Časovaná bomba na Wall Street. Investoři by měli sledovat tři varovné signály
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Americké burzy se drží poblíž rekordů, technologičtí giganti ale zklamali investory výsledky a prudce rostoucími náklady na AI.
- Nervozitu stupňují americké kongresové volby, geopolitické napětí i pochybnosti o návratnosti investic do datových center.
- Hrozící výprodeje vracejí do hry státní dluhopisy, které mohou investorům nabídnout ochranu před propadem akcií.
Na burzách panuje podivná nálada. Hlavní indexy se obchodují jen nepatrně pod rekordními cenami, a přesto všichni chápou, že něco není v pořádku. Velkým technologickým hráčům sice umělá inteligence (AI) pomáhá k lepším příjmům, celkově ale byly jejich nejnovější výsledky zklamáním. Může se blížit hlubší korekce?
Trh se nyní potýká s řadou hrozeb, které jsou navíc vzájemně propletené. Tou nejzřetelnější je právě AI. Ukazuje se, že prostředky vynakládané na čipy, datová centra a jinou infrastrukturu rostou rychleji než výnosy z této potenciálně revoluční technologie. To znamená, že i ty největší firmy jako Alphabet, Amazon nebo Meta pálí hotovost.
Demokraté budou tlačit na větší regulaci AI
Již v úterý se ve Spojených státech uskuteční takzvané midterms neboli doplňovací volby do Kongresu. V těch demokraté pravděpodobně ovládnou Sněmovnu reprezentantů a nelze vyloučit, že se jim podaří zvítězit i v Senátu. To má opět dopady na umělou inteligenci, protože demokraté budou tlačit na její přísnější regulaci a pomalejší výstavbu datových center.
Volební klání ovlivní i geopolitiku. Snaha stabilizovat ceny pohonných hmot před hlasováním bránila Donaldu Trumpovi v rozsáhlejší eskalaci konfliktu v Íránu. Nyní jsou ale pozorovatelé přesvědčeni, že po volbách je další vyhrocování silně pravděpodobné. Někteří experti na mezinárodní vztahy se obávají, že zejména výprask republikánů v midterms může způsobit další vyostřování geopolitického napětí nejen v Íránu, ale i v ostatních problémových oblastech.
Big tech už netáhne
Zklamání přinesly rovněž poslední výsledky předních technologických hráčů. Těm přírůstky příjmů díky umělé inteligenci nedokážou kompenzovat narůstající investiční výdaje. Například Amazon vygeneroval ve třetím kvartálu takzvané záporné volné cash flow ve výši 35 miliard dolarů, což je největší odliv hotovosti v historii firmy.
V případě Alphabetu jsou správci peněz neklidní, protože nejaktuálnější výsledky signalizovaly, že AI může ničit tradiční vyhledávací a reklamní byznys této skupiny. Mění se totiž způsob, jakým lidé vyhledávají informace na internetu. Akcie minulý týden po reportu kvartálních čísel ztratily více než 12 procent, což představuje jejich nejprudší denní pokles od vstupu společnosti na burzu v roce 2014.
Praská AI bublina?
Obzvláště znepokojivý je propad akcií Intelu, které v pátek odepsaly téměř 30 procent. To je nejhorší propad od roku 1974. Důvodem je slabší výhled na budoucí tržby. Přestože tato zpráva nemusí působit natolik katastrofálně, aby snížila hodnotu firmy takřka o třetinu za jediný den, mění celkový narativ kolem čipů.
Intel nebo výrobci pamětí jako Micron a SK Hynix zažili brutální růst akcií kvůli explozivní poptávce po jejich produktech. Představitelé těchto společností drželi poslední rok trh v šachu a převládal názor, že čipů a pamětí je nedostatek, a navíc se tato situace nezmění ani v dalších letech. Výhled Intelu ale naznačuje, že příběh o dlouhodobém nedostatku čipů může být iluzí. Kvůli tomu ztrácely i akcie ostatních hráčů z odvětví, v jejichž cenovkách je předpoklad značného růstu tržeb v následujících kvartálech již zahrnut.
I chystané IPO společnosti Anthropic, která stojí za populárním chatbotem Claude, je spíše zdrojem nervozity. Firma utrácí stovky miliard dolarů za výpočetní kapacitu. Podle odhadů se již nyní zavázala, že za výpočetní výkon v následujících pěti letech zaplatí až 600 miliard dolarů.
Její příjmy sice rostou, ale tempo zpomaluje. Mezi provozovateli chatbotů včetně OpenAI zuří cenová válka a ceny tokenů prudce padají – což může limitovat růst potenciálních příjmů do budoucna. Pomalejší růst výnosů ve srovnání s prudce rostoucími náklady obchodníky s akciemi logicky stresuje.
Návrat k dluhopisům
Dalším rizikem jsou vyšší výnosy vládních dluhopisů západních zemí. Kvůli tomu se zvyšují výpůjční náklady nejen vládám, ale i firmám. A právě proto, že jsme svědky přetahované o kapitál, kterého kvůli astronomickým nákladům na budování AI infrastruktury začíná být nedostatek, je současný nárůst výnosů obzvláště nebezpečný.
Nicméně situace na trhu amerických vládních dluhopisů se uklidnila a investoři začali nakupovat – částečně i kvůli obavám z turbulencí na burzách a méně příznivému ekonomickému výhledu. Výnos klíčové desetileté obligace spadl opět pod 5 procent a je tak o 0,4 procentního bodu nižší než na začátku října.
Pozitivní je, že státní obligace začínají opět plnit svou roli pojistky proti negativní výkonnosti akciových trhů. A zejména v případě, pokud nastanou další otřesy na technologických titulech, mohou výnosy dále padat.
Vládní bondy ale zdaleka nejsou bez rizika. Zejména pokud by vyostření bojů na Blízkém východě zvýšilo ceny ropy a zrychlilo inflaci, může následovat další růst výnosů. Obvykle ale platí, že když je výsledkem midterms rozdělený Kongres – to znamená, že demokraté by ovládli Sněmovnu reprezentantů a republikáni udrželi Senát –, pak to dluhopisům svědčí. V takovém případě totiž následuje určitá rozpočtová zdrženlivost, protože ani jedna strana nemá prostor prosazovat své více kontroverzní nápady.
V následujících týdnech tak trhy budou nejspíše značně rozkolísané. Volatilita ale kromě rizik vždy vytváří i příležitosti. Najdou se aktiva, jejichž cena propadne pod férovou hodnotu. V následujících kvartálech se tak vyplatí vývoj pozorně sledovat a portfolia aktivně spravovat.
