V jedné ze základních škol v Hradci Králové se ve čtvrtek odpoledne při chemických pokusech na zájmovém kroužku popálily dvě děti a jedna žena. Děti skončily s popáleninami v nemocnici, informovali policisté, hasiči a zdravotničtí záchranáři. Podle hasičů nešlo o výbuch. Požár byl uhašen ještě před jejich příjezdem. Podle policejní mluvčí bylo v místnosti události 14 dětí a dva dospělí.
Brněnská základní škola v Sirotkově ulici podle České školní inspekce (ČŠI) neoprávněně zakázala žákům nosit do školy tepláky nebo trička s výstřihy či odhalující břicho. Inspektoři upozornili, že pravidla oblékání mohou být pouze doporučující, nikoli povinná. Reakce ředitele školy? Bez komentáře.
Žák střední školy v Essenu na západě Německa v pátek pobodal učitelku. Následně ze školy uprchl. Policisté jej po několika hodinách zadrželi, mladík přitom utrpěl střelné zranění, informovala policie na síti X. Zraněná učitelka i útočník jsou v péči lékařů.
Také v Izraeli v pondělí 1. září začal školní rok. Na desítkách škol ale studenti stávkují a požadují, aby vláda uzavřela dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, které tam ozbrojenci drží už skoro dva roky. Informují o tom deník Haarec a server The Times of Israel.
Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství poprvé usedne zhruba 117,9 prvňáků. Nový školní rok přinese i několik legislativních změn.
Jihokorejští zákonodárci dnes schválili zákon, který žákům zakazuje používat mobilní telefony a další chytrá zařízení v době vyučování. Zákaz bude platit od začátku příštího školního roku, což je v Jižní Koreji od března 2026, píše server BBC.
Takovou návštěvu zažije prezidentský zámek v Lánech málokdy. V tomto týdnu do něj zavítalo kolem šesti desítek aktivních mladých lidí z celé země, kteří se snaží dělat něco dobrého pro druhé lidi. Každý z nich řekl prezidentovi Petru Pavlovi a jeho manželce ve stručnosti svůj příběh. A v řadě případů ještě přidal dotazy či své poznámky.
V Česku chybí žáci ve škole častěji, než je běžné v zahraničí. Zameškají zhruba deset procent výuky, u deváťáků je to až 15 procent. Vědec Dominik Dvořák z Univerzity Karlovy upozorňuje, že důvody mohou být hlubší než jen "záškoláctví z lenosti". Na vině může být neřešená šikana, psychické potíže i nedůvěra rodičů ve školní systém. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak problémy odhalit.
Žáci někdy mají pocit, že ve škole nemají žádné slovo. Aby byla škola zábavnější, musí cítit, že mají na výuku také vliv, tvrdí v podcastu projektu Chytré Česko pedagožka a vedoucí pracovní skupiny pro kodex učitele Zuzana Terry. Popisuje také, jak si udržet respekt ve třídě, jak docílit, aby byl vzájemný a žáci učiteli důvěřovali. "Dnešní děti vám respekt nedají zadarmo," říká.
Umělá inteligence začíná pronikat i do škol. "Buď žákem osmé třídy z Pardubic, kterému moc nejde matematika, ale je dobrý ve výtvarné výchově a jazycích, a já ti vysvětlím, co je to Wankelův motor. Ty mi dávej zpětnou vazbu," může vypadat konkrétní využití učiteli. O dalších možnostech zapojení umělé inteligence ve školách i o tom, jak to promění výuku, mluvili hosté debaty projektu Chytré Česko.
Jaroslav Čech prožil dětství v ústavu. Díky stipendiu ze soukromého gymnázia se mu podařilo vystudovat univerzitu v Anglii. Po návratu do Česka chtěl učit děti angličtinu, ale odradila ho výše platu. Dnes doučuje v jazykové škole v Dobříši. Češi podle něj ovládají angličtinu čím dál lépe, problémem ale jsou nekvalifikovaní učitelé. "Může to učit v podstatě kdokoliv, což je problém," říká.
Zbývá poslední týden prázdnin. Hana Košťálová, ředitelka vzdělávacího projektu Pomáháme školám k úspěchu, popisuje, jak by rodiče měli nejlépe tento čas využít, aby připravili prvňáky i starší děti na začátek školního roku. "Nemá už moc cenu dohánět čtení pohádek a zpívání písniček," říká Košťálová. Teď je lepší zaměřit se na vytváření slavnostní atmosféry a pravidelnější režim.
Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích, myslí si tři čtvrtiny žáků základních a středních škol. Oni sami přitom mají pocit, že se vše podstatné dozvědí z internetu, a tradiční média, jako jsou tisk, televize nebo rádio, proto pro ně nejsou důležitá. Nejvíce ale důvěřují veřejnoprávním médiím. Ukázal to průzkum organizace Člověk v tísni.
Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Změnit to chce projekt Den pro školu Nadace České spořitelny. Propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.
Mladík, který je stíhán kvůli zabití učitele středního odborného učiliště v pražské Michli, vraždu podle vyšetřovatelů plánoval. Nejprve chtěl svou oběť upálit, pak se ale rozhodl, že ho usmrtí mačetou, uvádí obžaloba. Studentovi, kterému bylo v době činu 19 let, hrozí až dvacetileté vězení.
Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) rozpoutal debatu mezi odborníky i veřejností, když navrhl, aby výuka ve školách začínala od devíti hodin. Vychází ze zahraničních studií, podle kterých může brzké vstávání u dospívajících vést až k depresím. Oslovení ředitelé škol však s návrhem nesouhlasí. Upozorňují, že například autobusy přijíždějí tak, aby děti seděly na osmou v lavicích.
Jedním z nejdůležitějších úkolů nového ministra školství bude dokončení revize rámcového vzdělávacího programu. Reforma počítá mimo jiné s rozdělením učiva na základní a rozvíjející. "Jádrový obsah budou muset zvládnout všichni, zároveň budou školy žákům povinně nabízet rozvíjející vzdělávací obsah," vysvětluje ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Michal Černý.
Kdo by v mládí netoužil postavit si své vlastní auto? Žáci Středního odborného učiliště strojírenského ve Škodě Auto se mohou každoročně dobrovolně přihlásit do projektu, v rámci kterého společně jedno auto vyrobí. Ze školních dílen vyjel tentokrát Afriq. Má karoserii z Kamiqu, ale pohon všech kol, motor i téměř celý podvozek z Octavie. A k tomu spoustu dílů od Fabie Rally2 evo. Projeli jsme ho.
Čeští učitelé i žáci mohou cítit naštvání z agresivního útoku Ruska na Ukrajinu, mohou mít obavy, že se násilí rozšíří dál, ale zároveň musí zvládnout udržovat dobré vztahy ve třídě, kam třeba chodí školák původem z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Učitelé by podle expertů měli mluvit s dětmi o jejich pocitech a vysvětlit jím, že obavy i zmatek, které cítí, jsou normální.
Česká pobočka UNICEF a agentura STEM/MARK zkoumaly v červenci až září 2021 postoje dětí ve věku 9-17 let. Podle průzkumu polovina malých a dospívajících Čechů míní, že se život v Česku během pandemie zhoršil, dalších jedenáct procent uvádí, že je dokonce mnohem horší. Z ankety také vyplynulo, že nejméně věří politikům, nejvíce rodičům a lékařům. Jen 60 procent uvedlo, že chce zůstat v Česku.
Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Vyplývá to z návrhu think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) ministerstvo návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.
Čtenáři Aktuálně.cz diskutovali s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou o výzvách pro nového ministra školství Petra Gazdíka, o tom, co trápí učitele, žáky či jejich rodiče na současné podobě výuky. Podle Mazancové by hlavními prioritami nového šéfa ministerstva měla být podoba maturit či jednotných přijímacích zkoušek a také výběr a vzdělávání ředitelů škol.
Nakažených koronavirem přibývá nejrychleji mezi dětmi ve věku šest až 15 let, v nynější epidemické vlně se nakazí zhruba každé čtyřicáté. Dávat třídy do karantény ale hygienici nestíhají, samotní ředitelé zase nemohou přikázat vyučování na dálku. Některé děti tak chodí bez otestování do školy dál, přestože mají nakažené spolužáky. Ředitelé proto rodiče žádají, ať zváží, zda dítě do školy pošlou.
Za poslední rok a půl se žáci kvůli protiepidemickým opatřením více učili doma při distanční výuce než ve školních lavicích. Odborníci upozorňovali, že se to nejen na znalostech dětí může podepsat. Výzkum společnosti Kalibro a organizace PAQ Research nyní ukázal, že nejhorší obavy se nenaplnily. Například v matematice se ale zhoršilo 69 procent škol.
