Vesnice
A tuhle pohádku znáte? Vydejte se do nejkrásnější vánoční vesnice Česka
Malá vesnička Kladruby u Libice nad Doubravou v srdci Železných hor se každým rokem promění v pohádkové místo plné světel, zvonků a ladovské atmosféry. Ačkoli zde trvale žije jen kolem dvaceti obyvatel, díky jejich nadšení a úsilí se toto místo stává vyhlášenou vánoční vesničkou, kterou ročně navštíví tisíce lidí z celé republiky i ze zahraničí. Potřebujete se vánočně naladit? Cíl cesty je jasný.
Himálajské jezero Rúp Kund vyvrhuje stovky lidských kostí. Kde se vzaly, nikdo neví
Vysoko v indických Himalájích se v zasněženém údolí nachází malé jezero. Nebylo by na něm vůbec nic zajímavého, kdyby ovšem každý rok nevyplavovalo stovky lidských kostí. Místní mají svou vlastní teorii, kde se kosti berou, věda ovšem dosud uspokojivou odpověď nenašla.
Ostrov svobody mezi skalami. Kolonie Kamenka žije svým tempem i po sto letech
Dopolední slunce svítí, ale vzduch zůstává chladný. Dole u řeky Svratky běhají lidé v legínách a na cyklostezce se míhají kola, ale jen o pár metrů výš začíná jiný svět. "Tady to vždycky bylo trochu bokem," říká s úsměvem architekt Radim Horák. Brněnská Kamenná kolonie zůstávala stranou okolního dění, měla vlastní tep. A možná právě proto tenhle ostrov svobody pořád existuje.
Nová základna na Měsíci? Do roku 2035 by tam mohla vzniknout rovnou celá vesnice
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Nizozemci omezují turisty. Do známé vesnice jen za vstupné, místním došla trpělivost
Malebná nizozemská vesnice Zaanse Schans je místem, kam chce alespoň jednou za život zavítat snad každý turista. Dvacet minut od Amsterdamu tu návštěvníci najdou větrné mlýny, tradiční řemesla, malebné stezky – a jako bonus i obraz od Clauda Moneta v místním muzeu. Ročně tu mají turistů stejně jako na Pražském hradě. A to je pro místních sto stálých obyvatel problém.
Švýcarskou vesnici pohřbil utržený ledovec, teď začali s její obnovou
Symbolickým prvním výkopem zahájili v pátek obyvatelé zničené švýcarské vesnice Blatten obnovu svého domova, píše agentura DPA. Vesnice v údolí Lötschental v kantonu Valais byla před necelými čtyřmi měsíci téměř zcela zničena sesuvem půdy a kamení při odlomení nedalekého kusu ledovce.
"Toho boháče si fakt nechceš naštvat." Reportáž z obce, kde řádí formulový fantom
Těžko by si člověk mohl představit méně nápadnou vesnici. V Buku na Příbramsku "chcípl pes". Přes den tam není ani noha, nejbližší restaurace se nachází v nedalekém Milíně nebo v Hájích. Přesto se obec stala středem pozornosti - kvůli červené formuli a jejímu svéráznému majiteli, podnikateli Milanu Vrátném. "Toho boháče si fakt nechceš naštvat," upozorňuje redaktora Aktuálně.cz jeden z místních.
Zděděný statek i boj se suchem. Když se černá díra na peníze promění v domov
Zděděný statek nad Berounkou, zvířata, dítě v náručí a úspěšný profil. Když se Veronika pustila do rekonstrukce starého domu po dědečkovi, netušila, že se z něj stane černá díra na peníze. I tak přestavby a stěhování nelituje. Staré stavení i ves si totiž zamilovala - stejně jako její muž, kterému se z města zprvu moc nechtělo. Jediné, co dnes rodinu trápí, je časté sucho. A poškrábané zdi.
Provizorní dům rodině rozmlouvali. Teď vedle něj staví svůj vysněný domov
Místo čekání na "příhodnější okamžik" vzali osud do vlastních rukou. Na místě, kde má stát jejich vysněný dům, si zatím postavili provizorní bydlení a rozhodli se jít cestou, kterou většina ani nezvažuje. Díky tomu dnes bydlí ve vlastním a s výhledem na budoucnost. Příběh Bartůňkových ukazuje, že i neobvyklé řešení může někdy být tím nejlepším.
Rekonstrukce, kde zvítězil hlas srdce. Stodola po pradědovi a dům s exekucí
Když se díváte na jejich domy dnes, působí jako klidné a vyladěné útočiště. Jenže cesta k nim vedla přes nepochopení, náročná rozhodnutí a hodiny práce. Keramička Lenka Hložková a podnikatelka Markéta Stehlíková se nezalekly výzev, které by jiní raději obešli obloukem. Obě vsadily na starou nemovitost – jednu zděděnou, druhou opuštěnou – a přetvořily je v místa, která dnes inspirují tisíce lidí.
Sýpka Arnoštov. Dříve ruina ohlodaná až na kost, dnes skvostný "dům v domě"
Na okraji malé vesnice Zadní Arnoštov stojí dům, který si pamatuje víc než jen jednu epochu. V 17. století tu bývala usedlost, která se později dočkala přestavby na sýpku. A pak zůstala stát – prázdná a zpustošená. I tak působivá. Při její rekonstrukci tak bylo jasné, že je nutné přijmout jeho minulost – a pracovat s ní. Nyní stavba nabízí víc než místo k přespání.
"Chcete-li pobavit boha, dělejte si plány." Venkovskou Ruiničku proměnila v sen
Když Zuzana Kaščáková poprvé spatřila svůj nynější dům, okamžitě věděla, že tady našla domov. A to i přesto, že nešlo o novostavbu, ani opravenou nemovitost připravenou k nastěhování. Naopak. Čekala ji kompletní rekonstrukce venkovského stavení. A tak do koupě šla s vědomím, že nepůjde o jednoduchý projekt. Právě v tom spočívala jeho hodnota a dnes už dva roky žije ve skvostu jménem "Ruinička".
Neodradila ji exekuce ani špína. Dům, který budil strach, proměnila v oázu klidu
Říkali jí, že je blázen. Kdo by koupil dům v exekuci, který roky nikdo nechtěl a který budil strach? Markéta Stehlíková z Chodouně ano. Stará nemovitost měla propadlou střechu a minulost plnou temných zákoutí. A přesto dnes v Chodouni stojí zrekonstruovaný Domeček v Chaloupkách - místo, které přináší radost, má duši a snad i růžovou budoucnost.
Masa ledu a kamení pohřbila během chvíle domovy 300 lidí i s kostelem
Ledovec švýcarskou vesnici Blatten ohrožoval už několik dní. Poté co úřady obyvatele preventivně evakuovaly, ale předvedla příroda nejhorší možný scénář. Masa ledu, bahna a kamení nejprve zasypala část obce a zbytek dokonala voda z přehrazené řeky Lonza. Následky přírodní katastrofy pomáhá na místě odstraňovat i armáda.
"Jsem největší slepice v okolí," říká automechanička, která chová pávy a včelaří
Odejít z města na venkov a tam žít po svém nehledě na to, co se sluší nebo patří. Osudů těch, kteří se pro podobnou změnu rozhodli, je plný internet. Příběh Michaely Hertlíkové alias Nyemi ze Zadní Třebaně, se od nich přesto liší. "Nemám nic a oficiálně jsem bezdomovec," říká žena, která si přivydělává jako automechanička a v posteli spí zásadně s vlastnoručně odchovaným kohoutem Hurikánem.
Vzpomínka na Ibru Ibrahimoviče: Zoufale krásné severní Čechy fotil přes 30 let
V sobotu 7. prosince zemřel ve věku 57 let vynikající fotograf a vítěz soutěže Czech Press Photo 2003 Ibra Ibrahimovič. Jeho fotografickou láskou byly severní Čechy. Fotil je od roku 1986 a dokumentoval nejen proměny industriální krajiny, ale také osudy lidí, které poznamenala těžba uhlí. Podívejte se jeho očima na kraj uhelných jam, rypadel a obcí, které mizely z povrchu zemského kvůli těžbě.
Hlavně tam nepište, že jsem řemeslník, co má volnou kapacitu, říká kovář z Palmovky
„Já už ani neříkám, že jsem kovář. Většině lidí to totiž evokuje Pavla Kříže s kyjem na rameni, jak si jde do světa pro princeznu,“ říká Jan Horn, který má nad pražskou Palmovkou malou dílnu na zakázkovou kovovýrobu. „Zákazníky nenapadne, že kovář může třeba svařit kočárek nebo vyrobit hračky pro dospělé,“ dodává s povzdechem, že o jeho profesi panují i dnes zkreslené představy.
"Vymřela půlka vesnice." K obrovským tragédiím stačila dřív drobnost, tvrdí historik
Někdo pekl buchty, moc rozpálil pec a vyhořela celá vesnice. Požár byl jedním z největších problémů vesnic a měst v 17. století. “Takových případů jsou po Čechách stovky,” říká historik Jaroslav Čechura. Podobně to bylo i s epidemiemi. Když někdo porušil pravidla, vymřela půlka vesnice, dodává. Proč se kvůli společnému soužití často lidé dokázali i zabít? Dozvíte se v dalším díle My, kdysi.
"Dostaň se níž, kouří tam Rus." Ukrajinci ukázali útok dronem od A do Z
Ukrajinci znovudobyli "mrtvou zemi", jak sami říkají. Vesnice Blahodatne v Doněcké oblasti patřila k jednomu z prvních osvobozených území. I když se ukrajinská protiofenziva potýká s tvrdým odporem, i malé územní zisky se počítají, říká velitel ukrajinské jednotky využívající drony Andrij.
"Moravské Palermo." Pivaři kritizují vládu za zvýšení daní, nechápou zvýhodnění vína
Jednou ze součástí balíčku úspor, který ve čtvrtek představila vláda, je i změna daně na točené pivo. Desetiprocentní snížená DPH by se od příštího ledna měla zvednout na 21 procent. Oproti tomu spotřební daň na takzvaná tichá vína zůstává stále nulová. Plzeňský Prazdroj se obává, že zvýšení sazby u točeného piva může ohrozit vesnické hospody, jejichž byznys je postavený především na tomto nápoji.
Krvavý hrabě v bitvě u Slivice. Poslední boj války, který provází hororový mýtus
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Proč? kroutí hlavou ukrajinští vojáci. Chování ostřelovaných vesničanů je zaráží
Rusové je ostřelují, oni mezitím sázejí brambory. Obyvatelé ukrajinské vesnice Bohojavlenka v Doněcké oblasti si i přes ruské útoky, k nimž dochází pouze 10 kilometrů od nich, užívají slunečného počasí. Začínají na záhoncích pěstovat brambory, řepu nebo třeba cukety. A doufají v brzký mír.
"Dělali šílené věci." Po ruské okupaci vesničané chodí raději jen po asfaltu
Vesnice Bohorodične v Doněcké oblasti na Ukrajině čtrnáctkrát změnila vedení, říkají místní obyvatelé, kterých na místě žije pouze sedm. Ukrajinci a Rusové si osadu předávali z ruky do ruky a z vesnice nakonec zůstaly převážně trosky. Zbylí obyvatelé přebývají ve zničených domech, a pro chleba a humanitární pomoc se dokonce musí brodit přes řeku.
"Byli to bratři. Žijeme ve sra*kách." Ukrajinci líčí život v místě nejtvrdších bojů
Ukrajinská vesnice Bohojavlenka je vzdálená necelých deset kilometrů od Vuhledaru, v němž v posledních týdnech probíhaly jedny z nejtěžších bojů. Její obyvatelé se tak stali oběťmi téměř každodenních ruských náletů. "Když dojde k výbuchu, ozve se děsivé zadunění. Pak ale nastane hrobové ticho," popisuje v reportáži obyvatelka vesnice, jejíž dům jako jediný zatím v celé ulici stále stojí.
Pivo, exekuce i komunisti. Obce pod Řípem dělí jen pole, přesto volí prezidenta jinak
Na první pohled působí Kostomlaty pod Řípem a Ctiněves téměř totožně. Obě obce leží pod horou, kam podle pověsti vystoupil praotec Čech, jenž přikázal svým lidem usadit se v okolí. Obě mají kolem čtyř stovek obyvatel, výrazný kostel a sousedí s Černoučkem, kde bydlí zvolený prezident Petr Pavel. Názor na něj ale sousední obce rozděluje. Ve Ctiněvsi drtivě vyhrál, Kostomlaty volily Andreje Babiše.