"Určitě se vrátím." Nobelistka měla skoro po roce skrývání dojemný projev

"Samozřejmě, že se vrátím (do Venezuely - pozn. red.)," řekla Machadová televizi BBC. "Budu tam, kde budu nejvíce potřebná. Ještě nedávno jsme si myslela, že to místo, je Venezuela, dnes věřím, že v zájmu naší věci, je to Oslo," dodala.

Tam se Machadová dostala po složité cestě, kdy v úterý opustila svoji rodnou zemi lodí a odcestovala do karibského ostrovního státu Curaçao. Kvůli bezpečnosti se spolu se svými spojenci snažila cestu do norského hlavního města co nejvíce utajit.

Cestou do Osla ale podle deníku Wall Street Journal riskuje, že Machado bude nucena odejít do exilu. Většinu minulého roku strávila ve Venezuele v úkrytu, aby se vyhnula zatčení. Zároveň ale bude mít ze zahraničí větší prostor k vyvíjení tlaku na Washington a další spojence, aby se snažili tlačit na rozsáhlé politické změny ve Venezuele.

Související

Nobelova cena pro Krasznahorkaie překladatelku Kolmanovou nepřekvapila

Machadová také telefonavala s předsedou Nobelova výboru Jørgenem Watne Frydnesem, který vyzval venezuelský režim k tomu, aby odstoupil. "Vaše moc není trvalá. Vaše násilí neporazí lidi, kteří se zvednou a vzdorují. Pane Maduro, přijměte výsledky voleb a odstupte," uvedl.

V noci z balkónu hotelu Grand mávala Machadová desítkám svých jásajících příznivců, které se před budovou shromáždily a pokřikovaly "libertad" (svoboda), píše agentura AFP. Společně zazpívali i venezuelskou hymnu, zachycuje video na stránkách BBC.

Při oznámení jména letošní laureátky Nobelův výbor 10. října uvedl, že Machadová prestižní ocenění dostane za svůj boj o demokratickou transformaci ve své jihoamerické vlasti. Machadovou označil za ženu, která "udržuje plamen demokracie uprostřed sílící temnoty".

Machadové úřady v červenci 2024 zakázaly kandidovat na prezidentku Venezuely. O několik dní později se začala skrývat. Naposledy veřejně vystoupila 9. ledna v Caracasu na demonstraci proti inauguraci levicového autoritářského prezidenta Nicoláse Madura na jeho třetí funkční období, které získal za sporných okolností.

Nobelovu cenu míru na rozdíl od ostatních Nobelových cen neuděluje švédská Akademie věd, ale Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem. V posledních letech ji získala Japonská rada organizací obětí atomových a vodíkových bomb, íránská aktivistka Narghís Mohammadiová, uvězněný Bělorus Ales Bjaljacki, lidskoprávní ruská organizace Memorial, ukrajinské Centrum občanských svobod nebo třeba ruský novinář Dmitrij Muratov a filipínsko-americká novinářka Maria Ressaová.