Proč je střídání dětí ve školách po týdnech násobně účinnější než testování? Proč je užitečné používat i málo spolehlivé antigenní testy? A proč se školy nemohly otevřít dříve? Na nejčastější otázky kolem pondělního návratu dětí do škol odpovídají vědci.
Od pondělí se do školy vrací děti prvního stupně základních škol. Podmínkou jejich návratu je však pravidelné antigenní testování na koronavirus. Ředitelé škol řeší, jak žáky s pozitivním výsledkem uchránit před případným posměchem spolužáků. Řeší i prostory, ve kterých bude testování probíhat. Ministerstvo školství doporučuje dělat za hezkého počasí testy venku, to však podle ředitelů není možné.
Tomáš Pírek (28) je učitelem češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pražské Základní škole U Krčského lesa. Působí jako třídní v 8. B, která ho nominovala do letošního ročníku soutěže o nejoblíbenějšího českého učitele Zlatý Ámos. Pírek kromě hlavní ceny vyhrál i kategorii Dětský Ámos, v níž rozhoduje dětská porota.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) hájil výběr firmy Tardigrad v tendru na rychlotesty do škol i argumentem, že už pro stát pracovala. Na dotaz, jak přesně, ale neodpověděl. Aktuálně.cz dohledalo jen jedinou veřejnou zakázku pro Tardigrad - dodávku za 50 tisíc korun pro Státní zdravotní ústav. V roce 2019 měla obrat 6 milionů. Nyní stát firmě založené v daňovém ráji pošle čtvrt miliardy korun.
Nová podoba "školních osnov", přesněji Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, přináší řadu změn. Ubude memorování, předměty se více zaměří na rozvoj logického myšlení. Informatika získá na významu na úkor třeba Newtonových zákonů ve fyzice. První stupeň ZŠ tak musí začít učit nejpozději od září 2023, druhý stupeň o rok později. Kdo je ale připraven, může začít už letos.
Letošní pololetní vysvědčení probíhalo v krajně improvizovaných podmínkách. Kromě prvňáků a druháků totiž děti zůstávaly doma na on-line výuce a učitelé tak museli poprvé řešit, jak předat tento dokument na dálku. Každý na to šel trochu jinak a jejich řešení ukázala, jak moc je výjimečná situace spojená s pandemií koronaviru a lockdownem naučila kreativně řešit problémy a improvizovat.
České národní kolo soutěže Global Teacher Prize hledá učitele, který se kromě kvalitní výuky může pochlubit individuálním přístupem k žákům, inovativní výukou a zapojením do mimoškolních aktivit a do odborné komunity. Ukazuje také, jak jeho laureáti z minulých ročníků dokázali změnit život svých žáků.
"Po telefonu? Co třeba radši Zoom nebo Skype? Heleďte, já tam rovnou založím schůzku. Tak. Už byste tam měla mít pozvánku," říká mi desetiletý Jakub Denemark ze Základní školy Gutova v Praze 10, když s ním domlouvám rozhovor. Koncem listopadu se totiž stal na vzdělávací konferenci PREF 2020 vítězem ankety vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku v kategorii Pomoc a podpora.
Mezinárodní šetření TIMSS 2019, které zjišťuje úroveň žáků 4. tříd základních škol v matematice a přírodopisu, ale také postoje žáků, učitelů či rodičů ke škole, přineslo pozoruhodná zjištění. Česko patří ve výsledcích testů k nadprůměrným, ale má nejméně spokojené žáky, učitele i rodiče v Evropě. České děti škola naučí, ale nedokáže zajistit, aby v ní žáci a učitelé byli spokojení.
Tereza Vítková učí na Základní škole Úhonice v okrese Praha-západ. Hned od začátku zavření škol nasadila on-line výuku, do níž se nakonec zapojili všichni její třeťáci, což na jaře byl nadstandard. I na dálku učila pomocí projektů a bádání, většinu aktivity totiž nechává na žácích. V listopadu vyhrála v anketě vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku v kategorii Mimořádný výkon.
Mezi nadanými žáky základních a středních škol ve statistice ministerstva školství z roku 2019 najdeme čtyřikrát více chlapců než dívek. Na vině je i přetrvávající předpojatost společnosti, učitelů i rodin. Co je u děvčete bráno jako drzost, u chlapce považujeme za zdravý individualismus a schopnost si uhájit své. Talent očekáváme spíše u kluků, ti jsou pak sebevědomější a průraznější.
Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Projděte si jednotlivá témata a pusťte si videa z konference.
On-line vyučování zvládli s přehledem a zároveň nezapomněli na křehkou dětskou duši. Snažili se své žáky podporovat a zdůrazňovat jim: "Společně to zvládneme!" Projděte si 12 inspirativních příběhů, které přinesla anketa Aktuálně.cz Hvězdy výuky na dálku. O finalistech rozhodovala odborná porota, čtveřici vítězů určilo hlasování veřejnosti. Vyhlášení proběhlo na konferenci o vzdělávání PREF 2020.
Děti z prvních a druhých tříd se dnes po zhruba měsíci vrací do škol. "Jako máma jsem ráda, že už syn uvidí nějaké děti, ale popravdě nevím, jestli se rozhodlo na základě nějakých dat, jestli je to správné rozhodnutí. Tím si vůbec jistá nejsem," říká Hana Křepelková, jedna z maminek před Základní školou na Strossmayerově náměstí v Praze. Co si myslí jiní rodiče a ředitel školy? Najdete v galerii.
Školy ani školská poradenská zařízení nestíhají plnit potřeby žáků s poruchami učení. Na ty mimořádně nadané už nemají čas vůbec. Ve škole se nudí, doma si ale mohou uspořádat výuku mnohem efektivněji a zajímavěji. Jenže ti podprůměrní v distančním vzdělávání plavou. Většinou jim nepomohou ani rodiče. Nůžky mezi žáky se ještě více rozevírají.
Učitelé oproti jarnímu zavření škol přešli na podzim k mnohem většímu množství on-line hodin. Pakliže pracují s jejich kvantitou i obsahem rozumně, mohou tak lépe nahradit vyučování a uleví i rodičům. Zároveň to ale s sebou přináší rizika, pokud videokonference řádně nezabezpečí.
O vládních nařízeních týkajících se školáků, učitelů a rodičů mluvila redakce Aktuálně.cz s Petrou Mazancovou, předsedkyní Učitelské platformy a učitelkou angličtiny a občanské výchovy na víceletém gymnáziu v Litoměřicích. "Ve velkých základních školách pořád ještě zbude třeba přes pět set dětí, což je z hlediska epidemiologického pořád dost," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Filip Špinka a Štěpán Hartl jsou maturanti ze Střední pedagogické školy v Litomyšli. Založili projekt Alpateam, zaměřený na mezilidské vztahy a boj proti šikaně. Na Instagramu téma popularizují, účet slouží i jako místo, kde se jim se šikanou svěřují vrstevníci. Natáčejí rozhovory se známými osobnostmi, vyrobili film a chystají s ním turné po školách. V září se stali laureáty Ceny Gratias Tibi.
Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
České školství má již potřetí v novém tisíciletí nakročeno k zásadním reformám. První dvě snahy z roku 2002 (Bílá kniha) a 2014 (Strategie 2020) skončily bezvýsledně, ta třetí (Strategie 2030) má mnohem větší šanci. Díky pandemii koronaviru a zavření škol, jež rozbily stereotypní představy o vzdělávání a umožnily učitelům i ředitelům dívat se na něj jinak.
