


Vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa či Itálie uvítali plné otevření Hormuzského průlivu. Řekli to v pátek na tiskové konferenci po jednání států ochotných se podílet na mírové misi v této úžině. Francouzský prezident Emmanuel Macron konání operace zároveň potvrdil. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vyzvala Írán, aby upustil od plánů vybírat poplatky za proplutí průlivem.

Podle britského premiéra Keira Starmera se mírová mise uskuteční pod vedením Francie a Británie, až to podmínky dovolí. Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že mírové snažení v průlivu začne, až v regionu ustanou boje. Německo se podle kancléře Friedricha Merze zapojí do vojenského plánování a kancléř zároveň vyzval další země, aby se k této snaze přidaly.
„Půjde o čistě mírovou a obrannou misi, jejímž cílem bude zajistit bezpečí lodní dopravy a podpořit proces odminovávání,“ vysvětlil Starmer. Podle něj již desítky zemí nabídly v této věci svou pomoc. Merz dodal, že by na misi uvítal účast Spojených států.
Macron řekl, že Francie by v rámci mise mohla využít část námořních sil, která je v současné době nasazena ve Středomoří a v Rudém moři. Meloniová řekla, že Řím je připraven poskytnout pro misi minolovky, tedy lodě určené k odstraňování min. O možnosti nasazení minolovek hovořil před jednáním v Paříži také Merz. Británie podle agentury AP uvažuje o poskytnutí speciálních dronů určených pro hledání min.
Americký prezident Donald Trump ale na své síti Truth Social v souvislosti s Hormuzským průlivem opět kritizoval své evropské spojence v Severoatlantické alianci. „Teď, když je situace kolem Hormuzského průlivu u konce, zavolali mi z NATO s otázkou, jestli nepotřebuji pomoct. Řekl jsem jim, ať se do toho nepletou,“ napsal s tím, že aliance byla k ničemu, když ji potřeboval.
Otevření průlivu oznámil na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Přiblížil, že jde o krok v souladu s uzavřením příměří v Libanonu a že otevření námořní trasy bude platit po dobu jeho trvání.
Starmer prohlásil, že evropští představitelé vítají zprávu o plném otevření Hormuzského průlivu, dodal však, že musí jít o dlouhodobé a funkční řešení, napsala BBC.
Merz v reakci poznamenal, že Německo podporuje probíhající snahy o dosažení „rychlé diplomatické dohody“ mezi USA a Íránem. Meloniová doplnila, že otevření průlivu je základním principem mezinárodního práva, který platí i pro „všechny ostatní průlivy nebo plavební kanály“.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s poukazem na mezinárodní právo vyzvala Írán, aby upustil od všech plánů vybírat poplatky za proplutí Hormuzským průlivem a nechal tranzit otevřený všem.
„Podle mezinárodního práva musí zůstat průchod vodními cestami, jako je Hormuzský průliv, otevřený a bezplatný,“ napsala Kallasová na síti X a dodala, že to dali evropští lídři jasně najevo v páteční výzvě ke znovuotevření průlivu.
Kallasová zdůraznila, že jakýkoli systém placení za průchod představuje nebezpečný precedens pro globální námořní trasy a Írán musí opustit jakýkoli plán na výběr poplatků za tranzit. Šéfka unijní diplomacie rovněž ujistila, že Evropa sehraje svou roli při obnovení volného toku energie a obchodu, jakmile se konflikt uklidní.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek v jiném příspěvku na X sdělila, že Evropská unie by mohla k zajištění bezpečného tranzitu Hormuzským průlivem přispět sdílením satelitních dat. Také ona zmínila možnost posílení mise Aspides.
Hormuzský průliv, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), uzavřel Írán v reakci na americko-izraelské údery na konci února. Znovuotevření průlivu bylo jednou z podmínek amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení konfliktu.



Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.