Za první den blokády íránských přístavů neproplula jediná loď, oznámili Američané

Akcie ve Spojených státech dnes posílily. Náladu na trhu zlepšily obnovené naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě. Trh podpořily i příznivé výsledky hospodaření bank a údaje o inflaci.

zprávy ze středy 15. dubna

Odpolední jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo pozitivní. Podle médií to tvrdí zúčastněné strany. Jednalo se o první setkání na podobné úrovni za více než 30 let. Přítomni byli velvyslanci obou zemí i americký ministr zahraničí Marco Rubio, připomínají agentury. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že se strany dohodly na zahájení přímých rozhovorů. Izrael nyní okupuje část jižního Libanonu, což odůvodňuje útoky šíitského hnutí Hizballáh a svou bezpečností. Libanon toto narušení své suverenity odmítá.

"Všechny strany se dohodly zahájit přímá jednání," uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Během jednání Spojené státy vyjádřily podporu Izraeli, který má podle nich právo se bránit před útoky Hizballáhu, a také libanonské vládě a její snaze "obnovit monopol síly a ukončit nadměrný vliv Íránu". Podle Washingtonu bylo jednání produktivní.

Za prvních 24 hodin se přes americkou blokádu íránských přístavů nedostalo žádné plavidlo, oznámilo dnes oblastní velení americké armády CENTCOM. Blokáda ze strany Spojených států byla ohlášena po nezdaru jednání mezi USA a Íránem. Obě země spolu vedou válku od 28. února, kdy Spojené státy společně s Izraelem na Írán zaútočily.

Podle prohlášení amerického velení zveřejněného na síti X se do operace zapojilo více než 10 000 vojáků za pomoci více než tuctu válečných lodí a několika desítek letadel. Z prohlášení vyplývá, že americké jednotky dosud zastavily šest obchodních lodí, které nasměrovaly zpět do íránských přístavišť.

"Blokáda je uplatňována nestranně vůči plavidlům všech států, která vplouvají do íránských přístavů a pobřežních vod nebo z nich vyplouvají, a to včetně všech íránských přístavů v Perském i Ománském zálivu," uvádí CENTCOM a dodává, že americké jednotky zajišťují svobodu plavby pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem do a z přístavů mimo Írán.

Britská ministryně financí Rachel Reevesová pokládá za pošetilost a důvod k frustraci to, že Spojené státy podle ní vstupovaly do války s Íránem bez jasných cílů i bez plánu na to, jak se z konfliktu vymanit. Reevesová to řekla v rozhovoru s bulvárním listem Daily Mirror, který dnes zveřejnil jeho web, zejména v souvislosti s dopadem vyšších cen energií v důsledku války na britské domácnosti.

"Toto je válka, kterou jsme nezačali. Je to válka, kterou jsme nechtěli. Cítím velkou frustraci a vztek nad tím, že Spojené státy do této války vstoupily bez jasného plánu na její ukončení, bez jasné představy, čeho chtějí dosáhnout," řekla Reevesová listu. "Výsledkem je zablokovaný Hormuzský průliv," dodala.

"Žádný rozumný člověk samozřejmě není příznivcem íránského režimu, ale zahájit konflikt, aniž by bylo jasné, jaké jsou jeho cíle a jak se z něj dostaneme, to považuji za pošetilost, která dopadá na rodiny nejen tady v Británii, ale i na rodiny v USA a na celém světě," řekla ministryně financí. "Nemyslím si, že to bylo správné rozhodnutí. Zato Keir Starmer (...) se rozhodl naprosto správně, že nás drží mimo tento konflikt," dodala.

Spojené státy na mírových jednáních v Pákistánu minulý víkend požádaly Írán, aby pozastavil obohacování uranu na 20 let, píší americká média s odvoláním na zdroje zasvěcené do rozhovorů. Washington tak zmírnil své nároky, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). USA dříve požadovaly, aby se Írán trvale vzdal práva na obohacování uranu a spoléhal se na dovoz tohoto materiálu ze zahraničí, připomíná list. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje záměr zajistit, aby Teherán nikdy nemohl získat jadernou zbraň.

Dvacetileté moratorium na obohacování uranu by bylo spojeno s uvolněním sankcí uvalených na Írán, sdělil WSJ jeden ze zdrojů. Zásadní otázkou podle listu zůstává, zda by Írán mohl po uplynutí dvou desetiletí obohacovat uran v neomezené míře, či zda by přetrvávalo nějaké omezení.

Íránští vyjednávači v odpovědi opětovně navrhli pozastavení íránské jaderné aktivity na pět let, píše deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva vysoce postavené íránské představitele a jednoho amerického činitele. Íránci podobný návrh předložili už v únoru na jednání v Ženevě. Trump několik dní po těchto jednáních nařídil vojenské útoky na Írán.

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě. Informují o tom dnes agentury Bloomberg a Reuters, které se odvolávají na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.

Aerolinky chtějí, aby EU zrušila některé daně v letecké dopravě, monitorovala dostupnost leteckého paliva a poskytla úlevy těm leteckým společnostem, které přepravují přebytečné palivo. Požadují také, aby Brusel v unii povolil dovoz a používání leteckého paliva typu A, které se používá převážně ve Spojených státech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo kvůli situaci na Blízkém východě minulý týden připravovat krizový plán hospodářské odolnosti ČR. Připravuje strategické scénáře pro případ, kdyby hrozil nedostatek energií či další cenová eskalace. Na konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie to dnes řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

„Situace na Blízkém východě se nevyvíjí dobře, konflikt není ukončen. I kdyby byl ukončen, dopady budou horší, než se předpokládalo,“ uvedl Havlíček. Evropská unie se podle něj nyní chová benevolentněji, nevnímá tolik rizika, jako například Velká Británie. „Musíme připravovat strategické scénáře. Reagujeme na všechno, co může nastat. Budeme připraveni na to, kdyby byl nedostatek energií, jakým způsobem stimulovat průmysl, posílit exporty, připravené dopady na rozpočet nebo na trh práce,“ dodal.

Vyjednávací týmy ze Spojených států a Íránu by se mohly koncem tohoto týdne vrátit do pákistánského Islámábádu k mírovým rozhovorům. S odvoláním na zdroje blízké jednáním o tom dnes informovala agentura Reuters.

Jeden ze zdrojů uvedl, že datum zatím není jasné, ale obě země by se mohly k jednacímu stolu vrátit již koncem tohoto týdne. „Konkrétní datum nebylo stanoveno, delegace si nechávají volno od pátku do neděle,“ sdělil agentuře Reuters vysoce postavený íránský zdroj.

Také oficiální činitel íránského velvyslanectví v Pákistánu agentuře Reuters potvrdil, že další kolo rozhovorů mezi USA a Íránem by se mohlo konat koncem tohoto nebo počátkem příštího týdne.

„Oslovili jsme Írán a dostali jsme pozitivní odpověď, že by byli otevření druhému kolu rozhovorů,“ uvedl oficiální představitel pákistánské vlády. Pákistánské ministerstvo zahraničí, armáda ani úřad premiéra zatím nereagovaly na žádost agentury Reuters o vyjádření, stejně jako úřad amerického prezidenta.

Doprava ropy a plynu Hormuzským průlivem začátkem dubna klesla na 3,8 milionu barelů denně z 20 milionů barelů denně před válkou, uvedla agentura IEA.

Globální poptávka po ropě letos klesne o 80 tisíc barelů denně. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). V důsledku války na Blízkém východě IEA výrazně přehodnotila dosavadní prognózu, v níž počítala s meziročním nárůstem, a to o 640 tisíc barelů denně. Kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu se touto vodní cestou začátkem dubna přepravilo 3,8 milionu barelů ropy a ropných produktů denně, před válkou to bylo více než 20 milionů barelů denně.

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, dnes navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku blokády tohoto strategického námořního bodu.

Na tanker a jeho majitele společnost Shanghai Xuanrun Shipping uvalily Spojené státy sankce za obchodování s Íránem. Rich Starry je tanker střední velikosti, který by měl na palubě vézt asi 250 tisíc barelů metanolu. Náklad podle údajů o námořní dopravě naložil ve Spojených arabských emirátech. Tanker je v čínském vlastnictví a má na palubě čínskou posádku.

Dnes do průlivu podle údajů LSEG zamířil i další tanker Murlikishan, na který se také vztahují americké sankce. Podle údajů společnosti Kpler by měl 16. dubna naložit v Iráku topný olej. Plavidlo, dříve známé jako MKA, přepravovalo ruskou a íránskou ropu.

Důvody amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro útok na Írán jsou absurdní, důkazem toho je, že íránský jaderný program zničen nebyl. Řekla to mluvčí jedné z oblastních rad na severu Izraele. Naopak Sarit Zehaviová, šéfka výzkumného a vzdělávacího střediska, je přesvědčená, že USA a Izrael udělaly to nejlepší, co mohly, protože Írán před zahájením americko-izraelských útoků 28. února představoval pro Izrael velikou hrozbu.

„Poté co jsme loni v červnu bombardovali Írán, rozhodlo se tamní vedení urychlit vývoj svého jaderného programu,“ řekla ČTK Zehaviová, která žije jen devět kilometrů od hranice s Libanonem.

Izraelská armáda už loni v červnu letecky útočila na Írán se zdůvodněním, že chce zničit jeho jaderný a raketový program. I tehdy Teherán v odvetě ostřeloval Izrael a válka skončila po necelých dvou týdnech poté, co i Spojené státy jednorázově bombardovaly íránské jaderné provozy.

Zehaviová nicméně připustila, že kvůli bombardování íránského území zřejmě tamní režim nepadne. „Hodně záleží na íránském lidu,“ uvedla. „Íránci byli masakrováni svou vládou a čekali pomoc,“ uvedla s odkazem na protivládní demonstrace v Íránu na přelomu loňského a letošního roku, které íránské bezpečnostní složky brutálně potlačily.

Spojené státy v rozhovorech s Íránem dosáhly značného pokroku. V rozhovoru se stanicí Fox News to v noci na dnešek prohlásil americký viceprezident J. D. Vance, který jednání v pákistánské metropoli Islámábádu za americkou stranu vedl. Rozhovory skončily v neděli bez dohody, podle Vanceho je nyní na Teheránu, aby jednal.

Vance rovněž řekl, že USA očekávají, že Írán učiní pokrok v otevření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro vývoz ropy a zemního plynu ze států Perského zálivu. Viceprezident zároveň varoval, že pokud tak Teherán neučiní, rozhovory se změní.

„Opravdu si myslím, že míč je na íránské straně hřiště, protože jsme na stůl položili opravdu hodně. Také jsme zcela vyjasnili naše hranice,“ citoval Reuters Vanceho.

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) chce v Izraeli jednat mimo jiné o spolupráci firem obou zemí v obranném průmyslu. Dalším tématem bude například česká účast na proměně Pásma Gazy. Ministr to řekl médiím v Praze dnes večer před odletem. V úterý bude Macinka jednat se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem.

Šéf hnutí Hizballáh Naím Kásim dnes vyzval libanonskou vládu, aby zrušila přímá mírová jednání s Izraelem plánovaná na úterý ve Washingtonu. Lídr proíránské militantní organizace označil rozhovory za kapitulaci, napsala agentura AFP. Zástupci Libanonu a Izraele se mají sejít s cílem ukončit dlouhodobý konflikt, který nabral na síle v březnu po začátku americko-izraelských útoků na Írán. Izraelskou podmínkou k míru je přitom úplné odzbrojení Hizballáhu.

„Toto jednání znamená podrobení se a kapitulaci,“ citovala AFP vyjádření, v němž Kásim odmítl rozhovory s Izraelem. Aby mohl Libanon vyjednávat, potřebuje nejprve shodu uvnitř země, která zatím nenastala, doplnil Kásim.

Vpodvečer americký prezident Donald Trump uvedl, že blokáda začala. V neděli podle něj Hormuzským průlivem proplulo 34 lodí, což je podle prezidenta nejvíc od „bláhového“ uzavření trasy Íránem. Před konfliktem, který začal 28. února americko-izraelskými údery na Írán, touto úžinou klíčovou pro světovou přepravu ropy proplouvalo téměř 140 lodí denně.

Trump rovněž podle agentury Reuters navzdory neúspěšným sobotním jednáním s Íránci v Pákistánu uvedl, že Írán dohodu uzavřít chce, ale že Washington nedopustí, aby Teherán získal jaderné zbraně. Írán dlouhodobě ujišťuje, že o atomové zbraně neusiluje. Šéf Bílého domu dnes také prohlásil, že se USA „možná zastaví“ na Kubě, až současné napětí s Íránem ustane, napsala agentura Reuters.

Íránský prezident Pezeškján dnes v příspěvku na X uvedl, že jménem Íránu odsuzuje urážku papeže. „Vaše svátosti, papeži Lve XIV., jménem velkého íránského národa odsuzuji urážku Vaší excelence a prohlašuji, že znesvěcení Ježíše (mír s ním), proroka míru a bratrství, je pro každého svobodného člověka nepřijatelné. Přeji Vám, aby Vám Alláh udělil slávu,“ uvedl íránský prezident. Odkazoval tak zřejmě i na umělou inteligencí vytvořený obrázek, který Trump v noci na dnešek sdílel na své sociální síti a na němž byl vyobrazen, jak v bílém rouchu a světlem léčí nemocného.

„Vyzýváme k tomu, aby byl Libanon okamžitě zahrnut do příměří,“ sdělil podle serveru Sky News Starmer poslancům. Na přerušení bojů se v minulém týdnu dohodli zástupci Íránu a Spojených států, Izrael však uvedl, že tato dohoda nezahrnuje jeho konflikt s Hizballáhem, a po oznámení dohody vystupňoval své útoky na cíle na libanonském území.

Krátce poté izraelský premiér Benjamin Netanjahu projevil zájem o přímá jednání s Libanonem, která by se měla uskutečnit v úterý ve Washingtonu. „Diplomacie je správná cesta,“ komentoval nadcházející mírové rozhovory Starmer.

Izraelské bombardování Libanonu je podle britského premiéra nesprávné a mělo by okamžitě přestat. Podle médií to Keir Starmer dnes uvedl v dolní sněmovně britského parlamentu při debatě o situaci na Blízkém východě. Ministerský předseda řekl, že proíránské libanonské hnutí Hizballáh je třeba odzbrojit, prohlásil však, že izraelské údery mají devastující humanitární dopady a vyvolávají v Libanonu krizi.