„Budeme bojovat do konce.“ Putin chce od oligarchů dobrovolné příspěvky na válku

Setkání se konalo minulý týden po moskevském sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP). Diskuse se podle zdrojů investigativního exilového webu The Bell zaměřila na financování války a možné mechanismy získávání finančních prostředků, včetně umístění federálních vojenských dluhopisů.

Související

00:59

Východní křídlo NATO v pohotovosti. Původ dronu je překvapivý

Nápad zapojit firmy do financování armády podle zdrojů patří generálnímu řediteli Rosněfti a oligarchovi Igoru Sečinovi. Údajně tuto myšlenku nastínil v dopise Putinovi a navrhl jako mechanismus pro získávání finančních prostředků vydávání vojenských dluhopisů. Někteří účastníci schůzky okamžitě souhlasili. Podle webu The Bell slíbil například senátor, podnikatel a jeden ze 100 nejbohatších lidí na světě Sulejman Kerimov přispět 100 miliardami rublů.

Boj až do konce, k hranicím Donbasu

„Řekli, že budeme bojovat,“ shrnuje podstatu Putinova projevu jeden ze zdrojů, který je obeznámen s obsahem rozhovoru. „Půjdeme až k hranicím Donbasu,“ dodává druhý. A poté Putin podnikatelům navrhl, aby dobrovolně přispívali do státního rozpočtu, tvrdí oba.

Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova iniciativa nešla od Putina. „I když hlava státu takovou iniciativu samozřejmě uvítala,“ tvrdí. Zároveň podle něj není pravda, že vzešla od Igora Sečina a že peníze půjdou na speciální vojenskou operaci (tak Rusové nazývají válku na Ukrajině – pozn. red.).

Související

Cenzura posiluje lásku k Rusku, raduje se Peskov. "Vlastenecký trend" má pokračovat

„Pravda je taková, že jeden z účastníků schůzky skutečně hovořil o tom, že pro stát považuje za nezbytné vyčlenit určitou velmi velkou částku peněz a že to bylo jeho rodinné rozhodnutí,“ tvrdí Peskov.

Zmíněný podnikatel (což by měl být právě již jmenovaný Kerimov – pozn. red.) to podle něj odůvodnil tím, že drtivá většina účastníků schůzky začínala s podnikáním právě v devadesátých letech a v zásadě byl tento začátek samozřejmě tak či onak spojen se státem. „A proto nyní mnozí prostě považují za svou povinnost takové příspěvky poskytnout,“ vysvětlil kremelský mluvčí.

Během otevřeného zasedání sjezdu si podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti předseda svazu průmyslníků a podnikatelů Alexandr Šochin stěžoval na obchodní problémy kvůli výpadkům internetu.

Jak poznamenává ekonomický telegramový kanál Faridaily, Šochinova prezentace obsahovala snímek, v němž se tvrdilo, že 40 % ruských firem nemůže fungovat bez mobilních technologií. Dalších 45 % uvedlo, že práce bude obtížná a sníží jejich konkurenceschopnost.

Související

10:56

Nefunguje internet ani GPS. Nastává v Rusku „digitální gulag“?

„Chápeme, že to souvisí s otázkami bezpečnosti země a s nutností zajistit fungování bílých seznamů (seznamů povolených stránek – pozn. red.). Ale vzhledem k tomu, jak hluboce se mobilní technologie staly součástí našeho života, doufám, že se najde vyvážené řešení, i když to není snadné,“ vyjádřil se opatrně Šochin.

Putin ve svém projevu hovořil o důležitosti suverenity a nutnosti rozvoje ekonomiky, ale problémy s připojením k internetu v největších ruských městech nekomentoval. Není známo, zda prezident o tomto problému vůbec ví, protože mobilní telefon podle dostupných informací nemá.

Související

Tváře války. Kdo jsou Putinovi nejbližší, zodpovědní za krvavý vpád na Ukrajinu

Oligarcha novým vyslancem pro mír?

Oligarcha Sečin je považovaný za Putinovu pravou ruku. Podle novináře Michaila Zygara se dokonce zdálo, že by mohl ve vyjednávacím týmu nahradit Kirilla Dmitrijeva, hlavního vyslance pro Ukrajinu.

Ten je totiž podle něj všeobecně vnímán jako nevýznamná postava bez skutečného mandátu, byl údajně na pokraji odvolání. Sečin dříve dohlížel na vztahy Ruska s Latinskou Amerikou a také na pěstování blízkých vztahů s americkými ropnými manažery. To naznačovalo, že by Putin mohl začít brát rozhovory vážně.

Rusové podle Zygara začali pociťovat dopady války a přišel tak čas na změnu. Jenže po americkém a izraelském útoku na Írán se všechno změnilo. A plány na mír se zatím neuskuteční.

Jaký vliv mají oligarchové na Putina?

Vztah mezi ruským prezidentem a oligarchy se postupně proměňuje. „V 90. letech to byli častokrát jeho přátelé a takové osobní kasičky,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček pro Aktuálně.cz.

Podle něj jsou to prodloužené ruce režimu, které svými prostředky pomáhají s projekty národního významu, jako je třeba Krymský most po anexi poloostrova.

Související

Data ukázala, proč Rusové zabíjejí Ukrajince. Stojí za tím typický problém

„Je nutné mít na paměti, že ti lidé se díky Putinovi a státu obohacovali. A vzhledem ke snižujícím se příjmům a ekonomickým problémům, které Rusko má, jsou kasičky najednou potřeba,“ říká Havlíček s tím, že nastal čas „rozbít prasátka“.

Být ale oligarchou dnes a v 90. letech je zásadní rozdíl. „V současné době žádný oligarcha klasického stylu – tedy podnikatel s možnosti ovlivňovat státní politiku – neexistuje. Velký byznys je těsně spojen se státem, dostává zakázky, bohatne, ale pro Putina to jsou jen peněženky,“ potvrzuje Havlíčkova slova ruský politolog žijící v Praze Ivan Preobraženskij.

Upozorňuje, že loni se kapitál nejbohatších Rusů zvedl o více než 32 bilionů dolarů. „Tak si asi Putin myslí, že jsou připravení zaplatit neformální daně na válku, a chce, aby to bylo skoro veřejné. Je to klasická mafiánská metoda, v ruštině tomu říká ‚vázat na krve‘. Chce, aby byznys nadále bral odpovědnost za prodloužení války, když na ní bohatnou,“ uzavírá politolog.

Mohlo by Vás zajímat: O tom, jaké to je být v Rusku zahraničním agentem, hovoří slavný ruský moderátor Kirill Nabutov.