Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. „Trump uvrhl region do chaosu svými ‚iluzorními sny‘ a nyní se obává dalších ztrát v řadách amerických sil,“ dodal Larídžání, který byl rovněž poradcem Chameneího.
Americké a izraelské údery na Írán způsobily největší dopravní chaos od pandemie covidu, píše list The Guardian. Velká letiště na Arabském poloostrově, včetně letiště v Dubaji, které je nejrušnějším mezinárodním uzlem na světě, jsou již třetím dnem mimo provoz. Tak dlouhé uzavření vzdušného prostoru, včetně uzavření tří hlavních tranzitních uzlů v Perském zálivu, je podle listu bezprecedentní.
Premiér Andrej Babiš očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Podobu neupřesnil, záleží na návrhu ministerstva vnitra. V pondělí se přesune 79 Čechů z Izraele do Egypta, do vlasti by měli odletět v úterý, řekl premiér Babiš. Do ománského Muscatu by měla letět tři letadla Smartwings. Cestovky tvrdí, že o uvízlé turisty bude postaráno.
Slovenský premiér Robert Fico přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke společnému jednání o ukrajinsko-slovenské spolupráci. Na rozdíl od Zelenského, který navrhl schůzku na Ukrajině, by však Fico dal přednost jednání na území Evropské unie. Fico to uvedl v prohlášení po telefonátu se Zelenským.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes v důsledku americko-izraelských útoků na Írán vzrostla o více než čtvrtinu a překročila hranici 40 eur (zhruba 970 Kč) za megawatthodinu (MWh). Panují obavy z dlouhodobějšího narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), informují tiskové agentury.
Provoz metra na lince C mezi stanicemi Florenc a Pražského povstání stojí. Ve stanici Hlavní nádraží skočil člověk před jedoucí soupravu, svým zraněním na místě podlehl, řekl pražský policejní mluvčí Jan Daněk.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.
Česko čeká slunečný týden bez srážek, denní teploty mohou vystoupat až k 16 stupňům Celsia. Noční teploty se ale budou držet kolem nuly. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Některé nemocnice si chtějí samy vyrábět radioaktivní léky a látky pro diagnostiku, takzvaná radiofarmaka. Pro to by ale podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) byla potřeba změna legislativy. Její případné úpravy se budou v pondělí odpoledne projednávat na jednání, které svolal premiér Andrej Babiš (ANO) na úřad vlády.
KOMENTÁŘ: Zastavíte na červenou a během pár vteřin se ocitnete v tichém vyjednávání, na které vás nepřipravil žádný kurz komunikace. Muž se stěrkou rozhodl, že jste zákazník, a vy řešíte jediné: kolik stojí klidné svědomí.
Debata o plošné regulaci mobilních telefonů ve školách v Česku sílí. Zatímco většina evropských zemí v posledních dvou letech přistoupila k omezením, Česká republika ponechává rozhodnutí na jednotlivých ředitelích. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty by ale měl převzít iniciativu stát. „Já nebudu používat slovo zákaz, já budu používat slovo regulace,“ říká.
Bývalý předseda vlády a ODS Petr Fiala se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vrací ke svému vládnutí a reaguje na otázky, zda se na svou prohru s Andrejem Babišem (ANO) nedívá růžovými brýlemi. Fiala totiž tvrdí, že jím vedená koalice neprohrála až tak moc. Zároveň popisuje, jak vidí vládnutí Babiše v prvních týdnech roku 2026, a vysvětluje, jak se podle něj Babiš poučil i v čem je teď nebezpečnější.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Tento týden uplynulo deset let od chvíle, kdy byl uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř v Jihoafrické republice odsouzen k 35 letům za mřížemi. Jeho život na jihu kontinentu připomínal akční film. Unikl zde i propracovanému pokusu o vraždu.
Vojenské zpravodajství a pražský generální štáb sleduje eskalaci konfliktu na Blízkém východě ve velkém detailu. Především kvůli českým vojákům, kteří nyní v oblasti působí. Hlavně jde o skupinu příslušníků ozbrojených sil pod vedením topografa Libora Mašlaně pracujících v pozorovatelské misi MFO. Jeho jednotku současné boje zastihly na Sinajském poloostrově.
Ministerstvo obrany řízené Jaromírem Zůnou (za SPD) nedoporučilo náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi účast v nedělním diskusním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Důvodem měla být četnost Řehkova vystupování v médiích, sdělil divákům Moravec. Řehka měsíc potvrzenou účast nakonec zrušil. Nahradil ho poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
Smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího předcházely měsíce sledování a sběru zpravodajských informací. Americká agentura CIA podle zdrojů deníku New York Times detailně mapovala jeho pohyb i návyky. Odhalení výjimečného setkání íránské špičky v Teheránu vytvořilo příležitost, kterou Washington a Jeruzalém vyhodnotily jako unikátní šanci k zásahu.
Sexting už není doménou pouze dospívajících a mladých dospělých. Podle odborníků se vytváření a posílání podobného obsahu stále více přesouvá k mladším ročníkům. Výjimkou nejsou ani děti na prvním stupni základní školy.
Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po sobotních americko-izraelských úderech na Írán z velké části zastavila. Podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna, jíž při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy, „prakticky uzavřena“. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
