Putinův válečný motor se zadrhává. Rozpočet letos přijde o biliony rublů

Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev v letním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tom, co může Putina a jeho válečnou mašinerii zastavit. Ta se sice nezastavila, ruská ekonomika ale přestala růst a přechází do stagnace. Prakticky všechny rezervy jsou utraceny, říká nyní v rozhovoru Inozemcev. Hrozí Rusku problémy?

Ruský ekonomický server Kommersant píše o tom, že po letech válečného růstu už ruská ekonomika téměř neroste a blíží se stagnaci. Jak to vypadá nyní, na začátku roku 2026?

Ekonomika roste pomalu, spíš skoro neroste. A lepší to nebude. Zavedly se nové daně, nová zpřísnění pro podnikání. Uvidíme tak relativní pokles ekonomiky.

Ale nejde o krizi, jde spíše o důsledky šíleného tlaku vlády na zvýšení sazeb a zpřísnění daňového systému. Do poloviny roku se však ekonomika daňové politice přizpůsobí a obnoví se stabilní růst.

Nejdůležitější změnou je tak zastavení růstu reálných příjmů. Tento motor, který v posledních letech pomáhal ruské ekonomice, skončí. Neznamená to ale žádnou katastrofu.

V Rusku jsme již podobnou situaci zažili, a to v období po anexi Krymu. Od roku 2014 do roku 2019 ekonomika prakticky vůbec nerostla a reálné příjmy klesaly. Oficiálně o devět procent, ve skutečnosti pravděpodobně ještě výrazněji. Pro vládu to ale nemělo žádné vážně důsledky.

Může to zasadit ránu válečné ekonomice?

Pokud jde o válku, vláda bude financovat vojenskou sféru přednostně, tak jako to dělá dosud. Deficit bude v tomto roce kompenzován jednak zvýšením daní, jednak prostě tím, že inflace zajistí zvýšení nominálních příjmů.

Ovlivní ekonomická situace v Rusku například běžného Moskvana?

Domnívám se, že je to nijak neovlivní. V průměru za rok vzroste průměrný spotřebitelský koš někde o 10–12 procent. Příjmy obyvatelstva v loňském roce vzrostly přibližně o 17 procent.

Na druhou stranu je v Rusku vysoká nerovnost. To znamená, že lidé, kteří pracují v konkurenčních pozicích v byznysu nebo jsou zaměstnanci v obchodních společnostech, v posledních letech spíše vyhrávají. Lidé ve státních strukturách – učitelé, lékaři, důchodci – spíše tratí.

Není to ale nic nového. Znepokojuje mě, že mnoho odborníků, kteří pozorují a předpovídají pokles HDP o 1–2 procenta, z toho vyvozuje, že to všichni pocítí, že to vyvolá nějaké politické nespokojenosti, zklamání, protesty a tak dále.

Proč vás to znepokojuje?

Nechápu, na základě čeho takové prognózy dělají. Ruskému obyvatelstvu se žije v posledních letech dost těžce. Lidé šetří, optimalizují výdaje. Roste například počet živnostníků – to je totiž dnes daňově nejvýhodnější forma zaměstnání.

Od roku 2019 do roku 2025 počet osob samostatně výdělečně činných vzrostl přibližně z 900 tisíc na 15 milionů. Lidé hledají možnosti, jak legálně ušetřit na daních.

S tím souvisí odpověď na otázku, co se v roce 2026 v životě běžného Rusa stane: nic se nestane, lidé budou žít o něco hůře, budou o tom více diskutovat, budou více šetřit, to je vše.

Můžete uvést nějaký příklad?

Například v Rusku je region Kuzbas v Kemerovské oblasti, který produkuje polovinu uhlí, situace je velmi těžká. Světové ceny klesají. Uhlí se ve velkém množství vyváželo, Číňané nyní nakupují mnohem méně. Polovina dolů je minimálně v předbankrotovém stavu.

A v Kuzbasu nevidíme ani jednu mohutnou demonstraci, ani jeden vážný protest. Lidé se prostě snaží najít novou práci, mnozí odjíždějí. Místní úřady už v roce 2023 oznámily, že vypracují program na podporu tohoto odvětví, ale nic se nestalo.

Žádné vážné sociální otřesy nehrozí, nic se neděje. Psal jsem o tom už před 20 lety, když jsem začínal, že Rusko je velmi individualistická země, kde za žádných okolností v ekonomice, ve které se vyskytují, lidé nepůjdou protestovat.

Důležitý faktor, který se podepisuje na příjmech ruského státního rozpočtu, je cena ropy a plynu. Ta je na letošek plánovaná níž než loni, co to bude znamenat?

Bude to způsobovat problémy a už je to způsobuje. Loni na jedné straně klesaly světové ceny. Na druhé straně sankce způsobily, že kupující nechtěli nakupovat ropu za tržní cenu a Rusko bylo nuceno poskytovat ruským společnostem velmi velké slevy.

V poslední době se opakovaně objevují zprávy, že průměrná cena exportních dodávek ropy je nyní nižší než 40 dolarů za barel. To je pro rozpočet velmi těžká zkouška.

Přitom v rozpočtu se počítá s cenou 59 dolarů za barel.

Systém výběru plateb je nastaven tak, že v případě poklesu cen ztrácí rozpočet více než samotné společnosti. Do určité úrovně získává rozpočet peníze z vývozu ropy a zemního plynu. V případě, že cena klesne pod 25 dolarů, rozpočet nedostane vůbec nic.

Tím rozpočet letos přijde o další asi tři biliony rublů. Taková je prognóza. Aby dostal vše, co je plánováno, cena, tedy slevy, by se musela snížit minimálně na polovinu.

Putin kategoricky nechce výrazné zvýšení státního dluhu. Spoléhá na to, že vždy lze zvýšit daně a vybrat více peněz.

Čeho se obává?

Těžko říct. Možná se toho panicky bojí od doby, kdy se dostal k moci, kdy Rusko mělo obrovský státní dluh a všichni mluvili o tom, že dojde k novému velkému defaultu. Jen ceny ropy tehdy zachránily rozpočet.

Od té doby začal shromažďovat peníze do rezerv. Nyní jsou prakticky všechny utraceny.