Česká školní inspekce ve spolupráci s ministerstvem školství připravila podrobné srovnání krajů podle úspěchů ve vzdělávání. Hodnotilo se, jak kvalitní a efektivní je vzdělávání v jednotlivých regionech. Jak si vedou žáci v matematice nebo češtině či jak se jim daří u maturit. A nakonec i jak kvalifikovaní jsou samotní učitelé.
Profesní sdružení pedagogů Učitelská platforma ve čtvrtek zveřejnilo otevřený dopis, který adresuje hlavním aktérům, kteří rozhodují o koronavirových opatřeních, tedy premiéru Andreji Babišovi, ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a hlavní hygieničce Jarmile Rážové. Vadí jim nejasné podmínky, za nichž se rozhodne o zavření škol.
Česká školní inspekce míří dobrým směrem, ke Strategii 2030+. Jenže k prosazení zásadních změn poněkud zvláštně „využívá“ doby, kdy jsou učitelé totálně přetíženi.
Školy by měly nejen dohnat výpadek z minulého pololetí, ale také změnit svůj přístup k výuce. Česká školní inspekce sepsala dokument, v němž radí zkušenosti z učení na dálku využít k zlepšení vzdělávání. Pakliže se jím budou pedagogové řídit, výrazně by to přispělo k reformě českého školství. Projděte si ta nejzásadnější doporučení.
Ředitelé a učitelé se po měsících provizoria připravují na zahájení nového školního roku, do něhož může znovu silně promluvit situace kolem koronaviru. Vedení škol proto chystají zásoby dezinfekce, školí učitele na on-line výuku a ladí komunikaci s žáky.
Podívejte se, jak budou od 1. září fungovat školy, jídelny, družiny, kroužky, internáty či základní umělecké školy.
Již od roku 2013 pořádá Akademie věd ČR v rámci svého projektu Otevřená věda Letní vědecký kemp pro pedagogy. Formou "školy v přírodě" plné vzdělávacích kurzů si učitelé zkouší, jak vědeckými pokusy obohatit výuku. Kurzy bývají obsazené ještě ten den, co je akademie vypíše. Učitelé sem jezdí o dovolené, dobrovolně a s velkým nadšením. Nahlédněte do letní školy v Jindřiši u Jindřichova Hradce.
Nový školní rok začne pro všechny žáky 1. září ve školách. Při běžné výuce se budou ale dodržovat přísnější hygienická pravidla. Případná opatření proti koronaviru se budou řídit takzvaným semaforem pro oblasti s různým rizikem nákazy. Novinářům to po dnešním jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) řekl šéf resortu školství Robert Plaga (ANO).
V Rakousku či na Slovensku rozjíždějí letní školy, v Anglii dávají miliardu liber na to, aby znevýhodnění žáci dohnali ostatní, na Islandu se soustředí na děti cizinců. A ve Švédsku? "Mateřské a základní školy jsme nezavřeli, je to často jediné místo setkání. Ale online výuku jsme si na jeden den vyzkoušeli. Fungovala, tak jsme šli zase do školy," líčí česká učitelka za polárním kruhem.
Podle jeho badatelského deníku se děti učí biologii a chemii v podstatě samy. Jeho autor Václav Fiala, učitel na pražské základní škole Brigádníků, zahodil přesvědčení, že nejdůležitější jsou názvy a vzorečky. Jeho žáci dokonce vymýšlejí vlastní pokusy, když má dost sirek.
Vztah učitele a žáka je založený na důvěře. Rouška je bariéra a do téhle interakce nepatří, míní Michaela Veselá, lektorka občanského sdružení Společně k bezpečí, které radí školám. Žádná tragédie teď ve vzdělávání nastat nemůže. Signál k veřejnosti mohl být jasnější. Ředitelé jsou ale kreativní, z nařízení hygieniků nějak vybruslí, na nadprodukci takových dokumentů jsou zvyklí, dodává.
V posledních dnech vzniklo hned několik průzkumů současné výuky na dálku. Česká školní inspekce kontaktovala většinu škol a ptala se ředitelů, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Akademie věd se zase dotazovaly rodičů, stejně tak sociolog Daniel Prokop a jeho tým. Společnost Kalibro se ptala rodičů i učitelů. Aktuálně.cz shrnuje nejzajímavější zjištění z průzkumů.
Pořád nevím, co budeme dělat, když se ve škole objeví potenciálně nakažené dítě, nemáme instrukce, jak postupovat, upozorňuje šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Všechny děti teď učíme dálkově a po 25. květnu to budeme muset skloubit s těmi, kteří přijdou do školy. Vrátí se gramotnější učitelé. Ve školství teď není člověk, který by svoje znalosti neposunul, dodává.
Při rozhodování o otevření škol uzavřených v polovině března kvůli epidemii koronaviru je nutné vyloučit emoce a jednat na základě znalosti skutečných rizik. V tiskové zprávě to uvedla iniciativa ekonomů KoroNERV-20 polemizující s některými argumenty petice, jejíž signatáři žádají, aby školy zůstaly zavřené až do konce školního roku.
Učitelé by v současnosti měli při on-line výuce místo známkování hodnotit děti slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. Při výuce by měly školy zohledňovat časové možnosti rodin. Učivo by se mělo zaměřit hlavně na nejdůležitější předměty a vyučující by se měli domluvit, jakou látku případně přesunou do příštího školního roku. Vyplývá to z doporučených postupů ministerstva školství.
Tradiční média ztrácejí váhu, po internetu kolují miliony hoaxů a fake news, žijeme v postfaktické době - a přitom školy mediální výchovu zanedbávají a někteří politici ji považují za vymývání mozků dětem. S touto kritikou se Platforma pro mediální vzdělávání v pondělí otevřeným dopisem obrátila na ministra školství Roberta Plagu (ANO). Žádá, aby v dosavadním přístupu došlo k radikální změně.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Jen dvě třetiny českých žáků chodí do školy rády. Je to nejméně ze všech zemí zapojených do mezinárodního srovnání. Kromě samotné podoby výuky to podle odborníků souvisí i s mírou šikany, která na tuzemských školách patří k nejvyšším v Evropě.
Školka a škola jsou velmi účinný nástroj ke stírání sociálních, ekonomických a kulturních rozdílů. Stát má všechny vrstvy společnosti pohromadě a může jim vštěpovat stejné společenské normy, toleranci, respekt, vzájemnou spolupráci. Je to jedinečná šance na překlenování propastí mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Česko ji však podle odborníků dostatečně nevyužívá.
Dezinformace a falešné zprávy se pomocí sociálních sítí šíří už mezi žáky druhého stupně základních škol. Studenti politologie z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity proto vyvinuli novou únikovou hru Fakescape II, která má děti naučit kriticky přemýšlet o informacích, které se dozvídají z médií a sdílí na sociálních sítích.
