


Evropské tajné služby podle médií zabránily více než stovce útoků a sabotáží, které plánovaly ruské tajné služby. Vrcholní politici čím dál častěji hovoří o tom, jak se hrozbám bránit a o nutnosti protiakcí. Co v Evropě včetně Česka hrozí? A jak se můžeme ruskému terorismu bránit? O tom v novém dílu podcastu Evropa v souvislostech hovoří odborník na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar.

„Je to celý komplex hrozeb, vnitřních a vnějších. Ze strany vnějších hrozeb je to především hrozba ruská,“ říká v nejnovějším díle podcastu Evropa v souvislostech Melichar s tím, že Rusko začíná být čím dál větším rizikem i pro potenciálně konvenční střet.
Největší hrozbou je pro nás podle Melichara, který působí na katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci, nejednota. „Transatlantické vazby dostávají prohlášeními Donalda Trumpa pořádně na frak,“ konstatuje.
Rozdělená unie se totiž může hrozbám bránit hůře, navíc teď je podle něj budoucnost Severoatlantické aliance nejistá.
„Stejně tak článek 5 o kolektivní obraně není už tak jednoznačnou garancí jako v minulosti,“ varuje Melichar. Nebezpečí si podle něj uvědomují hlavně země, které se s hybridními útoky potýkají či jsou na ruských nebo ukrajinských hranicích a válka se jich tak přímo dotýká.
„Zároveň ale máme Maďarsko a Slovensko, kde vládnou neliberální populisté, kteří naopak tvrdí, že Rusko žádnou hrozbou není a že ta skutečná hrozba pochází z Bruselu, z liberálních a levicových ideologií,“ srovnává.
Jak by se podle něj měly země úspěšně bránit proti ruským stíhačkám a dronům, narušujícím jejich vzdušný prostor? Jaké vlastně máme jako Evropa možnosti? Budou evropské státy provokovat podobně jako Rusko či přímo sestřelovat ruské stroje a potápět lodě stínové flotily, jak radí odborníci?
O tom všem podle deníků Financial Times nebo Politico stále častěji mluví vrcholní představitelé západních států. A o tom také hovoříme s Hynkem Melicharem v celém díle podcastu Evropa v souvislostech, který si můžete pustit v článku nebo ve vašich oblíbených podcastových aplikacích.



Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli Costa a von der Leyenová. Ukrajinský prezident Zelenskyj v dopise adresovaném EK podle Reuters uvedl, že oprava ropovodu Družba se chýlí ke konci. Hotová má být za měsíc a půl.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Střela zasáhla areál íránské jaderné elektrárny v Búšehru, škody ani zranění ale hlášeny nejsou, uvedla MAAE. Izrael v noci udeřil i v centru Bejrútu, kde po výzvě k evakuaci zazněla silná exploze. Předchozí úder zabil nejméně šest lidí a 24 zranil, armáda hlásí další útoky na Hizballáh na jihu Libanonu.



Když Antonín Kinský povýšil senzačně přes noc ze Slavie do anglické Premier League, připomínalo to pohádku. Teď se dvaadvacetiletý brankář propadl až po uši do fotbalového bahna a musí se z něj vyhrabat ven. V Tottenhamu už to nejspíš nebude.



Spisovatelka Barbora Šťastná od roku 2019 pracuje jako editorka sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa. Právě příběhy lidí, které se jí takto dostaly do rukou, inspirovaly její nejnovější soubor povídek s názvem Exoti. Jejich hlavním tématem je jinakost v mnoha podobách, ať už jde o menšinovou víru, rasu, sexuální orientaci, zdravotní handicap či jen svérázný přístup k životu.