Ještě před válkou se přátelil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Teď ho média označují jako jednoho z mála evropských státníků, kterému naslouchá Donald Trump. Finský prezident Alexander Stubb v Praze zaujal projevem o Evropské unii, která se podle něj musí zásadně změnit: je potřeba ji rozšířit a měla by být víc než mezinárodní organizace a méně než stát.
Ukrajinské drony v pátek již počtvrté za šestnáct dní zasáhly důležitý ruský černomořský přístav Tuapse. Kromě ochromení exportu suroviny, klíčového zdroje ruského státního rozpočtu, to ve městě a na pobřeží způsobilo ekologickou katastrofu. Na situaci musel reagovat i Kreml. Reportér Aktuálně.cz hovořil s tamním politikem o situaci přímo na místě.
Od začátku března 2026 se Kreml a Vladimir Putin obávají úniku citlivých informací a také rizika spiknutí nebo pokusu o puč proti ruskému prezidentovi. Konkrétně se obávají použití dronů při možném pokusu o atentát ze strany členů ruské politické elity. Informaci v pondělí přinesli novináři z nezávislého exilového serveru Važnyje Istoriji a potvrzuje je také deník Financial Times.
Pobaltské státy bývají v posledních letech často zmiňovány jako „další na řadě“. Nakolik je ale tento obraz opřený o realitu – a nakolik jde o zjednodušený mediální narativ? Jak vážně brát současné budování obranných linií v Litvě, Lotyšsku a Estonsku? A co skutečně znamená život ve stínu války na Ukrajině?
Od roku 2028 má začít platit ETS2, tedy způsob, jak chce Evropská unie regulovat emise a podpořit dekarbonizaci. Evropský parlament měl k návrhu připomínky, jimiž se zabýval Výbor pro životní prostředí a zpravodajka Danuše Nerudová. Ta ve speciální epizodě pořadu Spotlight News ve Štrasburku hovoří o tom, jaké změny nakonec prosadila a co by měl nyní udělat český premiér Andrej Babiš (ANO).
Letos na začátku března se na ruskojazyčných sociálních sítích začaly šířit výzvy k vyhlášení takzvané Narvské lidové republiky na východě Estonska. Evropská i česká média se hned vylekala, že přichází stejný scénář, jaký známe z východní Ukrajiny. Tam také v roce 2014 separatisté nejprve vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a pak přišla ruská invaze.
Médii proletěl projev 81letého ruského komunisty Gennadije Zjuganova ve Státní dumě, který sepsul prezidenta Vladimira Putina kvůli ekonomické situaci v zemi. Proč Rusové čím dál víc kritizují hlavu svého státu? Kdo je Zjuganov a jaký vliv mají ruští komunisté v roce 2026? O tom v pořadu Spotlight News hovoří spolupracovník Aktuálně.cz v Rusku Jiří Just.
Když začala válka na Ukrajině, ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev prohlásil, že země právě spáchala ekonomickou sebevraždu. Později vzal svá slova zpět a krach už prý nečeká, obává se ovšem stagnace a závislosti na Číně. Kdo má pravdu ohledně inflace, v čem je skutečná slabost ruské ekonomiky a co všechno ovlivňuje blokování internetu? O tom Inozemcev hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Bělorusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začalo stavět silnice a vybavovat dělostřelecké pozice poblíž hranic s Ukrajinou. „Domníváme se, že se Rusko znovu pokusí zatáhnout Bělorusko do své války,“ napsal Zelenskyj na Telegramu. Vyjádřil se k tomu i jeho exministr zahraničí Dmytro Kuleba, který ve videu na svém youtubovém kanále varoval před několika varovnými signály.
Černobylská katastrofa není jen příběhem Ukrajiny a Běloruska. Následky havárie, od níž v neděli uplyne právě 40 let, likvidovaly statisíce mužů z celého Sovětského svazu, mezi nimi i Estonci. Jeden z nich, předseda Estonské asociace pro Černobyl Juri Reinmann popisuje práci „lidských robotů“, život v zakázané zóně i to, jak dnes bývalí likvidátoři bojují s nemocemi a pocitem zapomnění.
Maďarsko tajně spolupracovalo s Ruskem na vyřazení oligarchů, společností a bank ze sankcí. Vyplývá to z úterní investigativy, kterou zveřejnilo mezinárodní konsorcium novinářů. Ti tvrdí, že mají důkazy, že maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó jednal jménem Kremlu a snažil se vyškrtnout oligarchy ze sankčních seznamů. Podle Szijjártóa to podporuje i slovenská vláda.
Ukrajinci neustále útočí na ruské rafinerie a klíčové přístavy. Například ve městě Tuapse si lidé stěžovali na to, že z nebe padá „černý déšť“. Jak efektivní v útocích Ukrajinci jsou, jak dlouho trvá důležitá zařízení opravit a jak se na globálním trhu s ropou a na ruském rozpočtu podepisuje současná situace ve světě? O tom v pořadu Spotlight News hovoří analytik Isaac Levi z think-tanku CREA.
Válka v Íránu sice odsunula pozornost USA od konfliktu na Ukrajině, ovšem mírové rozhovory pokračují. Nedávno během nich ukrajinští představitelé naznačili, že by se část Donbasu, o kterou Rusko stále bojuje, mohla jmenovat „Donnyland“ – v jasné snaze zaujmout šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Jak se žije v kraji, který opustila většina Ukrajinců a ruská propaganda ho popisuje jako ráj na zemi?
„Situace je horší, než se předpokládalo.“ Tak zní jedna ze zpráv, které se v poslední době objevily ve státem ovládaných médiích v Rusku. A například ruský ekonom Roman Nigmatulin varuje, že hospodářství začíná připomínat stav po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let. Mezitím klesá i popularita Vladimira Putina. Nejen o těchto tématech v pořadu Spotlight News hovořil rusista Karel Svoboda.
Ukrajinský „pranker“ Jevgenij Volnov se před několika dny infiltroval na údajně uzavřenou schůzi ruského ministerstva průmyslu a obchodu, která se konala prostřednictvím videokonference. Účastníci na ní diskutovali o výrobě dronů, přiznali například také problémy se surovinami. Vtom ale do schůzky vstoupil Volnov, a to s komentářem, který nečekali.
Napětí mezi Bratislavou a Budapeští nejspíš po zvolení Pétera Magyara poroste. Slovenský premiér Robert Fico a jeho budoucí protějšek Péter Magyar se v úterním telefonátu střetli v debatě o Benešových dekretech, majetku i právech maďarské menšiny. Budoucí maďarský premiér podmiňuje dialog zrušením zákona, Bratislava naopak varuje před zpochybněním poválečného uspořádání.
Estonská rozvědka (KAPO) varuje: Největší hrozbou zůstává Rusko. Estonští zpravodajci hlásí rekordní počet odhalených agentů, vyhoštění duchovních napojených na Kreml i přesun vlivových operací na sociální sítě. Zároveň sílí tlak na zpřísnění sankcí, které podle Pobaltí dlouhodobě oslabují ruskou ekonomiku i schopnost Kremlu vést válku.
Jeden z nejvýše postavených Ukrajinců znovu promluvil. Kyrylo Budanov, bývalý náčelník vojenské rozvědky HUR a současný vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského, dal před týdnem rozhovor podcastu CEO Club, ve kterém hovořil mimo jiné o vývoji mírových jednání, zahraniční pomoci či tragickém stavu výroby tanků, ale také o krizi na Blízkém východě.
Na tohle jsme zvyklí hlavně od běloruského diktátora Alexandra Lukašenka a jeho ruského protějška Vladimira Putina. Obleky ale za hokejové oblečení ale vyměnili i finský prezident Alexander Stubb a kanadský premiér Mark Carney. Oba lídři se stali přáteli, a vyměňují si zprávy nejen o běžném životě, ale také o Íránu, Ukrajině a NATO.
Opoziční lídr Péter Magyar získal ústavní většinu a po dlouhých 16 letech Maďaři uvidí jiného předsedu vlády než Viktora Orbána. Evropa napjatě sledovala, jak dopadne souboj o 199 křesel v maďarském parlamentu a kdo se nakonec ujme vlády nad zemí. Zjišťovali jsme, jak na výsledky klíčového boje reagují čeští europoslanci a europoslankyně.
