Český výrobce lokomotiv vybral zatáčku a už nepropouští. Těží z překvapivého obratu nejen v Německu
- Česká firma CZ Loko druhý rok po sobě zaznamenala pokles tržeb, tentokrát na 3,7 miliardy korun.
Poptávka po dieselových lokomotivách prý ale roste, firma proto vyhlíží jeden ze svých nejúspěšnějších roků.
Nákladní železnici v Evropě tlačí dolů drahá elektřina a slabší průmysl, převezené zboží meziročně kleslo o dvě procenta.
Tři dekády stabilně rostl a vypracoval se mezi největší výrobce posunovacích lokomotiv v Evropě, který má ambici konkurovat nesrovnatelně větším gigantům Alstomu, Siemensu či Stadleru. Krize nákladní železniční dopravy, kterou pociťují výrobci i dopravci napříč kontinentem, však postihla i CZ Loko.
Podniku z České Třebové v posledním uzavřeném finančním roce, který skončil letos v březnu, tak podruhé za sebou klesly tržby, tentokrát na 3,7 miliardy korun. Zisk se snížil z 96 na 88 milionů, vyplývá z výroční zprávy.
Zatímco v uplynulém roce se podnik zmenšil o sedm desítek zaměstnanců na pět stovek a převážně se loučil s dělnickými profesemi, nově už žádná úsporná opatření neplánuje. Od zákazníků totiž dostává nové objednávky a vyhlíží rekordní rok.
Dekarbonizace vs. dieselové lokomotivy
„Západní Evropa si začíná uvědomovat, že by absolutní Green Deal znamenal cestu do pekla, zničil by průmysl. Nově nám díky tomu přibývá poptávek i po čistě dieselem poháněných lokomotivách. Až jsem z toho sám překvapen, dokonce i z Německa nám chodí takové poptávky,“ říká zakladatel a spolumajitel firmy Josef Bárta.
Železnice měla být jedním z pilířů dekarbonizace evropské dopravy. Nahrazování dieselu bateriemi nebo elektrifikací tratí však patrně potrvá déle, než se předpokládalo.
CZ Loko například nedávno vyhrálo zakázku pro polského státního dopravce PKP Intercity. Během čtyř let mu dodá 18 nových čistě dieselových posunovacích lokomotiv typu EffiShunter 1000. PKP uvedl, že nabídka české společnosti v hodnotě 64 milionů eur byla nejvýhodnější, současným kurzem by odpovídala více než 1,5 miliardě korun.
I díky této zakázce letos skupina cílí na obrat kolem pěti miliard a zisk asi 170 milionů, tvrdí Bárta s tím, že podnik vyhlíží jeden ze svých nejúspěšnějších roků. Významnou roli hrají i lukrativnější objednávky stran západoevropských zákazníků.
„Roste zájem o různé konfigurace pohonu. Žádaný je jak diesel, tak diesel v kombinaci s elektřinou z troleje. Připravujeme se ale i na čistě zelené lokomotivy, které pohánějí baterie a elektřina z trolejí. O dodávku takových například nyní soutěžíme v tendru pro švýcarské státní dráhy. Během měsíce bychom měli být chytřejší,“ dodává Bárta.
Úspěch na zahraničních trzích je pro firmu stěžejní. Dvě třetiny loňských tržeb zaplatili zákazníci z Evropy, nejčastěji ti ze Švédska, Slovenska a Itálie.
Ceny energií kosí průmysl i železnici
Historicky CZ Loko vyrobilo přes 1400 lokomotiv, více než pět stovek zamířilo na export. Potíže evropského průmyslu však srazily dolů poptávku po nových „mašinách“. Potíže hlásí doly i železárny. Většina nákladních železničních dopravců proto čelí hluboké krizi.
Ubývá uhlí k převozu, cena trakční elektřiny výrazně zdražila, konkurenční kamionoví dopravci tak vycházejí pro řadu zákazníků levněji. Například nákladní divize Českých drah ČD Cargo šrotovala stovky vagonů a lokomotiv a omezila nákupy nových.
Řečí čísel: za celý loňský rok dopravci převezli po železnicích v EU 368 miliard tunových kilometrů, dvouprocentní pokles byl zároveň čtvrtým meziročním propadem v řadě. V šestnácti zemích nákladů ubývalo, v osmi přibývalo. Nejvíce se od využívání kolejí odklonilo trio Irsko (minus 35 procent), Lotyšsko (minus 19 procent) a Estonsko (minus 17 procent).
Opačný trend v řádu vyšších jednotek procent naopak vykázaly státy Řecko, Portugalsko a Francie. Česko pokleslo o pět procent, loni se zde vozilo v přepočtu necelých osm tun na osobu, vychází z dat Eurostatu.
