Hromadné propouštění a šrotování flotily zafungovalo. Management Českých drah se přesto děsí burzy

Odklon od uhlí, drahá elektřina a těžce zkoušený evropský průmysl. To je Bermudský trojúhelník, v němž topí řada evropských nákladních železničních dopravců mnohamiliardové ztráty. Výjimkou nebyla ani nákladní divize Českých drah. Před pandemií covidu-19 ČD Cargo stabilně vydělávalo i přes miliardu korun ročně.

Po roce 2020 se ale začal jeho byznys model postupně rozpadat. Eroze vyvrcholila loni, když byl dopravce donucen k rozsáhlé restrukturalizaci. Propustil na 1400 zaměstnanců, sešrotoval přes 1300 vagonů a 50 lokomotiv. I kvůli vyplacení 300 milionů na odstupném a účetnímu odpisu hodnoty majetku tak loni masivně prodělal přes 3,8 miliardy korun. Razantní úsporná opatření letos přinesla první dílčí výsledek. Cargo se vrátilo k zisku, v první půlce roku vydělalo více než 300 milionů.

„Převezli jsme 26 milionů tun nákladů, což je sice meziročně o tunu méně, ale o čtyři tuny nad naším plánem, od něhož se odvíjejí úsporná opatření. Tím pádem nemáme v plánu žádné další masivní rušení míst ani propouštění,“ říká pro e15 ředitel společnosti Radim Ječný.

Ve stávající velikosti – to znamená asi 4600 zaměstnanců, sedmnáct tisíc vagonů a sedm set lokomotiv – podle něj podnik může Českým drahám stabilně vydělávat. „Zisk za celý letošní rok by pravděpodobně měl přesáhnout půlmiliardovou hranici, odhadovat je ale v dnešní době nejen hormuzských krizí složité. Pokud by trakční elektřina dramaticky zdražila, mohla by nám celý zisk zlikvidovat,“ přiznává velké obavy Ječný.

Ředitel ČD Cargo Radim Ječný. | Zdroj: e15 Michaela Szkanderová

Právě prudce zdražující elektřina na evropských burzách straší nejen dopravce na železnici, ale také jejich klíčové zákazníky – evropský průmysl. Elektřinu nakupuje Správa železnic a poté ji poskytuje dopravcům. Za většinu energie platí předem zafixovanou částku. Spotovou cenu, tedy tu aktuální tržní, platí letos a v minulých dvou letech asi za 20 až 30 procent odebrané energie.

A právě spotová cena se v současnosti prudce zvyšuje – zatímco v červnu vyšla megawatthodina na zhruba 2600 korun, v září průměr vyšplhal orientačně na 3700 korun.

„Kvůli dramatickému vývoji máme v pátek ráno mimořádnou poradu,“ říká Oldřich Sládek, člen expertní skupiny pro nákup trakční energie. „Na posledním zasedání jsme se dohodli, že Správa železnic začne urychleně nakupovat energii už pro rok 2028. Ceny pro něj jsou stále mnohem nižší, jsou ještě pod hranicí sto eur (zhruba 2400 korun – pozn. aut.),“ dodává Sládek, prezident Sdružení železničních nákladních dopravců.

České dráhy a drahá elektřina

Cena za elektřinu, kterou budou dopravci platit v příštích letech, se tak bude odvíjet od průměru cen, za něž si Správa železnic pořizuje energii už nyní. Postupuje tak proto, aby se vyhnula skokovému zdražení.

„Stojíme a padáme s kondicí evropského průmyslu. Nikdo nečekal, že kvůli krizi v Hormuzu poroste efektivita výroby elektřiny z uhlí, i díky tomu jsme nad byznys plánem, to je ale jen krátkodobý efekt. Proto se zaměřujeme například na převoz baterií pro autoprůmysl nebo bateriových úložišť. Daří se nám u zákazníků ze stavebnictví, jelikož se připravuje spousta velkých akcí, třeba probíhá rekonstrukce středového pásu na dálnici D8. Veškerá vytěžená zemina a nový štěrk putují přes železnici,“ popisuje Ječný.

Drahá elektřina a propad zakázek z přepravovaného uhlí dusí nákladní dopravce napříč kontinentem. Snaží se proto nalézt nové typy zakázek. Třeba německé DB Cargo, největší evropský nákladní dopravce, usiluje o přepravu zkapalněného oxidu uhličitého.

Některé továrny totiž kalkulují s postupem, kdy by vypouštěný skleníkový plyn zachycovaly ještě předtím, než by opustil jejich komín. Ve zkapalněné verzi by ho dopravce ve speciálním vagonu odvezl na patřičné místo. Například do přístavu, odkud by náklad putoval v konečné fázi až pod mořské dno. Miliardové investice míří tímto směrem i podnik ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka.