Málo vojáků, zbraní i munice. Armáda varuje před nízkými výdaji na obranu a Ruskem
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Česko je ve skluzu s budováním těžké a střední brigády, investice mají dosáhnout stovek miliard korun.
- Aktuání zásoby munice či zdravotnického materiálnu by vojsku vydržely jen po velmi omezenou dobu.
- Předpokládaná výše výdajů na obranu je v rozporu se slibovanou konsolidací státního rozpočtu.
Technologicky vyspělejší, početnější a schopná dlouhodobého boje. Hlavní pilíře výstavby armády do roku 2040 narýsovala nová koncepce schválená vládou. Vojsko počítá s 32 tisíci profesionálními vojáky, 15 tisíci příslušníky aktivních záloh, modernizovanou těžkou a střední brigádou, vícevrstvou protivzdušnou obranou a širším využitím dronů.
Všechny tyto cíle však zůstanou jen na papíře, pokud budou výdaje na obranu stagnovat a dosahovat jen původně NATO požadovaných dvou procent HDP. To je zásadní závěr, který z koncepce plyne.
V případě, že se směřování k limitu čistě obranných výdajů ve výši 3,5 procenta HDP, tedy k loni stanovenému novému stropu aliance, ještě více odsune, Česko nebude schopné účinně vzdorovat možným rizikům.
Zastavení modernizace
Za jeden z hlavních úkolů označuje koncepce dokončení výstavby těžké brigády a postupný rozvoj střední brigády. Obě mají přispívat ke kolektivní obraně NATO a disponovat schopnostmi potřebnými pro dlouhodobé nasazení.
Těžkou brigádu měla mít Česká republika vybudovanou a bojeschopnou už od letošního ledna. Její hlavní výzbroj je objednaná. Tvořit ji mají německé tanky Leopard 2A8 a švédská bojová vozidla pěchoty CV90.
Dokument odhaduje celkové investice do brigády na 170 až 230 miliard korun. Náklady na celý technický život systémů a dlouhodobý provoz uskupení vyčísleny nejsou.
Se střední brigádou je to obtížnější. V jejím případě se mají investice vyšplhat na 100 až 140 miliard korun. Na výzbroj v podobě takzvané univerzální kolové platformy a také kolových obrněnců nebo pontonových mostů ale při plánovaném rozpočtu ministerstva obrany do roku 2029 nebudou peníze.
Důležitá přitom nejsou jen tanky a transportéry. Novou techniku a další vybavení potřebují ženisté, průzkumníci, dělostřelectvo či logistické a zdravotní jednotky, a to včetně dostatečně velkých zásob munice, střeliva, pohonných hmot, náhradních dílů a dalšího materiálu.
V opačném případě nebude armáda schopna udržet operační nasazení brigád po 30 až 90 dnů. Podle koncepce má přitom vojsko vzdorovat nepříteli alespoň po tuto dobu. Aktuálně by však některé zásoby vydržely nejvýše několik dnů, v jiných oblastech by to byly dva nebo tři týdny.
Riziko konfliktu se zvyšuje
V materiálu přijatém vládou se píše o zhoršování bezpečnostního prostředí a růstu rizika konfliktu vysoké intenzity. Koncepce varuje před možným napadením členských zemí NATO a Evropské unie. Za nejvážnější hrozbu označuje Rusko.
Ozbrojený střet může vypuknout velmi rychle s minimální dobou varování, přičemž protivník disponuje jadernými zbraněmi. Také by pravděpodobně nešlo o konvenční boj s tanky, děly a pěchotou. Vojsko by muselo dokázat rychle nasadit drony a chránit vojáky před kybernetickými útoky a prostředky elektronického boje.
Dokument zároveň zdůrazňuje, že Česko nezaostává jen v přípravě těžké brigády, ale i dalších závazků plynoucích z kolektivní obrany. Podle koncepce země neplní 70 procent aliančních cílů výstavby a schopností. U finančně nejnáročnějších požadavků je v až desetiletém skluzu.
Výdaje na obranu jsou nízké
Ze zmíněných důvodů je proto klíčové dostatečné financování. Dokument předpokládá, že rozpočet ministerstva obrany dosáhne do roku 2029 nejméně dvou procent HDP. Od roku 2030 má postupně pět let růst až na 3,5 procenta HDP a následně se stabilizovat na této úrovni.
Právě až růst výdajů na začátku příští dekády má však zajistit dostatečnou modernizaci, nákup robustnějších zásob a dokončení hlavních cílů výstavby a schopností.
Koncepce otevřeně uvádí, že omezený rozpočet do roku 2030 umožní pouze rozvoj některých oblastí. V příštích třech letech proto hodlá soustředit prostředky zejména na projekty, jako jsou zmíněné tanky Leopard, vozidla pěchoty nebo splátky nadzvukových letounů F-35 a další investice do protivzdušné obrany.
Naplňování dalších cílů výstavby a schopností mají určit rozpočtové možnosti. Patří tam například rozsáhlejší nákupy dronů a protidronové ochrany.
Koncepce upozorňuje také na rozpor mezi plánovaným růstem obranných výdajů a fiskálními cíli současné vlády. Odklad navýšení výdajů za rok 2029 se podle dokumentu dostává do rozporu s konsolidací veřejných financí, kterou slibuje šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Pokud se výdaje na obranu nezačnou za čtyři roky výrazně navyšovat, všechny modernizační cíle se posunou až za horizont roku 2040.
