Zdálo se, že Evropa konečně našla způsob, jak využít stovky miliard zmrazených ruských aktiv ve prospěch napadené Ukrajiny. Realita je ale mnohem složitější. Z plánů na financování Kyjeva nakonec zůstala pouze komplikovaná půjčka, kterou navíc blokují spory mezi státy – a klíčovou roli v celé věci hraje Belgie, kde je většina prostředků uložená. Mezitím Rusko přechází do protiútoku.
Na začátku března se objevila zpráva, že ruská centrální banka žaluje Evropskou unii za to, že si „na dobu neurčitou“ zmrazila její státní aktiva, která měla sloužit jako zástava za půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur.
To vše jenom pár měsíců poté, co se po velké debatě v polovině prosince vedoucí představitelé EU dohodli na zvýšení společného dluhu bez Maďarska, Slovenska a Česka na financování obrany Kyjeva proti ruským silám.
Ukrajina bude muset půjčku splatit až poté, co Moskva ukončí konflikt a zaplatí válečné reparace. Pokud Kreml odmítne, vedoucí představitelé EU si vyhrazují právo použít hotovostní hodnotu zmrazených aktiv k úhradě dluhu.
Původním záměrem přitom bylo ruské zmrazené peníze využít na financování Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dokonce před prosincovým bruselským summitem řekla, že z něj neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny, a podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa.
Jenže po šestnáctihodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali. Prošel tak návrh Česka, Slovenska a Maďarska.
„Realita je taková, že Ukrajina nedostala nic. Protože i tato půjčka ve výši 90 miliard eur, o které se pak v prosinci rozhodlo jako o jakémsi kompromisu, i tato půjčka je nyní blokována Maďarskem. Takže v tomto smyslu Ukrajina nedostala nic,“ míní estonský europoslanec a bývalý ministr zahraničních věcí či kultury Urmas Paet (Estonská reformní strana) v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak to vypadá s ruskými penězi?
Když evropské země řešily, co s ruskými penězi udělat, jedním z hlavních kritiků návrhů byla Belgie. To ona totiž drží hlavní část ze zhruba 210 miliard eur aktiv (5,1 bilionu korun), obávala se ale možných právních a reputačních rizik.
Kvůli tomu český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) poslal belgickému premiérovi dopis, ve které mu vzkázal, ať „nedělá Putinovi užitečného hlupáka“. V epizodě pořadu Spotlight News zaměřené na toto téma to vysvětloval tak, že sice má pochopení pro belgické obavy z vyplacení zmrazených ruských aktiv, vadila mu ale De Weverova slova.
Teď, o tři měsíce později, v reakci pro Aktuálně.cz popisuje své obavy, že se nic nezměnilo.
„Jsem v tomhle už víc než skeptický. Kdyby šlo jen o Maďary a Slováky, tak by naděje byla. Oni se nakonec vždycky nechají něčím uplatit, zanedlouho budou navíc v Maďarsku volby a je velká naděje, že Fico přijde o svého mentora,“ říká Kolář.
„Blokují to Belgičané“
Jenže hlavním problémem je podle něj už zmíněná země v severozápadní Evropě a její premiér. „Blokují to hlavně Belgičané. Jsou na tom sjednocení, Vlámové, Valoni, pravice, levice, všichni stojí za premiérem, který hlásí do světa, že se bojí Rusů. Opatrně k tomu přistupují i např. Italové... Já se bohužel obávám, že jsme jako Evropané odsouzeni k potupě a ostudě,“ míní český europoslanec.
Podobnou zprávu má také jeho zmíněný estonský kolega z Evropského parlamentu Urmas Paet.
„Nic se nezměnilo. Většinu peněz měla samotná Belgie a neměla o to zájem, protože z těchto peněz mají výnosy do belgického rozpočtu. Také si myslí, že by to mohlo poškodit důvěru, takže by všechny ostatní diktatury už do Belgie své peníze neukládaly,“ vysvětluje Paet v rozhovoru pro web Aktuálně.
Ohledně možného dalšího využití ruských zmrazených peněz pro bránící se Ukrajinu je podobně jako Kolář pesimista. „Realita je taková, že pro všechna rozhodnutí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky je zapotřebí konsenzu všech 27 členských států,“ vysvětluje.
„A dokud například Maďarsko a Slovensko budou sloužit Putinovu Rusku, pak se nic nezmění. Také si nemyslím, že by Belgie byla najednou ochotná změnit svůj postoj. Jsem tedy v tomto ohledu velmi skeptický,“ říká.
To, co Evropa dělá, je podle něj velká chyba, protože Rusko má pak stále větší pocit, že si může dělat, co chce. „Zvyšuje to beztrestnost ruských válečných zločinců,“ kritizuje.
Silné návrhy z Pobaltí
Právě Estonsko jako pobaltský stát patří k zemím, které na evropské půdě často přicházejí se silnými návrhy – ať už ohledně využití zmrazených peněz, omezení cestování ruských diplomatů po sedmadvacítce nebo zákazu vstupu pro ruské veterány.
„Návrhy vychází pouze ze zdravého rozumu a z hlediska spravedlnosti, protože je zřejmé, že Rusko musí zaplatit veškeré škody. Není v pořádku, aby nakonec Evropa musela platit za vše, co Rusko na Ukrajině způsobilo. Je to stejné, jako když nacistické Německo muselo zaplatit za škody, které způsobilo během druhé světové války v Evropě,“ znovu hledá paralelu.
Není to podle něj „estonská specialita“, ale názor většiny politiků se zdravým rozumem ve většině evropských zemí. „Jediným problémem je, že existuje tato hloupá potřeba konsenzu, která dává některým ruským přátelům obrovskou možnost všechno blokovat, a to je ten problém,“ uzavírá 51letý estonský politik.
Převeďte peníze, radí odborníci
Přestože oslovení europoslanci jsou ohledně nadějí na využití peněz skeptičtí, odborníci v publikaci European Policy Centre radí, co s nimi: prostě je převést z Belgie.
„Je proto nezbytné převést celý ruský účet k novému správci pod kontrolou EU. K novému správci by měla být převedena i další zmrazená ruská státní aktiva jinde v bloku,“ tvrdí autoři, podle kterých to je nezbytné pro veřejnou bezpečnost a finanční stabilitu.
„Tím by se Belgie a Euroclear (právě tam jsou peníze uložené – pozn. red.) dostaly z palby. Nemělo by smysl, aby je Moskva šikanovala. EU jako celek by měla mnohem větší sílu než jedna země, aby odolala tlaku,“ vypočítávají výhody.
Přesun ruských účtů k novému správci kontrolovanému EU by byl jako položit zbraň na stůl. „EU by pak mohla volně používat aktiva v čase a způsobem, který si sama zvolí – za předpokladu, že toto použití bude spravedlivé a přiměřené, jak tomu vždy bylo v případě postoje EU k této věci. Mohla by jednat extrémně rychle, což by mohlo být vzhledem k rychlosti světového vývoje zásadní,“ doplňují autoři.
O takovém „plánu C“ se zmiňuje i vedoucí pracovník pro mír, bezpečnost a obranu v organizaci Friends of Europe, čestný profesor na Právnické fakultě Univerzity v Edinburghu a hlavní architekt plánu reparační půjčky Lee Buchheit.
„Na základě usnesení EU by imobilizovaná aktiva (nyní většinou hotovost) byla převedena k novému správci se sídlem mimo Belgii. Tímto správcem by mohl být stávající orgán EU, jako je Evropská investiční banka, případně národní centrální banka či nově vytvořená společnost pro zvláštní účel. Rusko a Centrální banka Ruska (CBR) by i nadále byly právními vlastníky těchto finančních prostředků, dokud by je měl nový správce,“ míní Buchheit.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Banksy odhalen? Vyšetřování Reuters tvrdí, že vypátralo tajnou identitu umělce
Od chvíle, kdy se v 80. letech minulého století objevily na umělecké scéně Banksyho práce, zůstával tento britský street artový autor v anonymitě. Minulý týden zveřejněná zpráva tiskové agentury Reuters však tvrdí, že jejich vyšetřování odhalilo identitu muže, který stojí za díly jako Dívka s balónkem nebo Love Is in the Air, na němž demonstrant hází kytici.
ŽIVĚ Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního, sdělil izraelský ministr obrany
Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl v úterý podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
ŽIVĚ Česko odmítá nařízení, které po roce 2035 zakáže spalovací motory, uvedl Turek
Česká vláda kategoricky odmítá nařízení, které by ukončilo prodej nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035, zopakoval v úterý vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek. Cíle pro rok 2035 jsou podle Prahy příliš ambiciózní a neodrážejí nízkou poptávku po elektromobilech a současnou geopolitickou situaci. Turek to uvedl na jednání ministrů životního prostředí zemí EU v Bruselu.
Tisíce dobrovolníků vyrazí na úklid, v ulicích i v lese posbírají tuny odpadu
Tisíce dobrovolníků se znovu pustí do úklidu přírody i ulic v Česku, každoročně uklidí tuny odpadu. Jarní akce Ukliďme svět, kterou každoročně pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP), letos začne v pátek 20. března. Do letošního ročníku jarního úklidu se zatím přihlásilo 18 113 dobrovolníků. Svaz o tom informoval v úterní tiskové zprávě.
"Celé místo vzplanulo." Při útoku na nemocnici v Kábulu zemřelo přes 400 lidí
Při pákistánském útoku na nemocnici pro léčbu drogových závislostí v Kábulu zemřelo 408 lidí, uvedl v úterý zástupce mluvčího afghánského vládního islamistického hnutí Tálibán Hamdulláh Fitrat. Pondělní úder podle něj zranil nejméně 250 lidí. Afghánské ministerstvo zdravotnictví dříve informovalo o 200 obětech, později o 400. Pákistán tvrzení, že zaútočil na nemocnici, odmítl.