Jan Gazdík

Moje články

Stavba opevnění byla ohromující výkon. V září 1938 jsme měli bojovat, říká historik

Jen málokdo zná československé pohraniční opevnění z let 1935 až 1938 tak dobře jako on. A platí to rovněž o unikátní dělostřelecké tvrzi Adam v Orlických horách, jedné z nejvíce dokončených pevností, kterou reportéři Aktuálně.cz navštívili. Adam dodnes překvapuje mohutností, důmyslností a nadčasovostí, ale i svou tajemností (stále slouží - spolu s jinou dělostřeleckou tvrzí Smolkov na Opavsku - armádě, takže je veřejnosti nepřístupný). O tom, za jakých okolností tyto stavby vznikaly a jací lidé v nich sloužili, hovoří pro Aktuálně.cz spisovatel a přední znalec čs. předválečného opevnění Martin Vaňourek.

Měli jsme se bránit? Plakali jsme zoufalstvím, že nemůžeme bojovat, vzpomíná velitel

"Nikdy předtím ani potom jsem neviděl tolik chlapů brečet, když se stala ta hrozná věc (mnichovská dohoda - pozn. red.). Plakali jsme na dělostřelecké tvrzi Adam zoufalstvím, že nemůžeme bojovat. K nám hraničářům byli na opevnění vybíráni stoprocentní vlastenci. Lidé, kteří republiku skutečně milovali a byli připravení se pro ni obětovat," vzpomínal poručík Karel Pyšný, velitel tvrzového pěchotního srubu K-Am-S 39 Hodek z VI. hraničářského praporu. A co si o vydání pohraničního opevnění bez výstřelu myslí historici či vojáci, kteří slouží na tvrzi Adam dnes?

Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena

Dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa, slouží stále k obraně vlasti. Návštěvy tu přijímají jen zcela výjimečně.

Obrazem: 85 let od mnichovské dohody. Historické snímky z podpisů i vítání Hitlera

Mnichovská dohoda z 29. září 1938 byla fatálním selháním celé Evropy. To se ale tehdy ještě nevědělo. O půl roku později, 15. března 1939, následovala nacistická okupace zbytku Čech, Moravy a Slezska a 1. září 1939 Němci přepadli Polsko. Druhá světová válka přišla pouhých dvacet let po té první. Připomeňte si atmosféru Mnichova 1938 na historických fotografiích.

Reklama

V září 1938 jsme ztratili dospělost, lídři národu nalomili páteř, říká psycholog

"Politická reprezentace v čele s prezidentem Edvardem Benešem vmetla po Mnichovu 1938 odhodlaným a velmi vyspěle se chovajícím lidem, kteří chtěli bránit vlast, do tváře: Tak podívejte se, hoši. Vy jste malé děti a teprve my vám řekneme, co budete dělat a jak se máte chovat. A protože jste malé děti, tak nebudete dělat vůbec nic," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl. A konstatuje: "Třetí či čtvrtá generace po holokaustu vykazuje znaky velmi traumatizované populace, třebaže se jí holokaust reálně nijak nedotkl. Proč by to tedy mělo být v Česku v souvislosti s mnichovskou dohodou a vyklizením pohraničí jinak?"

Tyhle pevnosti chránily v roce 1938 republiku. Vyzkoušejte si virtuální prohlídku

Před 85 lety řešili obyvatelé Československa velké dilema, zda se se zbraní v ruce postavit nacistické přesile. Jejich oporou bylo mj. horečně budované opevnění na hranicích s Německem. Příkladem je i věrně dochovaný pěchotní srub Březinka u Náchoda. V době mobilizace 1938 byl plně vybaven a vyzbrojen.

Mají Češi po 100 letech republiky ještě společné hodnoty? Sledujte speciál v výročí

Klíčovou událost – vznik Československa - připomínáme anketou s vybranými osobnostmi současnosti či seriálem Příběhy republiky. Prohlédněte si speciál redakce Aktuálně.cz ke stému výročí od založení republiky.

Velitel tvrze Hanička čekal, že padne v boji s Hitlerem. Nakonec ho zavřeli komunisté

Při mobilizaci před osmdesáti lety 23. září 1938 byli připraveni padnout v pohraničních pevnostech, zúčtovalo s nimi však gestapo a komunistická StB.

Reklama

Foto: Výročí 100. let Československa – Baťův Zlín, to byla Amerika v Československu

Co je pro tuto republiku v létech 1928 a 1938 nejvíce charakteristické? Na to se vám pokusíme odpovědět v II. díle našeho seriálu ke 100. letům vzniku Československa (28. října 1918). Jistě, i v tomto desetiletí byl nový stát ohrožen. Zvláště po nástupu nacismu v Německu. Zemřel také otec zakladatel mladého státu Tomáš Garrigue Masaryk (14. září 1937). Zemi tvrdě zasáhla celosvětová hospodářská krize. Současně však v Československu vynikl fenomén celosvětového rozsahu: muž jménem Tomáš Baťa. On i jeho bratr Jan Antonín snad nejlépe charakterizují ambice, možnosti i vize mladého Československa. Tento díl jim proto i s "baťovským" ekonomem Dominikem Čiperou právem patří.

Foto: 80 let od mobilizace. Byli připraveni padnout za vlast, ale osud rozhodl jinak

Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.

Přežili jsme Hitlera, přežijeme i Brežněva! Okupace Československa v 37 obrazech

Plakáty, hesla, výzvy (psané leckdy na povrch vozovky) či karikatury charakterizují nálady, naděje, ale i zklamání Čechoslováků v srpnu 1968 víc než cokoliv jiného. A určitě i odvahu tyto texty psát - kamkoliv. Unikátní sbírka protiokupačních plakátů se obrovskou shodou náhod zachovala ve Vojenském historickém ústavu. Do dnešní fotogalerie přispěla i Paměť národa, která dlouhodobě mapuje svědectví, názory a činy našich předků. Je poučné o nich vědět. Přenesme se proto s pomocí této pouliční lidové tvořivosti do srpnové atmosféry před padesáti lety, do zlomu, který formoval celé generace Čechů a Slováků.

KGB chystala v Československu půdu pro invazi dávno před srpnem 1968, říká ruský historik Petrov

Kreml se díval na Československo už dlouho před okupací v roce 1968 jako na strategické území, které neměla tehdejší sovětská armáda úplně pod kontrolou. Několik měsíců před invazí nasadil do akce KGB (Výbor státní bezpečnosti), která spustila řadu tajných operací. "Podobně se tak - jen v jiném čase a rozměru - odehrála i ruská anexe Krymu," připomíná v rozhovoru s Aktuálně.cz ruský historik Nikita Petrov.

Reklama

Když tanky vtrhly do ČSSR, tak to byl úder i pro nás, vysídlené krymské Tatary, říká Džemilev

"Zrovna dnes jsem četl článek ruské státní agentury RIA Novosti o československých událostech v roce 1968. Prakticky v ničem se neodlišuje od těch, které v Sovětském svazu vycházely bezprostředně po 21. srpnu 1968. Stojí v něm, že v Československu řádila za přispění Západu krvavá kontrarevoluce. Že Západ chtěl využít vaši zemi k útoku na Sovětský svaz… a podobné nesmyly. Sovětská propaganda tak i dnes na plné obrátky pokračuje," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz disident a představitel krymských Tatarů Mustafa Džemilev. Do Prahy přijel na pozvání Knihovny Václava Havla a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Grafika: Šok, pláč i nekonečný vztek. Okupace očima pamětníků

Před 56 lety vtrhli do Československa vojáci pěti armád zemí Varšavské smlouvy. Připomeňte si tehdejší události očima pamětníků, unikátními fotografiemi a videi ve speciálu Aktuálně.cz, který jsme připravili před šesti lety k 50. výročí invaze.

Plivali na nás Čechoslováci i vlastní lidé, říká o srpnu 1968 maďarský důstojník

Maďarská armáda okupovala Československo (respektive Slovensko) 21. srpna 1968 "pouze" 8. motostřeleckou divizí. Letecky ji podporovalo 104 maďarských bojových letounů, 10 vrtulníků a jedno dopravní letadlo. Ani Sověti, východní Němci, Poláci či Bulhaři nezašli ale tak daleko, aby - tak jako maďarští letci v Nitře - nalétávali stíhačkami na demonstrující lidi.

Na smrt vojáků se nedá připravit, říká generál Aleš Opata. Z Afghánistánu ale neodcházejme

Smrt tří českých vojáků, kteří zahynuli po sebevražedném útoku atentátníka při patrole v Afghánistánu, je jen těžko popsatelná tragédie. Armáda nyní pomáhá jejich příbuzným a blízkým, popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz náčelník generálního štábu Aleš Opata. "Velitel brigády rychlého nasazení, v níž vojáci sloužili, vyslal k jejich rodinám kontaktní týmy. Jsou v nich psychologové i vojenští kaplani," dodává Opata. Sám v roce 2007 velel misi v Afghánistánu, při níž zahynul voják Nikolaj Martynov.

Reklama

Kyjev vede s Českem spor o text mohyly, vadí mu "slovanská země". Překrucování dějin, říká historik

Ukrajincům vadí jedno slovo na pamětní desce mohyly padlých československých legionářů v ukrajinském Zborovu. Píše se zde o "staré slovanské zemi", podle Kyjeva by však text z roku 1927 měl být přepsaný na "starou ukrajinskou zemi". Mohyla, ve které spočívají ostatky 173 legionářů z bitvy u Zborova z roku 1917, byla loni zrekonstruována českým ministerstvem obrany.

Vědec nechal dovézt borovice ze Sibiře a postavil unikát. Moravský kras zdobí nová roubená kaple

Za stavbou kaple v Krasové na Blanensku stojí genetik Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu Akademie věd. Pavel Konzbul, pomocný biskup brněnský, ji nyní po třech měsících hoblování, řezání, skládání a lícování kmenů sibiřských borovic zasvětil svatému Klimentu Ochridskému, žáku Cyrila a Metoděje.

Obrazem: Unikátní kaple u Macochy. Podívejte se, jak vznikla roubená stavba ze sibiřských borovic

V moravské vísce Krasová stojí od nynějška originální roubená kaple ze sibiřských borovic. Za tři měsíce ji postavila dvacítka obětavých dobrovolníků z celé republiky. Přes tři stovky lidí se pak do Krasové sjelo na její vysvěcení. "Tahle kaple je výjimečná i tím, že je sice soukromá, avšak manželé Eduard a Iva Kejnovští ji dávají k dispozici všem příchozím. Podobné příklady vztahu k lidem jsou stále velmi vzácné," míní Pavel Konzbul, pomocný biskup brněnský, který unikátní kapli nedaleko propasti Macocha vysvětil.

Chodník se zbarvil do ruda, hotová apokalypsa, líčí srpen 68 svědek. Dnes se o invazi píší pitomosti

Okupace Československa 21. srpna 1968 vojsky Varšavské smlouvy zastihla bulharského studenta Angela Nikolova v Praze. "Byla to pro mne obrovská deziluze, nejtěžší chvíle mého života. A trauma je to pro mne dodnes. Zejména když vidím, jak někteří čeští politici považují sovětskou agresi za 'nezbytnou bratrskou pomoc, která zachránila Československo'. Jako by podléhali někdejší 'Brežněvově doktríně' omezené suverenity bývalých satelitů Moskvy," svěřuje se v rozhovoru s Aktuálně.cz dnes pětasedmdesátiletý historik a spisovatel Angel Nikolov, jemuž o srpnové agresi vyšla v Bulharsku ceněná kniha "Horké léto 1968".

Reklama

Reklama