nezištný filantrop, podporovatel indiánů, průvodce vědeckých expedic či stavitel přehrad. Ve vydavatelství Academia vyjde zanedlouho odborná publikace bratrů Čvančarových "Když u nás byl Buffalo Bill".

Zapomněli jsme, že smyslem armády je boj, varuje šéf elitních speciálních sil Karel Řehka

"Chceme-li mít mír, připravujme se na válku," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf českých speciálních sil Karel Řehka s odkazem na nedávné teroristické útoky v Evropě. Brigádní generál patří k vojákům, které respektují i špičkoví čeští akademici Miroslav Bárta, Martin Kovář nebo Vladimír Mařík. Jejich ojedinělá publikace Na rozhraní, která vyšla na sklonku minulého roku, odpovídá na stále palčivější otázky hrozících konfliktů, ale i rizik civilizačního rozvoje. Právě Řehkova studie, která je součástí knihy, patří k jedněm z nejpozoruhodnějších.

Američtí vojáci míří poprvé nastálo do Polska i Pobaltí. Snad to Trump nezastaví, bojí se Varšava

Přesunem první části americké vojenské techniky do Polska začíná 6. ledna přelomová operace, během které vzniknou poprvé v novodobých dějinách země na polském území stálé základny vojáků USA i dalších členských zemí NATO. Podle dohody z loňského letního summitu NATO má zhruba tisícovka aliančních vojáků pravidelně rotovat nejen v Polsku, ale i v Pobaltí. Moskva už v minulosti označila tyto přesuny za porušení stávajících dohod s NATO a snahu rozpoutat "novou studenou válku".

Reklama

Češi zachraňují vysychající Ameriku. Klima se tam dramaticky mění, vědci to chtějí změnit

Hornaté jihoamerické Peru vysychá. Nebývalou rychlostí v něm tají ledovce a rapidně ubývá srážek. Unikátní projekt na zastavení nebo alespoň utlumení některých těchto kritických jevů teď rozbíhají přední čeští vědci pod vedením profesora Bohumíra Janského, objevitele pramenů Amazonky. Navrhují stavbu kontrolních stanovišť, přehrad i dalších bariér.

Útoky v Istanbulu nebo v Paříži? Pořád jsme se nepoučili, varuje bývalý konzul v Turecku

Poučení z řádění islamistů v pařížském nočním klubu Bataclan nebo nájezdu kamionu do lidí v Nice? "Veškeré žádné. Stále se chováme naivně a hloupě. Jen reagujeme na akce teroristů," říká po jejich novoročním útoku na istanbulskou diskotéku Reina bývalý generální konzul v Turecku František Štěpánek. Diplomat v minulosti působil ve strukturách NATO nebo jako šéf Vojenské zpravodajské služby.

Slavná operace Anthropoid začala před 77 lety. Akce je dodnes ve výcviku výsadkářů

Ojedinělá akce protinacistického odboje, na jejímž konci byl zlikvidován Reinhard Heydrich, třetí nejvlivnější muž Hitlerovy říše, začala naostro přesně před 77 lety. 29. prosince 1941 v 3:24 seskočila paraskupina Anthropoid rotmistrů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. "Jeden padák klesl blízko osamělé zahradnické budky, druhý byl výš a snesl se mnohem dál. Třetí padák přistál poblíž hřbitova," vypověděl spisovateli Jaroslavu Andrejsovi bezprostředně po konci druhé světové války náhodný svědek výsadku František Kadleček.

Operace Anthropoid: Tito lidé pomáhali Gabčíkovi s Kubišem po jejich výsadku

V den výsadku Anthropoidu 29. prosince 1941 do sebe zapadlo několik věcí: obrovské odhodlání parašutistů, jejich vůle nerezignovat na své poslání navzdory vysazení na jiném místě, a štěstí, že narazili na lidi, kteří je neudali a nezištně pomohli. K těm prvním, díky nimž operace nezkrachovala dříve než začala, patří František Samek, Václav Stehlík, Jaroslav Nykodým či Václav Král.

Reklama

V Afghánistánu jsme o Vánocích vzpomínali na domov. Tady na ty, kteří bojují, říká veterán Štěpánek

V Afghánistánu myslel na rodinu. Teď je o Vánocích doma v Česku a myslí na vojáky nasazené ve válečných oblastech. "Této rozpolcenosti už se asi nezbavím," říká velitel roty chrudimského výsadkového praporu Marek Štěpánek. Právě jeho prapor má největší ztráty na životech. "Ne každá rodina má štěstí, že je celá a ve zdraví doma. I když to většina lidí bere jako samozřejmost, zdaleka tomu tak není," dodává kapitán. V riskantních zahraničních misích působí v současnosti 400 českých mužů a žen.

Musíme se bránit. Berlínská tragédie vyhrocuje spor o legální nošení střelných zbraní

"Policie nemůže být všude a nikdy ani nebude. Natož protiteroristické jednotky," řekl Aktuálně.cz po pondělních berlínských útocích šéf elitního protiteroristického útvaru (URNA) Libor Lochman. Oponuje tím návrhu opatření Evropské unie, které má zpřísnit pravidla pro koupi a držení střelných zbraní. V případě jeho schválení hrozí českým držitelům dlouhých poloautomatických zbraní a zbraní pro osobní ochranu zásadní restrikce. Některé zbraně nebudou moci koupit a hlavně nosit.

S terorem počítejme, pak se budeme umět i bránit, říká exšéf rozvědky. Vidí ale ještě větší hrozbu

"Jen když se naučíme žít s terorem, který už je za českými humny, budeme se mu schopní i bránit," říká v reakci na útoky v Berlíně Karel Randák, bývalý šéf české zahraniční rozvědky (ÚZSI). V rozhovoru pro Aktuálně.cz dodává: "Vezměte si třeba Izraelce. Kvůli terorismu jsou ostražitější, víc sledují své okolí i to, co podezřelého se v něm děje. Naučili se předvídat, i když za cenu nemalých ztrát svých občanů," dodává Randák.

Výpadek Googlu mohli podle Stropnického způsobit hackeři. Experti souhlasí, firma trvá na závadě

Ministr obrany Martin Stropnický v rozhovoru pro DVTV připustil, že za listopadovým výpadkem Googlu může být něčí útok. Podle něj si takhle útočníci testují, jak je která země na něco podobného připravena. Je to podle něj názorný příklad, proč je důležité mít silnou kyberobranu. I oslovení experti připouští, že za útokem na Google může být cizí mocnost. Napadená společnost však stále trvá na svém vyjádření, že komplikace způsobil technický problém.

Reklama

Foto: Tání ledovců v Peru. Dřív nebylo do pětitisícových výšek možné vyjet autem. Nyní už ano

Peruánské Andy přitahují už léta české vědce. Zkoumají zde příčiny a důsledky prudkého odtávání ledovců. Přitom ještě před deseti lety podle nich jižní vrcholky And pokrýval jen led a sníh.

Život v Aleppu? Jen těžko představitelná hrůza, říká syrská lékařka pracující v Česku

Syrsko-česká lékařka Samíra Sibaiová utekla i s rodiči do Česka před bombardováním města Homs. "Nebyla voda, elektřina, docházely zásoby jídla. Nejhorší ale byla hrůza z bombardování. Před ním se nikam neschováte," vzpomíná bezvadnou češtinou žena, která mluví plynně i arabsky a anglicky a teď pracuje v Praze. Ve stejné situaci se podle Sinbaiové nyní nacházejí lidé v obklíčeném syrském Aleppu. Drtivou většina východní části města, doposud ovládaného rebely, už podle posledních zprávy dobyla armáda prezidenta Bašára Asada, kterou ze vzduchu podporuje Rusko. V dříve nejlidnatějším syrském městě propukla naplno humanitární katastrofa.

České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Bez nich by to byla katastrofa, míní historik

Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.

Unikátní armádní spolupráce je na světě. Češi a Slováci chtějí "společné" letectvo

Poprvé od rozdělení v roce 1993 směřují česká a slovenská armáda znovu ke společné obraně vzdušného prostoru. Slovenská vláda schválila ve středu Smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. V Česku je to podle ministra obrany Martina Stropnického otázka týdnů. Pokud by některému ze dvou států hrozil teroristický útok, může mu soused přispěchat na pomoc. Slovenští stíhači by tak například mohli se souhlasem Prahy sestřelit teroristický letoun nad územím Česka.

Reklama

Společná výroba zbraní v EU? Může být, ale nekopírujme socialistickou RVHP, varují experti

Čeští zbrojní experti příliš nevěří novým plánům Evropské komise na společné nákupy zbraní v rámci EU. "Návrhy na podobnou společnou dělbu práce mi připomínají pokusy někdejší RVHP. Unie už podobných návrhů předložila nepočítaně a vždy to skončilo na tom, že ti ekonomicky silnější těm slabším říkali: Zřekněte se této a této zbrojní výroby a my vám ty zbraně dodáme," řekl Aktuálně.cz Jiří Hynek, prezident České asociace zbrojního průmyslu.

Čtyřiadvacet hrdinů padlých za Česko v zahraničí. Mezi prvními byl Rus. Tváře teď poznají všichni

Fotografie všech 24 českých vojáků, kteří padli v riskantních zahraničních misích od roku 1991, jejich životopisy, snímky z míst nasazení, ale i posledního odpočinku zveřejňuje vůbec poprvé ministerstvo obrany.

Trump v Američanech jen uvolnil traumata, která už dlouho doutnala, říká rozhlasová zpravodajka

Nově zvolený americký prezident Trump poukázal svou příkrou rétorikou na problémy, které v americké společnosti doutnaly už dlouho, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz z Washingtonu zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Podle ní není možné všechno svádět na nového amerického prezidenta, přestože ve své kampani rozvířil tolik témat a takovým způsobem, že to v Američanech vyvolává někdy až děs.

Evropa? Poslední ostrov liberálního řádu na světě, obává se po Trumpově vítězství Jacques Rupnik

"Není přece možné ráno, v poledne a večer plivat na Evropu, ale zároveň natahovat ruku, protože se bez evropských fondů neudržíte u moci," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz přední francouzský politolog a historik Jacques Rupnik. Působil jako profesor na Institutu politických studií v Paříži. V letech 1974–1975 pak jako výzkumný pracovník Ruského výzkumného centra na Harvardově univerzitě a v letech 1977–1982 jako odborník na východní Evropu pro BBC World Service.

Reklama

Reklama