


Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa John Coale v Bělorusku uvedl, že si důvěru běloruského lídra Alexandra Lukašenka získal tím, že podpořil jeho opovržení Evropou, a mimo jiné i tím, že Evropany označil vulgárním výrazem. Sám Coale ale do svého jmenování zvláštním vyslancem nevěděl, kde Bělorusko vůbec leží.

John Coale na panelové diskusi pořádané McCainovým institutem tento měsíc popsal své první setkání s Lukašenkem v loňském roce jako klíčové pro pochopení komunikačního stylu běloruského vůdce, informuje server The Moscow Times.
79letý americký právník a vyslanec pro Bělorusko byl pověřen prací na propuštění stovek politických vězňů z východoevropské země. Na panelové diskusi uvedl, že úředníci ministerstva zahraničí ho před první schůzkou s Lukašenkem informovali, že se rád „vyblbne“. „Tak jsme se vyblbli,“ řekl.
„Asi po půl hodině až 45 minutách se snažím pochopit, kdo ten chlap je a jak s ním komunikovat,“ řekl Coale na nedávném vystoupení v McCainově institutu Arizonské státní univerzity. „Začíná si stěžovat na Evropany – Evropané tohle, Evropané tamto. Takže – a tohle je trochu hrubé a omlouvám se za ten jazyk – ale řekl jsem mu: ‚Jo, je to banda h*jzlů‘,“ popsal.
„Od té doby jsem ho měl v hrsti. Miluje nadávky, takže mu nadávky oplácíte,“ uvedl Coale. V rozhovoru pro agenturu AP svůj způsob řeči ale obhajoval. „Pokud budu muset použít jazyk ze šatny, abych propustil 500 politických vězňů, udělám to pokaždé, když to bude nutné,“ řekl.
Coale během zmíněné panelové diskuse zároveň přiznal, že když byl poprvé osloven s tím, že by mohl být speciálním vyslancem pro Bělorusko, nevěděl, kde se tato východoevropská země vůbec nachází.

V diskusi také popsal první setkání s „posledním evropským diktátorem“ zaměřené na propuštění amerických občanů vězněných v Bělorusku. To se totiž podle něj protáhlo do dvouhodinového oběda, během kterého diskrétně nalil na podlahu panáky vodky, aby se neopil.
Bělorusko loni v polovině prosince propustilo 123 politických vězňů – včetně prominentních opozičníků či laureáta Nobelovy ceny míru, před několika dny se pak podařilo dojednat propuštění 250 dalších lidí. Spojené státy na oplátku zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící důležitý potaš a zmírnily opatření proti běloruskému finančnímu sektoru. Dříve USA zrušily sankce na vládní leteckou společnost Belavia.
Proč se vlastně Trump o východoevropskou zemi vůbec zajímá? „Supercílem Trumpovy administrativy je odstranit Bělorusko z geopolitického orbitu Ruska. To je podobné jako politika, kterou svého času vedl Západ vůči diktátorskému režimu Ceaušesca v Rumunsku,“ vysvětlil už loni v prosinci v rozhovoru pro web Aktuálně.cz běloruský politický komentátor Jurij Drakachrust z Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. „A využít jej jako spojku k Putinovi ohledně mírových jednání u války na Ukrajině,“ míní.
Trumpova hra je podle něj ovšem riskantní. „Nedá se říci, že by měl zaručený úspěch, kritici říkají, že zatímco Lukašenko jedny osvobozuje, jiné zavírá do vězení,“ říká Drakachrust. A dodává, že Lukašenko se díky tomu osvobozuje od tlaku na běloruské hospodářství.

„Ekonomika díky tomu posiluje, Lukašenko získává známky uznání. Vzpomeňte si například na Trumpovy tweety, kdy psal o vysoce respektovaném prezidentovi Běloruské republiky,“ upozorňuje Drakachrust na změnu v přístupu. Donedávna totiž Lukašenka Spojené státy vůbec neuznávaly jako prezidenta a Evropská unie jej de iure neuznává dosud.
Zároveň s tím ale přišla zpráva, že USA chtějí pozvat Lukašenka do Bílého domu. Lukašenko minulý pátek prohlásil, že ho Trump pozval do Mar-a-Laga, aby projednal „důležitou dohodu“.



Primátor Karviné Jan Wolf (nestraník, dříve SOCDEM) nesouhlasí s obviněními v korupční fotbalové aféře. Chce očistit své jméno. Wolf to dnes uvedl v prohlášení pro tisk. Blíže se ke kauze ale nechtěl vyjadřovat a odkázal na svého právního zástupce.



Izrael podle pákistánského zdroje obeznámeného s jednáními dočasně stáhl z „likvidačního seznamu“ íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Báqera Qálibáfa poté, co Pákistán požádal Washington, aby na ně nebylo cíleno. Zdroj to ve čtvrtek řekl agentuře Reuters.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.



Už v dubnu poslanci rozhodnou o jménech šesti členů kontrolního orgánu veřejnoprávní televize. Pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho koalici jde o ideální příležitost, jak v Radě ČT nastolit poměry, které vychýlí většinu ve prospěch radních, kteří mají blízko ke stranám současné vládní koalice.



Společnost OpenAI odložila plány na uvedení erotického chatbota na neurčito. Ve čtvrtek o tom informoval deník Financial Times (FT), který se odvolává na informované zdroje. OpenAI také tento týden oznámila konec aplikace Sora, která umožňuje generovat videa pomocí umělé inteligence (AI) a sdílet je.