


Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.

„Několik ukrajinských elektrických rozvodných stanic zásadních pro jadernou bezpečnost bylo dnes ráno postiženo rozsáhlou vojenskou aktivitou,“ uvedl úterý v příspěvku na sociální síti X generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost Rafael Grossi.
Černobylská jaderná elektrárna podle něj ztratila veškerou externí energii, ovlivněno je také přenosové vedení do dalších ukrajinských jaderných elektráren. „IAEA aktivně sleduje vývoj situace, aby posoudila dopad na jadernou bezpečnost,“ dodal Grossi.
V Černobylu došlo v dubnu roku 1986 k nejhorší civilní jaderné katastrofě v dějinách. Elektrárnu úřady definitivně odpojily od sítě na začátku milénia, kvůli chlazení vyhořelého jaderného paliva ovšem stále potřebuje přívod elektřiny.
Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetiku, které zhoršují silné mrazy, které se v některých částech válkou napadené země mohou pohybovat až okolo -20 °C.

A může být hůř. Počasí se podle předpovědí v nejbližších dnech nezlepší, a v Rusku se mluví o dalších útocích, které podporují například takzvaní „milblogeři“. Třeba autoři telegramového kanálu VCh navrhují tvrdě zaútočit na 750kilowattové rozvodny, protože jejich oprava je extrémně obtížná.
Obsahují totiž mnohatunové transformátory, jejichž výroba je složitá a časově náročná a následně obtížně přepravovatelná. Jejich vyřazením by ruská armáda mohla ukrajinskou energetiku ještě více ochromit.
„V důsledku toho by celé regiony mohly zůstat bez proudu na dlouhou dobu. Dokonce déle, než je tomu v současnosti. Opětovné spuštění jaderné elektrárny za takových podmínek je nemožné, dokud nebude obnoven přenos energie,“ píše telegramový kanál.
Ukrajinská rozvědka nedávno útoky na energetickou soustavu označila za „útoky proti lidskosti“. V úterý situaci komentoval i ukrajinský ministr zahraničí, který uvedl, že jeho země potřebuje naléhavou pomoc v energetice a protivzdušné obraně.
Není to poprvé, co ruská armáda na Černobyl zaútočila. Na začátku invaze elektrárnu několik týdnů okupovala, v únoru 2025 nový kryt prorazil dron.
V prosinci její ředitel Serhij Tarakanov uvedl, že další ruský úder by mohl zřítit vnitřní protiradiační kryt elektrárny.
„Pokud to přímo zasáhne raketa nebo dron, nebo dokonce někde poblíž dopadne například Iskander, nedej bože, způsobí to v oblasti minizemětřesení,“ řekl podle webu Ukrajinska pravda s tím, že nikdo nemůže zaručit, že ochranná konstrukce zůstane na místě i poté.
Situaci se ale Ukrajině podařilo vyřešit, už v úterý odpoledne. Ukrajinské ministerstvo energetiky oznámilo, že elektrárna je po nočním ruském útoku na energetickou infrastrukturu znovu napojená na rozvodnou soustavu. Úroveň radiace je podle něj normální.



Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím.



Evropský parlament schválil ve středu návrh, aby obchodní dohodu s uskupením latinskoamerických zemí Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Nemůže tak přistoupit k ratifikaci do doby, než se Soudní dvůr k úmluvě vyjádří. Pokud by Soudní dvůr EU uznal, že dohoda není v souladu s unijním právem, bylo by nutné ji pozměnit. Evropská komise rozhodnutí parlamentu lituje.



Americký prezident Donald Trump ve středu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu oznámil, že by se ve čtvrtek ve švýcarském městě měl setkat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Předtím v projevu na WEF tvrdil, že schůzku plánuje na dnešek, Zelenskyj však ve středu v Davosu není, potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta.



Někteří vládní poslanci chtějí diskutovat o omezení pravomocí prezidenta při jmenování ministrů úpravou ústavy. Uvedla to ve středu večer televize Nova, podle které o tom poslanci mluvili na jednání ústavně-právního výboru Sněmovny. Důvodem je nynější situace, kdy prezident Petr Pavel odmítá jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí.



Sledujte online přenos z utkání fotbalové Ligy mistrů mezi Slavií Praha a Barcelonou.