Rusnok o bytech OKD: Netradiční doba si žádá netradiční řešení

V RPG Byty, která spravuje 44 tisíc bytů na Ostravsku, má rozhodující vlastnický podíl skupina BXR vlastněná z poloviny podnikatelem Zdeňkem Bakalou. BXR je také majoritní vlastník firmy New World Resources (NWR), které patří OKD.

Zeman v úterý navrhl, aby financování těžby prostřednictvím bývalých bytů OKD udrželo Paskov v provozu do roku 2016. Objevily se ale pochybnosti, zda je proveditelný. RPG Byty totiž podle privatizační smlouvy nesmí bytový fond prodat, aniž by dříve nabídla byty k prodeji nájemníkům za zvýhodněnou cenu. Firma navíc ručí svým bytovým fondem za desetimiliardovou půjčku, kterou si u investorů vzala letos na jaře.

Rusnok vítá prezidentovu iniciativu

„Odmítám takové argumentace, že nelze na ty byty sahat, protože privatizační smlouva k něčemu zavazuje,“ prohlásil dnes Rusnok. „Je zvláštní, že nikomu nevadilo, když pan Bakala si na ty byty půjčil 400 milionů eur. Je zajímavé, že tam to zatížení nikomu nevadilo a nikdo nekomentoval, že smlouva privatizační říká, že byty mohou být maximálně vráceny původnímu vlastníkovi, tedy státu, případně prodány nájemníkům,“ dodal.

Rusnok také prohlásil, že vláda vítá úsilí vedení OKD o restrukturalizaci. „My ovšem vítáme také i iniciativu pana prezidenta a jeho návrhy, které se někomu mohou zdát originální. Ale ta doba je netradiční a vyžaduje netradiční řešení,“ řekl.

Vláda láká na Ostravsko investory

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala po jednání vlády řekl, že nadále bude pokračovat práce štábu, který se zabývá problémy Moravskoslezského kraje. Podle Ciencialy se také plánují schůzky s vlastníky velkých zaměstnavatelů v regionu, jako jsou těžební společnost OKD a hutní podniky ArcelorMittal a Evraz.

Cienciala dále uvedl, že vláda pracuje na přivedení strategických investorů do Moravskoslezského kraje. S poukazem na obchodní tajemství ale odmítl prozradit, s kým kabinet jedná. Zdůraznil nicméně, že stát počítá i s dalším fungováním současných firem. Cienciala od nich očekává, že projdou restrukturalizací a přijmou opatření, která zajistí jejich stabilitu do budoucna.

NWR minulý týden oznámila, že hodlá ke konci roku 2014 uzavřít Důl Paskov, kde pracují asi 3000 lidí. Náklady na těžbu uhlí na dole převyšují tržní ceny suroviny. K delšímu provozování dolu je společnost ochotná jen v případě, že se stát nebo kraj bude na takzvané sociální těžbě finančně podílet. Roční provozní ztráta Paskova činí podle NWR 1,5 miliardy korun.