


Ruští školáci se v rámci nového předmětu Základy vnitřní bezpečnosti a obrany naučí, jak sestavovat a ovládat drony, informovala na konci ledna agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské vládní dokumenty. Podobné iniciativy v poslední době vznikají i na Západě.

Učební pomůcky k tomuto předmětu zahrnují přes 50 položek. Patří mezi ně výukové materiály o dronech pro studenty i učitele, výuková sada pro vývoj různých typů dronů, hardwarový a softwarový systém pro pilotáž, stavebnice pro konstrukci dronu a software. K těm vznikla i nová učebnice.
„Lidé odedávna snili o letech v oblacích a toužili dobýt vzdušné prostory. Sny o nebi inspirovaly mnoho umělců, spisovatelů a vědců, výraznými příklady takových snů byly příběhy fantastů a filmy, ve kterých bylo nebe zaplněno futuristickými létajícími stroji,“ stojí v nové ruské učebnici s názvem „PRÁCE, technologie, bezpilotní letecké aparáty pro 8.-9. třídu“, kterou má redakce k dispozici.
V současnosti se jedná o jedinou učebnici o bezpilotních leteckých systémech schválenou státními experty. Kniha obsahuje šest kapitol: od základů bezpilotních letadel přes programování autonomních letů až po kariérní vyhlídky „ve světě dronů“. Vzdělávací plán předmětu je navržen na 34 vyučovacích hodin.
Výuka předmětu Základy bezpečnosti a obrany vlasti by se měla dotknout každého školáka. „Nezáleží na tom, zda se dítě stane hudebníkem, inženýrem nebo lékařem. Existují základní dovednosti, které potřebuje každý. Dnes jsou drony základem. Každý, kdo to nepochopí, riskuje, že se stane outsiderem,“ řekl další ruské státní agentuře TASS expert na bezpilotní letadla Dmitrij Kuzjakin.
Kromě bezpilotních letounů se během výuky ruští školáci naučí také další dovednosti. Ve vládních dokumentech je podle ruských státních agentur 90 schválených položek, například stan, dalekohled, vysílačky, záchranná vesta a záchranný kruh nebo ženistická lopata.
A obsahuje také makety zbraní, včetně modelů útočné pušky Kalašnikov, pistole Makarov, zásobníku útočné pušky AK-74 se sadou nábojů a replik ručních granátů.
Předmět Základy bezpečnosti a obrany vlasti byl ve školách zaveden 1. září 2024. Nahradil předchozí výukový plán s názvem Základy bezpečnosti života.
Podle zmíněného Dmitrije Kuzjakina se dovednost ovládat drony stala v moderním Rusku základem. „Kdokoli jako první odstartuje závod v dovednostech, nepochybně navždy opustí toto pole. Můžete vyrobit tolik dronů, kolik chcete, rychle, jak chcete, ale nikdo nebude schopen tak rychle vycvičit kvalifikovaný personál,“ pochvaloval si.
„Lidé byli a zůstávají klíčovým faktorem v dronovém válčení. Specialisté ve výrobě a specialisté v armádě zajišťují paritu. Můžete vyrobit miliony dronů a přivést je na frontu, ale samy od sebe nepoletí,“ uvedl expert.
Pozitivní reakce přicházejí i od některých politiků. Například poslanec Moskevské městské dumy (místní „parlament“ Moskvy, přijímá městské zákony a vyhlášky - pozn. red.) Alexandr Lichanov vyzdvihuje, že studium dronů podporuje mezipředmětové vazby s dějepisem, zeměpisem, matematikou, fyzikou, informatikou a dalšími předměty.

Drony podle něj mají využití zejména ve „speciálních vojenských operacích“ (tak Rusové například označují válku na Ukrajinu - pozn. red.).
„Umožňují znovu dobývat nepřátelské pozice a jsou účinné při průzkumu, sledování cílů a dalších operacích. Bezpilotní letouny stále častěji používají naši vojáci. Jsem si jistý, že ovládání bezpilotních letounů není jen úkolem budoucnosti, ale již úkolem současnosti,“ zamyslel se v komentáři pro list Večerní Moskva.
V létě loňského roku ruský exilový server The Insider napsal o tom, jak Rusové využívají děti k vývoji bezpilotních letounů. Investigativci zjistili, že ruské úřady zapojují děti do návrhů a testování dronů pro válku na Ukrajině prostřednictvím celostátních soutěží, které začínají zdánlivě nevinnými videohrami a končí tím, že nejtalentovanější studenty si vybírají obranné společnosti. Ty díky tomu zvýšily produkci klíčové technologie.
Drony přitom mají na svědomí tisíce smrtících útoků na ukrajinském území a ve válce se staly jednou z nejnebezpečnějších zbraní.
Podobné iniciativy ale vznikají i v dalších zemích. Například Litva loni v létě oznámila, že plánuje v příštích třech letech v devíti nových výcvikových střediscích naučit více než 22 tisíc lidí (děti i dospělé), jak stavět a ovládat drony.
„Plánujeme, že do roku 2028 získá dovednosti v ovládání dronů 15 500 dospělých a sedm tisíc dětí,“ uvedla tehdejší ministryně obrany Dovilė Šakalienė.
Polské ministerstvo obrany pak na podzim spustilo program, kde učí ovládání dronů studenty vojenských středních škol.



Postup prezidenta Trumpa v USA je reakcí na to, že se v některých politických oblastech zašlo příliš daleko. V panelové debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Hlasitý nesouhlas vyjádřila bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. Macinka se střetl i se svým polským protějškem Radoslawem Sikorskim. Opozice mluví o trapasu.



Sledujte události a zajímavosti z devátého dne olympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



Zdá se, že heslo „Rychleji, výše, silněji“ vzali sportovci v italských horách vážně i mimo sjezdovky a ledové plochy. Zimní olympiáda v Miláně a Cortině d'Ampezzo čelila první kuriózní krizi: zásoby kondomů zmizely rekordním tempem. Organizátoři už přispěchali se slibem, že nová dávka je na cestě.



Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2038 nebo 2042. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Ve stovkách měst a obcí v Česku se dnes sejdou lidé na shromážděních na podporu prezidenta Petra Pavla. Akce inicioval spolek Milion chvilek. Navážou na demonstraci z 1. února na pražském Staroměstském a Václavském náměstí.