Severokorejští hackeři vysáli Binance, AI výdaje pálí hotovost gigantů. Trhy teď čekají na ČNB a midterms

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. V prvním listopadovém vydání si představíme důležité kurzotvorné události tohoto týdne, jako jsou například volby v USA či zasedání ČNB a BoE. Zároveň se společně podíváme na výsledky předních technologických společností, které investory zcela neuspokojily a vyvolaly korekci z historických maxim. Co stojí za ponurou tržní náladou a jak se do ní promítla historicky největší kryptoloupež na burze Binance?

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jaké následky má největší kryptoloupež v dějinách?
• Co čekat od čtvrtečního zasedání ČNB?
• Jak se zatím vyvíjí výsledková sezóna?

Stručně 📻

Severokorejský heist

Největší světová kryptoměnová burza Binance se stala obětí největší kybernetické krádeže v dějinách digitálních aktiv. Ve čtvrtek večer z ní hackeři odcizili kryptoměny v odhadované hodnotě 6,3 miliardy dolarů (přibližně 137 miliard Kč). Podle vyšetřování americké FBI a expertů z TRM Labs má útok na svědomí elitní severokorejská skupina TraderTraitor. Severní Korea se v pondělí vůči těmto tvrzením důrazně ohradila. Útok pravděpodobně odstartoval napadením notebooku jednoho z inženýrů, čímž útočníci získali přístup do systému a během zhruba 20 minut z něj vysáli obří množství prostředků ve více než deseti kryptoměnách. Burza okamžitě pozastavila vklady i výběry a s emitenty stablecoinů zmrazila zhruba polovinu ukradených aktiv, asi tři miliardy dolarů, přičemž zbylé 2,4 miliardy v bitcoinu a etheru zůstávají mimo dosah emitentů. Zároveň burza slíbila plnou náhradu škod z vlastních rezerv, kdy na pokrytí ztrát vyčlenila přes 6,3 miliardy dolarů a do neděle doplnila zákazníkům zhruba 95 procent ukradených tokenů. Dopad útoku na širší kryptotrh nebyl naštěstí příliš drastický, přesto však bezprostředně po zveřejnění zpráv odepsal bitcoin 5,5 procenta a ethereum zhruba sedm procent, než se následně obě kryptoměny stabilizovaly.

Zasedání očima expertů

Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání s největší pravděpodobností přistoupí ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Shoduje se na tom většina ekonomických analytiků oslovených ČTK, přičemž hlavním důvodem plánovaného zpřísnění měnové politiky je podle expertů přetrvávající převaha proinflačních rizik. Dle hlavního ekonoma Portu Jana Berky je problémem hlavně vnitřní struktura inflace – jádrová inflace v září vzrostla nad tři procenta, ceny služeb nadále rostou tempem výrazně převyšujícím čtyři procenta a zrychlilo také zdražování běžného zboží. K těmto tlakům se přidávají zvýšené ceny energií, odolná spotřebitelská poptávka a pokračující růst mezd, přičemž snahu centrální banky o stabilizaci cenové hladiny komplikuje i uvolněnější fiskální politika státu bez hlubších strukturálních změn. Finanční trhy s aktuálním čtvrtečním navýšením již počítají, a samotné rozhodnutí by tak nemělo vyvolat výraznější tržní reakci. Pozornost investorů se proto přesune primárně k nové makroekonomické prognóze ČNB a k tomu, zda bude tento krok komunikován pouze jako jednorázové preventivní opatření, nebo jako počátek cyklu dalšího zpřísňování měnových podmínek.

Téma týdne 🗞️

Zatímco minulý týden se trhy soustředily především na hospodářské výsledky předních technologických společností, ten současný bude mimořádně bohatý na další kurzotvorné události z obou břehů Atlantiku. Výsledková sezóna technologických obrů sice potvrdila trvající boom cloudových služeb a obřích investic do umělé inteligence, ale zároveň odkryla velmi negativní dopady těchto výdajů na volné cash flow. Trhy na tato data reagovaly silným výprodejem, který se citelně dotkl technologického Nasdaqu a pomohl mu završit nejhorší obchodní měsíc od března 2025.

Alphabet si připsal historicky nejhorší obchodní den s propadem o 13 procent, kdy investory zklamaly tržby z klíčového vyhledávání, které sice meziročně vzrostly o 12 procent na 63,35 miliardy dolarů, ale nepřekonaly očekávání analytiků. Firma zároveň podruhé v řadě vykázala záporné volné cash flow, a to ve výši přibližně 9,1 miliardy dolarů, přičemž její budoucí závazky, zahrnující mimo jiné nákupy a pronájmy výpočetní infrastruktury, již přesáhly bilion dolarů. Podobně tvrdý zásah utrpěl Amazon, jehož akcie klesly hned po zveřejnění výsledků o 12 procent, jelikož nejpomalejší růst e-commerce byznysu za poslední tři roky v kombinaci s obřími kapitálovými výdaji vedl k masivnímu propadu volného cash flow do záporných 35 miliard dolarů, oproti plusovým 430 milionům před rokem – během následujícího dne se však akcie Amazonu stabilizovaly a k pondělnímu večeru již byly tyto ztráty vykoupeny. Výjimkou zůstal Microsoft, který vykázal silný růst cloudové divize Azure a kladné volné cash flow ve výši 18,6 miliardy dolarů. I u něj však volné cash flow meziročně kleslo přibližně o 27 procent, protože rostly investice do AI infrastruktury. Opravdový otřes pak zažil trh s čipy, kde akcie Intelu po slabém výhledu tržeb kvůli zpomalení prodejů PC zkolabovaly o téměř 29 procent, což je jeho největší propad od roku 1974, přičemž k dnešnímu dni se již ztráta prohloubila na bezmála 35 procent. Negativní výsledky Intelu ovlivnily i další společnosti zaměřené na čipy, jako je Nvidia, která ztratila během jediného dne přes čtyři procenta, nebo společnost AMD, která ztratila téměř 11 procent.

Technologické giganty doplnila ze začátku tohoto týdne aktuálně největší společnost na světě, Apple, která pod vedením nového generálního ředitele Johna Ternuse představila trhům spíše smíšený výhled. Ačkoliv celkové tržby za čtvrté fiskální čtvrtletí vzrostly o 12 procent na 114,5 miliardy dolarů a překonaly očekávání Wall Street, celkové tempo růstu zpomalilo z předchozích 16 procent. Růst táhl především iPhone s tržbami 57,6 miliardy dolarů, tedy meziročním nárůstem o 17 procent, a segment počítačů Mac, který vzrostl o 24 procent. Zklamáním však byly prodeje iPadů a především výsledky na klíčovém trhu v Číně, které navzdory 21procentnímu růstu zaostaly za odhady o více než miliardu dolarů. Investory však nejvíce znervóznila prognóza budoucí ziskovosti – přestože Apple předpovídá pro stěžejní čtvrtý kvartál optimistický růst tržeb mezi sedmi a deseti procenty, varoval před zúžením hrubých marží na 45 až 46 procent. Na vině jsou podobně jako u dalších technologických lídrů rostoucí výdaje na umělou inteligenci, konkrétně náklady spojené s novou digitální asistentkou Siri a vyšší ceny paměťových komponent. Akcie Applu, do nichž se v posledních měsících schovávali investoři před volatilitou AI sektoru a které díky tomu nabraly na tržní hodnotě zhruba bilion dolarů, v reakci na varování ohledně klesajících marží odepsaly po oznámení výsledků zhruba tři procenta.

Zásadní dopad na budoucí tržní sentiment nyní budou mít nadcházející události ve Spojených státech. Hned v úterý míří američtí voliči k urnám, aby v takzvaných „midterms“ rozhodli o budoucím rozložení sil v americkém Kongresu. Mnozí vnímají tyto volby v polovině prezidentského mandátu jako důležité vysvědčení pro dosavadní vládu a jejich výsledek, především to, zda si republikáni udrží kontrolu nad oběma komorami, či zda demokraté na základě průzkumů získají většinu ve Sněmovně reprezentantů, ovlivní nejen schopnost administrativy prosazovat další fiskální stimuly či daňové reformy, ale například i nezávislost centrální banky. Kromě politiky se v pátek pozornost upne na klíčová data z amerického trhu práce za říjen. Po zářijovém výkyvu trh očekává mírné oživení s tvorbou zhruba 65 tisíc nových pracovních míst a mírným poklesem nezaměstnanosti na 4,1 procenta. Podstatný bude meziroční růst mezd, který by měl podle odhadů zůstat na umírněných 3,0 procenta, což by znamenalo už sedmý měsíc v řadě, kdy mzdový růst zaostává za spotřebitelskou inflací. Tento vývoj signalizuje, že by jednotkové náklady práce měly pomáhat stahovat celkovou inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli americké centrální banky.

Napjatá očekávání navíc vzbuzuje i čtvrteční zasedání britské centrální banky, od které ekonomové poměrně sebevědomě očekávají zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,0 procenta, což představuje první takové utažení od srpna 2023. Bankovní rada je pod sílícím tlakem rostoucích nákladů na energie a nečekaně vyšší zářijové inflace na úrovni 3,5 procenta, která překonala její původní odhady. Zatímco v září hlasovali britští centrální bankéři ještě poměrem 6 ku 3 pro stabilitu sazeb, nyní průzkumy naznačují jasnou převahu 7 ku 2 pro jejich zvýšení. Pozornost se tak upře zejména na rétoriku, s jakou guvernér Andrew Bailey rozhodnutí okomentuje. Analytici totiž předpokládají, že se zástupci banky pokusí mírnit příliš agresivní očekávání finančních trhů, které do příštího roku zaceňují tři až čtyři další zvýšení sazeb s cílovou hranicí 4,75 až 5,0 procenta.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Výsledková sezóna technologických gigantů odhalila, že astronomické náklady na budování infrastruktury pro umělou inteligenci začínají výrazně předhánět reálné příjmy z této technologie, což u firem jako Alphabet, Amazon či Meta vede k takzvanému pálení hotovosti. K obavám o návratnost těchto masivních AI investic a z prasknutí případné technologické bubliny se navíc přidává nejistota z blížících se kongresových voleb v USA a eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě. Tato kumulace rizik vytváří na trhu napětí a vrací do hry tradiční ochranu v podobě amerických státních dluhopisů, k nimž se investoři začínají uchylovat jako k bezpečnému přístavu před hrozící hlubší akciovou korekcí. Co by si z toho měl drobný investor odnést? To se dozvíte v novém článku Tomáše Pfeilera na portálu e15.

Graf týdne 📊

Vývoj akcií Intelu v tomto roce připomíná horskou dráhu. Během první poloviny roku se akcie dostaly ze 41 dolarů na 142 dolarů, což znamenalo nárůst o astronomických 242 procent. Následně nastala korekce o téměř 43 procent a pokus Intelu o dosažení nových historických maxim, což se však nepodařilo, a od druhé poloviny září odepsaly akcie zhruba 53 procent. I když vývoj posledních týdnů rozhodně není ideální, tak je Intel stále o 45 procent výše než na začátku roku.

Zdroj: e15

Osobnost týdne 👑

Jane Fraser DBE (*1967) je britsko-americká bankovní manažerka a nositelka Řádu britského impéria. Její akademická cesta začala na prestižní cambridgeské univerzitě, kde získala magisterský titul v oboru ekonomie a akademické vzdělání následně završila titulem MBA na Harvard Business School. Do světa financí vstoupila koncem osmdesátých let, kdy nastoupila do londýnské pobočky investiční banky Goldman Sachs na oddělení fúzí a akvizic. Po následné štaci v makléřské společnosti Asesores Bursátiles v Madridu se klíčovým pro její další rozvoj stalo desetileté působení v globální poradenské společnosti McKinsey & Company. Zde se zaměřovala na finanční sektor, korporátní strategii a díky svému analytickému talentu se vypracovala až na pozici partnerky.

Zásadní zlom v její kariéře nastal v roce 2004, kdy přešla do Citigroup, původně na pozici v divizi korporátního a investičního bankovnictví. Fraser rychle prokázala své schopnosti krizové manažerky, kdy během globální finanční krize v roce 2008 hrála zásadní roli při strategické restrukturalizaci a stabilizaci banky. V průběhu let prošla v Citi snad všemi klíčovými patry, od vedení globální strategie přes pozici šéfky privátního bankovnictví až po řízení amerického spotřebitelského bankovnictví a hypoték. Výraznou stopu zanechala také jako generální ředitelka pro Latinskou Ameriku, kde úspěšně optimalizovala tamní operace.

V roce 2019 byla jmenována prezidentkou celé skupiny Citigroup, čímž se stala přirozenou nástupkyní na nejvyšší post, který oficiálně převzala v březnu 2021. Její nástup do funkce generální ředitelky prolomil jeden z nejodolnějších skleněných stropů v americkém korporátním světě. Pod jejím vedením nyní Citigroup prochází jednou z nejrozsáhlejších transformací ve své historii. Fraser se zaměřuje na radikální zjednodušení složité organizační struktury, odprodej méně ziskových spotřebitelských divizí na mezinárodních trzích a masivní posílení strategických oblastí, jako je wealth management a institucionální služby pro korporátní klientelu. Od října minulého roku se navíc Fraser stala také předsedkyní představenstva Citigroup.

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka