Vyzrazením tajné informace o testování stopového množství nervově paralytických látek mohl prezident Miloš Zeman ohrozit životy vojáků aliančních protichemických jednotek anebo i civilistů, varují odborníci.
Nový náčelník Generálního štábu Aleš Opata to nerad přiznává, ale s jeho příchodem se pojí velké naděje vojáků na zásadní změny v armádě. "Nebylo by správné, abych jako nový náčelník Generálního štábu hned druhý den ve funkci spustil zemětřesení. Takové jednání je nanic," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Ve vedení armády chce lpět na silné transatlantické vazbě. Rusko považuje za riziko, ale nikoli za bezprostřední hrozbu.
Syrský prezident Bašár Asad vítězí v boji proti povstalcům, proč by tedy riskoval odvetný útok USA a použil chemické zbraně, jak tvrdí Západ? Podle oslovených expertů Asadovi nejde jen o porážku povstalců. Chce ostatní Syřany zastrašit chemickými zbraněmi, aby se mu už nikdy nepostavili na odpor. V sobotu ale přišla odpověď v podobě náletů USA, Francie a Británie. "Už dávno to není o Asadovi, ale o všech, kteří by chtěli použít chemické zbraně nebo otravné látky proti lidem. A ten, kdo je použije, musí počítat s tvrdou odvetou," vysvětluje například bezpečnostní analytik Tomáš Pojar.
Zatímco doma se na účast vojáků v operaci Pouštní bouře (17. ledna 1991 – 28. února 1991) téměř zapomnělo, uznání Kuvajťanů je nepřehlédnutelné dodnes.
Českým vojákům, kteří se před sedmadvaceti lety podíleli na osvobození Kuvajtu od okupačních vojsk iráckého diktátora Saddáma Husajna, se nyní při návštěvě Kuvajtu dostalo málokdy vídaného ocenění: při večeři je na důkaz vděku a úcty obsluhovaly vojenské a společenské celebrity Kuvajtu.
Útok nervově paralytickou látkou na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury musel být podle ředitele vyškovského Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení NATO Vratislava Osvalda proveden velmi sofistikovaně. "Nepřichází v úvahu, aby to udělali amatéři, jinak by ohrozili sami sebe," vysvětluje. Vyvrací i spekulace Kremlu, že nervový plyn novičok, který vyvíjel Sovětský svaz, může pocházet z Česka. "Zcela to vylučuji a věřím zjištěním Britů, že Skripala zřejmě otrávil novičok nebo jemu podobná látka," dodává plukovník Osvald, špičkový alianční expert.
V březnu před 65 lety zemřel sovětský diktátor Josif Stalin, vzápětí ho následoval i jeho československý souputník Klement Gottwald, který se ještě stihl zúčastnit Stalinova pohřbu. Účast českých lékařů při skonu obou vůdců, absurdní zatajování zdravotního stavu Gottwalda, ale i šikanování a perzekuci zdravotníků připomíná uznávaný neurochirurg, profesor Vladimír Beneš (97).
Hledání dalších dětí, které přežily vyvraždění Lidic, je definitivně ukončeno. StB po nich podle zjištění historika Jiřího Plachého pátrala ještě desítky let po skončení druhé světové války, avšak svou nekompetentností úspěch předem zazdila. Tečku za bolestným šetřením učinil nyní teprve Plachý rozkrytím výsledků práce StB. V letech 1945 až 1947 se ze 105 dětí podařilo najít pouze 17.
Ruská ekonomika stagnuje a její růst není pravděpodobný. "Staronový ruský prezident Vladimir Putin se proto bude muset mnohem více spoléhat na negativní stimuly: zastrašování, propagandu nebo omezené represe. Přitvrdí, stane se nemilosrdnějším," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední ruský politolog a politický geograf Dmitrij Oreškin. Vladimir Putin v neděli podle očekávání obhájil už v prvním kole voleb šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení 99,79 procenta volebních lístků získal 76,67 procenta odevzdaných hlasů, oznámila ruská Ústřední volební komise. Nedělního hlasování se zúčastnilo celkem 67,4 procenta oprávněných voličů, což je v přepočtu cca. 55 milionů Rusů.
Přesně před 79 lety - 15. března 1939 - nacisté definitivně obsadili zbytky okleštěného Československa. V Čechách a na Moravě už tehdy tajně vznikala odbojová organizace Obrana národa - armáda v podzemí. "Byli první, kdo se na okupovaných zemích postavil nacistům. A boj s nimi vedli i nejdéle," připomíná historik Karel Straka.
Rusko dosáhlo ve vývoji nových zbraní zásadního přelomu. Nevyplývá to jen z projevu prezidenta Vladimira Putina o stavu Ruska, ale i z analýz předních českých expertů.
Rozhodnutí českého soudu, který propustil na svobodu zadrženého vůdce Kurdů Sáliha Muslima, rozzlobilo Turecko. Právě to usiluje o Muslimovo vydání. Muslim teď počká na verdikt, zda bude vydán, na svobodě. Původně se spekulovalo o výměně Muslima za v Turecku vězněný pár Čechů, to ale Ankara odmítla. "Pro Turky je Sálih Muslim 'armádním generálem', číslem jedna na jejich černé listině, a nebudou ho handlovat za obyčejné 'pěšáky' Markétu Všelichovou s Miroslavem Farkasem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý český generální konzul v Turecku a exšéf vojenské rozvědky František Štěpánek.
"Pokud by to bylo na mně, zatčeného Kurda Sáliha Muslima bych do Turecka nevydával," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz bývalý šéf české zahraniční rozvědky Karel Randák. "Strategické zájmy státu mají vyšší váhu," tvrdí Randák.
Jednali demokratičtí ministři před 70 lety, když podávali v únoru 1948 demisi, opravdu jako pitomci, jak se domnívá prezident Miloš Zeman? A nakolik selhal prezident Edvard Beneš - jeden z otců zakladatelů Československa -, když uvěřil diktátoru Stalinovi? "Byla to největší chyba jeho života, ze které se opožděně soukromě kál až v roce 1948," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz spisovatel Pavel Kosatík.
Pohled na události února 1948 dlouho ovlivňoval názor, že šlo o brilantní taktiku Klementa Gottwalda, kdy podepsání demisí ministrů prezidentem a jejich nahrazení bylo legální a ústavní řešení. Historici nyní připomínají, že 25. února podali dodatečně demisi další dva ministři sociální demokracie. Ústavní povinností prezidenta Beneše bylo za této situace vládu jako celek rozpustit.
"S prezidentem Edvardem Benešem a jeho rolí v roce 1938 a zejména v únoru 1948 se musíme jednou provždy vyrovnat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pithart, bývalý premiér, předseda Senátu a nyní pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Národ považuje za společenství lidí, kteří se dohodli, jaké příběhy si budou nebo nebudou vyprávět. "A prezidenta Beneše česká společnost stále velmi šetří," říká Pithart. "On je tou osobou, o které se raději nemluví, protože diskuse o něm stále rozděluje společnost."
"Míra šel v letecké bitvě nad francouzským přístavním městem Dieppe do několika bojových letů. Z jednoho se ovšem vrátil se strašlivou dírou v křídle. Doslova jako vrata. A přestože s vypětím všech sil doklouzal s letounem na mateřskou základnu v Redhillu, sedl ihned do dalšího letounu a vrátil se nad Dieppe, kde sestřelil bombardovací Dornier Do-217. Něčeho podobného je schopen jen opravdový hrdina," popisuje charakter Miroslava Liškutína historik Jiří Rajlich.
Letec a válečný hrdina Miroslav Liškutín zemřel v pondělí ve věku 98 let.
Komunistickému převratu v únoru 1948 předcházela dlouho připravovaná brutální provokace. Vyústila v zatýkání a mučení desítek vojáků, bývalých partyzánů, ale také ideových či jen potenciálních názorových odpůrců. Jedním z nejvíce dehonestovaných "buržoazních reakcionářů" se stal Pravomil Raichl, samopalník československého armádního sboru v SSSR a po zkušenosti v pekle tamního gulagu nesmiřitelný odpůrce komunismu.
"Nejenom muži, ale i ženy mají právo bránit svou zemi. Tak jako před sto lety v Československu bylo ženám povoleno volit a dnešní společnost to už bere jako naprostou samozřejmost, mělo by se i na službu žen v armádě nahlížet jako na přirozenou věc. Společnost se mění a emancipuje," říká z Bruselu v rozhovoru s Aktuálně.cz poradkyně náčelníka Mezinárodního vojenského štábu na Hlavním velitelství NATO pro genderovou problematiku podplukovnice Magdalena Dvořáková.
