Osmiletá Klaudie trošku neobratně zaujme rapovou pózu a zčistajasna zahlásí: six seveeeen! Jako ozvěna k ní letí stejná hláška od dalších dětí. Přestávka mezi češtinou a matematikou na jedné vesnické základce kousek od Českého Brodu dostává jiný rozměr. Nevadí, že není jasné, co to znamená a proč to děti vykřikují. V jejich světě kontext, který těmto slovům dávají dospělí, není podstatný.
Švédsko od příštího školního roku zakáže dětem nosit mobilní telefony do škol. Zákaz týkající se žáků ve věku od sedmi do šestnácti let je součástí balíku nových školních pravidel, který dnes představila vláda ve Stockholmu, píše list The Guardian.
Se šikanou se podle žáků potýkají tři čtvrtiny tříd základních škol a každá třetí třída na střední škole. Nejčastěji jde o šikanu vůči více žákům dané třídy, méně často vůči jedné oběti. Vyplývá to z průzkumu společnosti GTS Alive, která mimo jiné v Česku vydává a spravuje studentské průkazy ISIC.
U letošních přijímacích zkoušek na střední školy v prvním kole neuspělo více než 6 tisíc deváťáků. Mnozí z nich se na obávanou zkoušku připravovali dlouhé měsíce. Nejhorší přitom byla situace v Praze, kde k přijetí často nestačil ani republikový průměr získaných bodů. Deník Aktuálně.cz přináší příběhy tří rodin, které ilustrují stres, kterému čelí před přijímačkami, ale i po nich.
Část studentů a akademiků z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) i někteří architekti žádají vypsání architektonické soutěže na novou budovu ČVUT v pražských Dejvicích. Soutěž by podle nich měla být pod dohledem České komory architektů.
Přirozenou nevýhodou naplňování rámcového vzdělávacího programu, podle kterého se v českých školách vyučuje od roku 2005, bylo, že na ty, kteří to s ním mysleli poctivě, měl vysoké nároky, zatímco těm, kteří jej vážně nebrali, umožnoval téměř vše.
Šikana, drogy, sebepoškozování, násilí na dětech nebo rizika sociálních sítí. Nejen těmto závažným tématům se v rámci audiovizuálního vzdělávacího projektu Beaty života věnují učitelka a zpěvačka Monika Hejdová a její kolega Jan Placák. Nejedná se však o obyčejný edukativní program. Jde o chytlavou formu, ve které důležitou roli hrají videoklipy.
O místa na středních školách a víceletých gymnáziích se letos uchází 159 tisíc dětí a studentů, o dva tisíce více než loni. Přijímací zkoušky konali uchazeči před Velikonocemi. Nyní budou až do půlky května čekat na výsledky. Přinášíme interaktivní infografiku, ve které najdete, kolik bodů bylo třeba minimálně získat k přijetí na vysněnou střední školu ve všech koutech Česka v loňském roce.
Přihlášku na střední školu si letos podalo asi 159 tisíc uchazečů, meziročně o 1,3 procenta více. Z toho do čtyřletých a kratších oborů se hlásí asi 132 tisíc žáků, o 2,1 procenta více než loni. Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si podalo 77 procent z nich, podobně jako loni.
Podávání přihlášek na střední školy je v plném proudu a tentokrát si je díky Cermatu mohli žáci zkusit i nanečisto. Cvičné testy měly žákům usnadnit výběr dalšího zaměření, nicméně zkoušky se setkaly spíše s negativním přijetím. Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého je myšlenka "zkoušek nanečisto" dobrá, nicméně nastavená obtížnost a forma zkoušek nebyla dobře zvolena.
Před několika dny Českem otřásl případ brutální šikany dvanáctileté dívky v Hodoníně, který si agresoři natočili na video a zveřejnili na internetu. Je to letos již po několikáté, co se dozvídáme o projevech násilí školních dětí proti spolužákům a učitelům. K situaci v českých třídách se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjádřil Adam Klocek, výzkumný pracovník Psychologického ústavu Akademie věd.
Slovensko od ledna příštího roku omezí možnost používání mobilních telefonů a podobných elektronických zařízení žáky na základních školách, pro nejmladší děti bude platit úplný zákaz. Podrobnosti upraví vzdělávací instituce ve svých školních řádech. V pátek o tom informovalo slovenské ministerstvo školství. Nová pravidla by měla omezit riziko rozptylování žáků během výuky.
Policisté prověřují výhružný e-mail, jehož autor oznamuje stovkám škol v Česku, že jsou zaminované. Na síti X policie uvedla, že nemá konkrétní informace o tom, že by byl někdo ohrožen. Na objasnění případu se podílí mimo jiné Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.
Žáci vsetínských základních škol zřizovaných městem u sebe od září nebudou moci mít v době vyučování mobilní telefony. Rozhodli o tom vsetínští radní a uložili ředitelům škol, aby to zabezpečili prostřednictvím školních řádů. Město o letních prázdninách pořizuje do škol speciální boxy, do kterých si žáci budou moci své mobily bezpečně uložit, sdělila mluvčí radnice Jana Raszková.
Žáci v Itálii nebudou smět od nového školního roku používat ve třídách mobilní telefony ani pro výuku. Používání tabletů zůstane povoleno, ale jen se souhlasem učitelů. Kromě toho chce ministerstvo školství přimět žáky, aby opět používali papírový deníček na zapisování školních úkolů. Informovala o tom agentura DPA.
Děti jedí ve školních jídelnách podle stejných pravidel jako jejich rodiče před čtyřiceti lety. Spotřební koš, který udává denní doporučené množství potravin podle věku žáka, se od té doby nezměnil. Nyní se chystá jeho změna. Ubyde masa nebo brambor, mírně přibydou celozrnné obiloviny, ovoce či zelenina. Co čeká žáky v jídelnách, popisuje pro Aktuálně.cz hlavní tvůrkyně změn Alexandra Košťálová.
Ačkoli v Česku žije přibližně 80 tisíc lidí s epilepsií, jedno z nejčastějších neurologických onemocnění stále vyvolává předsudky. Ty se nevyhýbají ani dětem. Navzdory tomu, že podle odborníků většina žáků prochází úspěšnou léčbou, čelí nemocní na základních školách vyloučení z kolektivu i šikaně. Není výjimkou, že učitelé odmítají děti brát na výlety nebo podat nouzové léky.
Žáky neučí jen učitelé ve školách, ale také každodenní život, který může mít na vytváření jejich osobnosti mnohem větší vliv než vědomosti získané v lavici. Odborníci tomu říkají informální učení. "Klíčem je uvědomit si, že k němu dochází a je pro studenty zásadní. I proto s ním musí pracovat také učitelé," říká ředitel britské Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
Počet žáků devátých tříd základních škol, kteří pociťují obavy z přijímacích zkoušek na střední školy, meziročně stoupl z loňských 76,5 procenta na aktuálních 81 procent. Více než desetina respondentů si nyní myslí, že se nedostanou na školu, kam podali přihlášku. Vyplývá to z průzkumu organizace Než zazvoní, kterého se letos v březnu zúčastnilo 6534 žáků devátého ročníku ze 134 základních škol.
V budoucnu se třeba stanou nositeli Nobelových cen nebo přijdou se zásadním objevem. Na českých základních a středních školách se učí přibližně 150 tisíc žáků, kteří se ostatním vymykají. Jsou nadaní. Jenže o třech čtvrtinách z nich nikdo neví. Českému školství se totiž dlouhodobě nedaří tyto žáky odhalovat a rozvíjet jejich talent.
V Česku žije zhruba 120 tisíc dospívajících, kteří se narodili v roce 2008. Velká část z nich se nyní hlásí na střední školu či gymnázium. A jelikož jejich ročník je mimořádně silný - více dětí se v posledních 28 letech nenarodilo, čelí velké konkurenci. Dostat se na vybraný maturitní obor, případně gymnázium je těžší než pro jejich předchůdce. Data navíc ukazují, že situace se nezlepší.
V posledním roce do českých škol přibylo více než padesát tisíc žáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Školy se zatím soustředily na to, aby noví žáci zapadli. Větší zapojení do výuky je výzvou až pro toto pololetí. Ukázala to velká studie vědců z Národního institutu SYRI mezi desítkami žáků, učitelů, rodičů a ředitelů.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
V programu Dobro-druzi motivuje Nadace Via už osm let mladé lidi k tomu, aby pomáhali druhým a starali se o své okolí. Děti a dospívající tak mohou za podpory nadace pořádat benefiční akce, sousedské aktivity či přispět k obnově krajiny. Nyní nadace nabízí také podporu při organizování benefičních akcí pro Ukrajinu. Projděte si několik inspirativních příběhů.
