


"Všichni, kteří byli v opozici, jsou buď mrtví, ve vězení, nebo v exilu," prohlásil nedávno nejmenovaný ruský právník. Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už zkraje loňského roku, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou. Vladimira Kara-Murzu otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ. Teď to schytal i "poslední liberál" Lev Šlosberg.

Bez většího zájmu prošla v pátek ruskými médii zpráva, že Lva Šlosberga toho dne zavřeli do vazby. Soudkyně Pskovského městského soudu, která o žádosti vyšetřovatele rozhodla v utajeném režimu, po šesti hodinách zvolila "preventivní opatření" poté, co mělo politikovi a novinářovi za pár dní skončit šestiměsíční domácí vězení.
Ve vazbě teď zůstane minimálně do 2. února, hrozí mu až 10 let vězení. Člen liberální - a hlavně neparlamentní - strany Jabloko se proti rozhodnutí plánuje odvolat. Úřady ho stíhají za to, že měl v únoru 2022 v telegramovém kanálu sdílet příspěvek s údajně nepravdivými informacemi o ruské armádě.
"Rozhodnutí se nezakládá na zákoně, právu ani zdravém rozumu. Je to čirý výsměch. Bude se proti němu odvolávat," řekl Šlosbergův obhájce Vitalij Isakov televizi RBC.
Není to Šlosbergovo první obvinění, ve zmíněném domácím vězení byl kvůli údajné diskreditaci armády a v listopadu ho soud ve Pskově odsoudil k 420 hodinám veřejně prospěšných prací za neplnění povinností "zahraničního agenta". Pokud totiž ruské úřady člověka za agenta prohlásí, musí o tom přidávat zmínku v každém svém veřejném prohlášení či příspěvku na sociálních sítích.
Diskreditace armády se měl dopustit tím, že v debatě vyzval k rychlému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Tím, že záznam pak sdílel na sociální síti Odnoklassniki (Spolužáci), si vysloužil druhé trestní stíhání.
Sám Šlosberg dříve zdůraznil, že se ve svých veřejných prohlášeních snaží být opatrný, aby jej režim nemohl potrestat pomocí stejných zákonů, které běžně používá proti odpůrcům války na Ukrajině. Tu Kreml oficiálně nazývá speciální vojenskou operací.
Šlosberg veškerá obvinění odmítá, stejně jako jeho strana Jabloko. "Jsme přesvědčeni, že trestní stíhání Lva Šlosberga souvisí výhradně s jeho dlouholetou veřejnou a politickou činností, jeho důslednou obhajobou práv občanů a principů právního státu," uvedl Nikolaj Rybakov, předseda strany Jabloko.
Šlosberg byl dosud jedním z mála ruských politiků, kteří zůstávali v zemi a veřejně se staví proti válce. Jeho předchůdce a výrazný aktivista Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už na začátku loňského roku ve vězení za polárním kruhem, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou nedaleko od Kremlu. Vladimira Kara-Murzu neznámou látkou otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ.



Čestný prezident Motoristů a poslanec Filip Turek má připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti kvůli sporu s prezidentem Petrem Pavlem o své jmenování ministrem životního prostředí. Pavel si podle něj dobrovolně stoupl do politického boje, když nectí výsledky voleb ani usnesení sněmovny.



Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.



Prezident Petr Pavel se ve středu zúčastní jednání Bezpečnostní rady státu. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Už před jejím začátkem se prezident ve středu ráno na Pražském hradě sejde s premiérem Andrejem Babišem (ANO) kvůli komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vůči Pavlovi.



Pondělní jmenování litoměřického biskupa Stanislava Přibyla pražským arcibiskupem je podle plzeňské diecéze potvrzením jeho služby a důvěry, kterou si získal. Volbu uvítal i olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a brněnský biskup Pavel Konzbul. Vyplývá to z vyjádření, které zveřejnili na webech a sociálních sítích. Přibylovi ke zvolení pogratulovali i někteří politici.



Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.