Ústavní soud zrušil restituční tečku. Stát musí nadále poskytovat náhradní pozemky
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Český stát ani po téměř třiceti letech od pádu komunismu nedokázal odčinit následky křivdy, kterou na desítkách tisíc sedláků spáchali komunisté po nástupu k moci v minulém století. Naopak, podle dva roky staré novely zákona o půdě hrozilo spáchání křivdy nové, nikoli nepodobné té z roku 1948.
Takzvaná restituční tečka měla 1. července ukončit vydávání náhradních pozemků za původně zabavené. Restituentům, kteří se zatím nedočkali spravedlnosti, by nadále byla přiznávána jen finanční náhrada, jejíž celková výše by se vypočítávala v cenách půdy z roku 1991. „I kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod,“ stojí v odůvodnění jednomyslného verdiktu, kterým Ústavní soud zrušil restituční tečku.
Při znárodňování v roce 1948 množství rodin přišlo o majetek ze dne na den. Mnozí původní majitelé půdy se náhrady nedožili a dodnes na ni čekají jejich potomci. Na vyřízení stále čeká přes padesát tisíc žádostí o náhradu za vyvlastněné pozemky. Nejhorší situace je v Praze, Středočeském a v Jihomoravském kraji.
Zrušení novely zákona o půdě schválené v roce 2016 navrhlo osmnáct senátorů, jednal za ně Tomáš Grulich (ODS). „Novela zákona o půdě představuje jen snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat,“ napsali tehdy senátoři, kteří se obraceli na Ústavní soud s tím, že restituční tečka by jen vytvořila novou nerovnost mezi žadateli o náhradu.
Ústavní soudci jim dali za pravdu. Podle nich by restituční tečka byla namístě, pokud by stát už neměl náhradní pozemky. To se ale podle soudců neprokázalo. „Jelikož Ústavní soud nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky, musí konstatovat, že se nepodařilo prokázat, že napadená právní úprava sleduje legitimní cíl,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
