Čeští učitelé i žáci mohou cítit naštvání z agresivního útoku Ruska na Ukrajinu, mohou mít obavy, že se násilí rozšíří dál, ale zároveň musí zvládnout udržovat dobré vztahy ve třídě, kam třeba chodí školák původem z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Učitelé by podle expertů měli mluvit s dětmi o jejich pocitech a vysvětlit jím, že obavy i zmatek, které cítí, jsou normální.
Česká pobočka UNICEF a agentura STEM/MARK zkoumaly v červenci až září 2021 postoje dětí ve věku 9-17 let. Podle průzkumu polovina malých a dospívajících Čechů míní, že se život v Česku během pandemie zhoršil, dalších jedenáct procent uvádí, že je dokonce mnohem horší. Z ankety také vyplynulo, že nejméně věří politikům, nejvíce rodičům a lékařům. Jen 60 procent uvedlo, že chce zůstat v Česku.
Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Vyplývá to z návrhu think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) ministerstvo návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.
Čtenáři Aktuálně.cz diskutovali s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou o výzvách pro nového ministra školství Petra Gazdíka, o tom, co trápí učitele, žáky či jejich rodiče na současné podobě výuky. Podle Mazancové by hlavními prioritami nového šéfa ministerstva měla být podoba maturit či jednotných přijímacích zkoušek a také výběr a vzdělávání ředitelů škol.
Nakažených koronavirem přibývá nejrychleji mezi dětmi ve věku šest až 15 let, v nynější epidemické vlně se nakazí zhruba každé čtyřicáté. Dávat třídy do karantény ale hygienici nestíhají, samotní ředitelé zase nemohou přikázat vyučování na dálku. Některé děti tak chodí bez otestování do školy dál, přestože mají nakažené spolužáky. Ředitelé proto rodiče žádají, ať zváží, zda dítě do školy pošlou.
Za poslední rok a půl se žáci kvůli protiepidemickým opatřením více učili doma při distanční výuce než ve školních lavicích. Odborníci upozorňovali, že se to nejen na znalostech dětí může podepsat. Výzkum společnosti Kalibro a organizace PAQ Research nyní ukázal, že nejhorší obavy se nenaplnily. Například v matematice se ale zhoršilo 69 procent škol.
V hodinách chemie by to mohlo hořet, čoudit, bublat a hrát všemi barvami. Místo toho se tento fascinující obor mění ve třídách v nenáviděný a nudný předmět plný složitých vzorečků a nepochopitelné teorie. A také ve strašáka studentů. Existují ale popularizátoři, kteří žákům ukazují její kouzlo a učitelům radí, jak toto kouzlo neuhasit.
Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích.
Přes lepšící se koronavirovou situaci na začátku školního roku předpokládá epidemiolog Rastislav Maďar, že v karanténě skončí řada tříd. Někde i celé školy. Ředitelé naopak doufají, že nový rok bude co nejvíce normální, navzdory všem covidovým opatřením. Neměl by se podle nich opakovat loňský scénář, kdy většina žáků a studentů zůstávala doma, učila se na dálku a školy byly zavřené.
Informační technologie prostupují většinou oborů i běžným životem. Přesto se stále daří mýtům o "technice pro kluky" a "umaštěných ajťácích". Rodiče tam pak často nechtějí poslat své dcery. Česku patří poslední příčka v EU v podílu žen v IT oborech i v obsazení IT pozic. "Jen s kluky to neutáhneme, ajťáků je potřeba hodně," říká proděkanka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Barbora Bühnová.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Barbora Heřmanová ovládla národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnějšího učitele. Působí na soukromé základní škole Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, kde také působí jako speciální pedagožka a mentorka, jež ostatním učitelům radí, jak na žáky s poruchami učení. Neznámkuje, jen děti provází k cílům učení. "Každý si může vybrat, co přesně bude dělat a jak," říká.
Česká školní inspekce zveřejnila výsledky mezinárodních šetření v Česku, které ukazují, co ovlivňuje efektivitu vzdělávání a výsledky žáků. Data vychází ze šetření PISA 2018, jež každé tři roky sleduje úroveň vzdělání patnáctiletých žáků, a TALIS 2018, které zjišťuje zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol na druhém stupni ZŠ.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Do škol se zatím vrací jen část žáků a studentů, druhý stupeň v šesti krajích a Praze, středoškoláci pouze na praktickou výuku, stejně jako poslední ročníky vysokých škol. To, že si studenti mohou dříve dojít ke kadeřníkovi a na fotbal než do školy, vadí nejen učitelům, ale i vědcům či ekonomům. Zbývající žáci 2. stupně by mohli vrátit 10. května, středoškoláci a vysokoškoláci termín nemají.
Žáci se často po dlouhých měsících postupně vrací do škol. Zatímco mnohé učitele trápí především skluz v učivu či málo známek, Česká školní inspekce i ministerstvo školství je nabádají, ať se zaměří především na duševní pohodu, sociální kontakty a pohyb. Nejde totiž o nic menšího než psychické i fyzické zdraví dětí.
Školy mají povinnost testovat prvostupňové žáky, kteří se od minulého týdne mohou vrátit do lavic. Stát školám za tímto účelem nakoupil antigenní testy, které jsou však podle odborníků méně spolehlivé než PCR testy a zachytí jen jedince s příznaky. Někteří ředitelé se proto rozhodli, že PCR testy seženou sami. Na ně však stát nepřispívá, někde je proto hradí město, jinde se na ně skládají rodiče.
Rada města Semily v pondělí večer odvolala ředitele Waldorfské základní a střední školy Ivana Semeckého za to, že nechává do školy chodit i netestované žáky. Starostka města uvedla, že ačkoliv ji toto rozhodnutí mrzí, nemůže z pozice zřizovatele školy přehlížet fakt, že ředitel ignoruje vládní opatření. V pondělí odpoledne se na demonstraci do Semil sjeli lidé, kteří řediteli vyjádřili podporu.
Už více než rok trvá distanční výuka v Česku. A mnoha žákům i rodičům dochází energie. Děti ztrácejí motivaci i chuť se učit. Až 77 procent dětí je podle rodičů méně motivovaných k učení než při výuce prezenční. Zjistil to výzkum společnosti PAQ Research, který zkoumal distanční výuku při druhé, zimní vlně lockdownu. Přitom na jaře 2020 brali žáci výuku z domova spíše jako zajímavou změnu.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
